Na horách se může člověk ztratit během pár minut, roli hraje nevyzpytatelné počasí
Počasí na horách je nevyzpytatelné. Během pár minut se může zcela změnit a i na dobře známém místě se kvůli husté mlze ztratíte. V zimě pak hrozí až umrznutí. I proto musí při pátrání po pohřešovaných do terénu velké množství horských záchranářů. Těm krkonošským je věnovaný další díl seriálu Když jde o vteřiny.
Horská služba má v Krkonoších nejvíce práce právě v zimě. Za tu loňskou eviduje téměř tři tisíce výjezdů. Většinou musí záchranáři ošetřovat zraněné lyžaře na sjezdovkách.
Pátrání po ztracených lidech tvoří jen zlomek jejich práce. Takových akcí sice mají pouze 10 až 15 za sezonu, ovšem co se náročnosti týče, řadí se mezi ty nejtěžší.
„Vítr se už zklidnil, takže téměř bezvětří a je asi pět stupňů pod nulou. Dohlednost zhruba kilometr,“ ozývá se z vysílačky na stanici horské služby ve Špindlerově Mlýně.
Nevyzpytatelné počasí
Dispečer právě přijímá hlášení od záchranáře, který informuje o počasí na hřebenech. Během několika minut se ale může situace změnit.
„Když se tady lidi cítí v pohodě, tak o 200 výškových metrů jinde to může být úplně jinak,“ upozorňuje Radiožurnál při službě na Horních Mísečkách Marek Fryš. Je ostříleným horským záchranářem s více než dvacetiletou praxí.
Člověk se podle něj může na horách ztratit snadno: „Je jasné, že se člověk úplně jednoduše dezorientuje. Stačí, aby byla chvilička nepozornosti, a něco mu ujde, nějaký orientační bod, který má načtený v hlavě a ztratí se.“
Čeští policisté prohledávají jezera v Bosně. Potápějí se, aby našli nevybuchlou munici
Číst článek
Ztratit povědomí o tom, kde zrovna je, může člověk i ve chvíli, kdy jde po označené turistické trase. Důkazem toho je například jeden z telefonátů na tísňovou linku 112, který přijali královéhradečtí krajští hasiči.
Mladý muž volal, že se svou přítelkyní ztratili ve chvíli, kdy byli na Sněžce. „Šli jsme po dlážděné cestě podél lanovky. Pak jsme to vzali rovnou dolů a teď jsme došli do nějakých dvou údolíček. Byla taková mlha, že jsme nic neviděli,“ říkal tehdy operátorovi linky 112. I když uváděl, že ušli jen pár set metrů, nakonec byli od Sněžky skoro kilometr.
Ať už ztracený volá na linku 112, nebo přímo na linku horské služby 1210, vždy je nejdůležitější zjistit co nejvíce podrobností o tom, kudy zhruba šel.
„Naše práce je specifická a potřebujeme proto trošku specifické informace. Všichni, kteří jsou v tom řetězci zapojení, se snaží získat co nejvíce informací, abychom byli schopní pomoc. Proto tady jsme, abychom mu pomohli, takže se snažíme udělat všechno možné,“ vysvětluje Marek Fryš.
Pátrání po pohřešovaných patří mezi nejnáročnější zásahy. Do akce mnohdy míří desítky záchranářů. „V první řadě se aktivuje náš svolávací systém, v podstatě se tady jedná dejme tomu o minuty. Co nejvíce lidí je potřeba dát dohromady a pak se vyráží do terénu,“ líčí náčelník krkonošské horské služby Pavel Jirsa.
Spolupráce s policií i moderní technologie
Jeho lidem nejvíce komplikuje práci právě nepřesné určení místa, kde by mohl pohřešovaný být: „Kolikrát se nám stane, že se nám ozvou lidé, že mají někoho na horách, že vyrazil a neví kam přesně. Potom ve spolupráci s Policií České republiky pátráme po tom, kde vůbec - v které části hor - by ten člověk mohl být a kam bychom měli vyrazit ho eventuálně hledat.“
Větších pátracích akcí oproti minulosti ubylo. Zatímco při posledních zimách jich museli krkonošští záchranáři pravidelně řešit 10 až 15, v zimě roku 1956 archiv dokládá 55 takových akcí. Hlavním důvodem nižšího počtu v současnosti jsou především chytré mobily s navigacemi, které lidé používají.
Práci následně usnadňuje i nainstalovaná mobilní aplikace Záchranka v telefonech turistů, která záchranáře sama informuje o tom, kde zrovna pohřešovaní jsou. Moderní vybavení mají i horští záchranáři. V některých případech jim může pomoci i dron.
„Máme tři. Při těch zásazích se dají využít. Drony pro celou horskou službu jsou umístěny tady u nás v Krkonoších. Jsou využitelný na základě potřeby v kterémkoliv pohoří. Používali jsme je i na vyžádání policie při pátracích akcích mimo hory,“ dodává náčelník záchranářů v našich nejvyšších horách Pavel Jirsa.
Nepřeceňovat své síly
I když naprostá většina pátracích akcí má šťastný konec, riziko je veliké. V mrazu totiž člověk teplotu ztrácí velmi rychle.
Horský záchranář Marek Fryš tak má v paměti i neúspěšná pátrání: „Kdy tady na horách řádila vichřice, kterou jsem od té doby už nikdy nezažil. A ráno se rozběhly dvě velký pátrací akce. Jedna se týkala manželů na Klínovkách, druhá zmizelé dívky mezi Harrachovem a Špindlerovým Mlýnem. Bohužel, obě dvě tyhle akce následně po několika hodinách dopadly špatně. Oba dva manžele, i tu dívky jsme našli zmrzlý.“
Horští záchranáři tak při cestě na hřebeny vždy doporučují mít vhodné oblečení, dostatek tekutin, sledovat počasí, nepřeceňovat síly a do telefonu si uložit jejich linku 1210.
SERIÁL RADIOŽURNÁLU: KDYŽ JDE O VTEŘINY
Příběh o horských záchranářích je posledním dílem seriálu Radiožurnálu: Když jde o vteřiny. Dosud odvysílané díly najdete zde, dozvíte se v nich o osudech například elitních policistů ze zásahové jednotky nebo báňských záchranářů. Podívat se také můžete na všechny díly první série z loňského roku, kde vyprávíme o českých policistech na hranicích Makedonie nebo o převozech transplantačních orgánů přímo na operační sál.
