Kritika z NKÚ: Stát zaplatil za jednotné inkasní místo už 3,5 miliardy, přesto je nefunkční

Ambiciózní projekt jednoho inkasního místa, který měl zjednodušit výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného, už vyšel na téměř 3,5 miliardy korun. Upozornili na to nejvyšší kontroloři. Dokončení projektu je podle nich v nedohlednu, navíc nový systém nezjednodušil správu daní ani pojistného.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší kontrolní úřad, NKÚ (ilustrační foto)

Nejvyšší kontrolní úřad, NKÚ (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Kontroloři prověřili využití 2,6 miliardy korun a zjistili, že peníze putovaly na výdaje, které s jednotným inkasním místem nesouvisely. Vedení projektu navíc tyto výdaje ani neschválilo," píše se ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Z materiálu navíc vyplývá, že přes 80 procent prostředků vyčerpalo Generální finanční ředitelství. „Hradilo z nich například běžné výdaje na pořízení, obnovu a údržbu informačních technologií, platy a mimořádné odměny svých zaměstnanců, nákupy a rekonstrukce budov, v nichž finanční orgány sídlí, nebo třeba nákup nových služebních osobních aut,“ shrnují kontroloři.

„Generální ředitelství cel zase za peníze určené na jednotné inkasní místo nakoupilo například uniformy a opravilo velkokapacitní rentgen. Informační systém, který měl propojit informační systémy jednotlivých správců daní a pojistného a zajistit tak jejich jednotný výběr, přitom vůbec nezačal vznikat," podivují se kontroloři. Vedení projektu dokonce ani nepověřilo ministerstvo financí či finanční ředitelství, aby na něj vypsalo zakázku. Podle NKÚ navíc neexistuje ani kompletní návrh architektury informačního systému.

Projekt jednoho inkasního místa měl zjednodušit a zefektivnit výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného. Jejich plátce je měl nově odvádět na jediné místo a prostřednictvím jediného formuláře a fakticky tak komunikovat s jedinou institucí namísto pěti (finanční úřad, celní úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna a v případě pracovního úrazu i úrazová pojišťovna). Projekt JIM byl od počátku velmi ambiciózní. Integraci výběru příjmů státu takového rozsahu nemá žádná ze zemí EU. Na rizika spojená s budováním JIM v této podobě přitom upozornila Světová banka českou vládu už v roce 2008.

Projekt vláda schválila právě v roce 2008, ostrý provoz měl být zahájen původně na začátku roku 2014. Vláda však termín spuštění ještě o rok posunula.

Generální finanční ředitelství, ministerstvo financí a Generální ředitelství cel podle zjištění kontrolorů na projekt mezi lety 2009 až 2015 vyčerpaly téměř 3,5 miliardy korun. Jednotné inkasní místo ale stále neexistuje. Vláda projekt neukončila, jen zrušila termín dokončení a o novém nerozhodla.

Řízení projektu měly na starosti rada a řídicí výbor projektu. Rada byla složena z ministrů financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Výbor tvořili zástupci jednotlivých resortů. V době kontroly ale podle NKÚ nebylo vůbec jasné, kdo ve výboru zasedal, protože na seznamu členů, který ministerstvo financí kontrolorům předložilo, byla jména lidí, kteří už v resortech nepracují.

Podle NKÚ vedení projektu neplnilo své úkoly, neinformovalo vládu a projekt nekontrolovalo. Za sedm let se rada – tedy nejvyšší vedení projektu – sešla jen třikrát, výbor pak jen patnáctkrát. To se prý negativně podepsalo na průběhu projektu.

Babiš: Je to dědictví po Kalouskovi

Kontroloři také zjistili, že správci daní, cel a pojistného nadále vedou řadu údajů duplicitně. „Například jeden milion osob samostatně výdělečně činných vedou souběžně minimálně ve třech registrech. Stejně tak se dublují správci daní a pojistného i v řadě činností – například při zjišťování majetku dlužníků nebo při exekucích. Jako problematický vidí kontroloři i fakt, že každý správce má jiného dodavatele softwaru a v některých případech k němu ani nevlastní autorská práva,“ upřesňuje NKÚ.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stát podle NKÚ investoval do projektu jednotného inkasního místa už 3,5 miliardy, stále ale nefunguje

Podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO jde o chybu předchozího vedení resortu.

„Jednotné inkasní místo je skvělý projekt, akorát pan Kalousek do toho přidal i snižování daní, rekonstrukce finančních úřadů a tak dále. Je to dneska na pořadu vlády. NKÚ předkládá tu zprávu a my jsme se k tomu samozřejmě taky vyjadřovali, že to je věc, která se našim předchůdcům nepovedla,“ řekl Českému rozhlasu.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek ale pochybení odmítá. „Jednotné inkasní místo bylo schváleno, uzákoněno v roce 2012 s účinností od 1. 1. 2015. Projekt pokračoval, a kdyby nedošlo k jeho přerušení a zrušení zákonů, které prosadila současná vláda, mohl od 1. 1. 2015 fungovat,“ namítá.

Na to, že je nezbytné zjednodušit výběr daní, Českou republiku už 10 let každoročně upozorňuje Evropská komise. Podle údajů Světové banky trvala v roce 2014 v Česku administrace daňových povinností 405 hodin, což je po Bulharsku druhý nejhorší výsledek v Evropě. Ve 22 evropských zemích, které výběr daní integrovaly, přitom tato administrace trvá průměrně 184 hodin, přičemž například v Irsku jen 82 hodin.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme