Agrofert podle nashromážděných důkazů neoprávněně hospodaří na více než 1700 hektarech půdy. Jde o pozemky, které nemají jasného majitele. Na řadu z nich přitom holding pobírá dotace. „Přišel za mnou jeden zemědělec s tím, že má spor s Agrofertem, který hospodaří na jeho pozemcích a bere na ně dotace,“ popsal počátek celé kauzy ve speciálních Dvaceti minutách Radiožurnálu investigativní novinář Janek Kroupa.

Rozhovor Praha 17:30 28. listopadu 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak jste přišli k tomu číslu 1740 hektarů, na kterých údajně neoprávněně hospodaří Agrofert?
Propojili jsme několik existujících databází, vyšli jsme z údajů, které zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde zveřejnili pozemky, u kterých není známý majitel. Ty pozemky jsme prolnuli s takzvaným LPISem, což je registr půdy, na které hospodaří zemědělci. Mimochodem tento registr je důležitý v tom, že je vlastně rozhodujícím faktorem pro udělování dotací. K tomu se dostaneme později. A to celé jsme promítli do katastru. Z toho vyšlo číslo, které je výrazně vyšší než těch 1740 hektarů. Poté jsme použili ještě další filtr, kdy jsme ořízli pozemky, které mohou být chybou, chybou v měření nebo mohou být důsledkem třeba zorání mezí, cest. Použili jsme filtr - tuším 200 nebo 500 metrů čtverečních - tak, abychom se vyvarovali chyb, a vyšlo nám číslo 1740.

Na stopě pozemkům, kde načerno hospodaří Agrofert. 'Dělají to všichni,' brání se šéf jedné z firem holdingu

Číst článek

Je to číslo, které ale nepochybně nemůže být konečné, protože ve skutečnosti se problém týká pozemků, ke kterým zemědělec nemá právní důvod. Vzali jsme pozemky, ke kterým právní důvod technicky mít ani nemůže. To ale ještě neznamená, že nemá právní důvody i s lidmi, které třeba zná a hádá se s nimi. Ti lidé nechtějí, aby na nich hospodařil. Ale to jsou pozemky, na které my nedokážeme tímto mechanismem přijít.

Dodejme jenom, že je to společná práce investigativní redakce a datařského týmu Českého rozhlasu. Jak dlouho jste na tom dělali?
Původně jsme to začali dělat s tím, že za mnou přišel zemědělec, který mi vyprávěl, že má spor s Agrofertem a že mu Agrofert hospodaří a bere dotace na jeho pozemky a on to nechce. Potíž je, že my, jak jsem říkal, nejsme schopni vlézt do databází Agrofertu a vytáhnout z nich, neb jsou neveřejné, kde všude mají a nemají právní důvody. A tak jsme zvolili jiný mechanismus.

Pro spravedlnost dlužno dodat, že Agrofert sice toto uznává, říká ale také, že podobným stylem hospodaří řada dalších zemědělských podniků v České republice, ale Agrofert je alespoň ten, který aktivně ty původní majitele vyhledává, jestli jsem dobře rozuměl jejich reakci.
Ano, to říkají. Když jsme reakci předestřeli právníkům, smáli se a říkali, že se ta reakce jmenuje doznání k trestné činnosti. My nejsme od toho, abychom tu činnost titulovali trestnou činností, to nepochybně na konci udělá soud, pokud k němu dojde. V každém případě nelze říci, že by se to opravdu týkalo všech zemědělců, to není pravda.

Ale nelze říci, že se to týká jenom Agrofertu.
Ne, netýká se to jen Agrofertu, ale uznejte, že ve skutečnosti ne mnoho zemědělců je ve vládě.

Je to prokazatelně neoprávněné hospodaření to, o čem mluvíme?
Z pohledu právníků ano. Nemáte-li právní důvod na těch pozemcích být, nemáte tam co dělat a nemáte právo na nich ani hospodařit, ani z toho mít zisk, notabene na to nemáte právo brát dotace.

Nemůže se stát, že na těch pozemcích někdo, ano, neoprávněně podle práva hospodaří, ale omylem nebo v dobré víře?
To se stát samozřejmě může a my jsme očekávali tuto reakci, a proto jsme objížděli firmy Agrofertu a ptali jsme se, jestli o tom stavu vědí a zároveň jestli se ho snaží nějakým způsobem napravit, respektive jestli mají třeba nějaké skryté historické právní důvody, smlouvy, pachtovní smlouvy, nájemní smlouvy.

Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy. Nemají majitele, přesto na ně holding pobírá dotace

Číst článek

Jenom pro upřesnění, pachtovní smlouva je obdoba nájemní smlouvy, ale je to relikt ze středověku, kdy se pronajímaly celé farmy a dávaly se k užívání. Čili to je užívací titul k půdě. Ale jejich reakce nebyla taková, oni neříkali: „Jejda, my tady máme nepořádek, to jste hodní, že jste nás upozornili.“ Byť to říct mohli. Oni totiž mají oddělení na evidenci půdy a to oddělení evidence půdy velmi přesně ví, jakou půdu mají. A to, že to vědí a argumentují tím, že mají jakýsi účet, na který odvádějí jakési virtuální nájemné tak, aby se posléze mohli vypořádat s těmi lidmi, kteří by se potenciálně do budoucna mohli přihlásit, tak je samo o sobě důkazem, že ten stav znají a vědí o něm velmi dobře.

Tam, kde jezdí traktorem

A ten argument, že přece jenom, pragmaticky viděno, je lepší, když na té půdě aspoň někdo hospodaří, než aby ležela ladem?
Ano, to je argument velmi dobrý. Naposledy si pamatuji, že ho použili squatteři na vile Ladronka, kteří dokonce říkali, že Ladronku používají pro lidi. Pak je vyvedla policie přesto, že někteří z nich se vázali ke komínu.

Jaká je reakce na toto zjištění u příslušných orgánů? Kde jsme se ještě ptali?
Ptali jsme se všude. Ptali jsme se na ministerstvu zemědělství, ptali jsme se na SZIFu, což je fond, který přerozděluje dotace. Pro nás poměrně překvapivé bylo, že o tom státní orgány vlastně nevěděly. Neznaly databázi, kterou zveřejnil jejich příbuzenský úřad. Ten je tedy mimochodem pod ministerstvem, které dlouho spravoval Andrej Babiš. To je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tuto databázi neznali. Čili v tuto chvíli jsou v procesu právních analýz a řeší, co s tou situací budou dělat.

Jaké je to nejpravděpodobnější řešení?
Nejjednodušší je požádat u sporných pozemků lidi, kteří pozemky užívají, aby doložili právní důvody. A pokud právní důvod nemají, tak je prostě vyškrtnout, což je něco, co se děje. Už jsme narazili na situaci, kdy jsme říkali, že není pravdou, že každý zemědělec má problém. Totiž základní potíží celého toho příběhu je, že v roce 2004, kdy vznikla databáze LPIS - té půdy, na které zemědělci hospodaří - tak stát registraci udělal velmi živelným způsobem a v zásadě uvěřil všem zemědělcům, že to, kde jezdí traktorem, je také jejich.

Tedy téměř všem zemědělcům.
No, on to vlastně zapsal podle toho, co si zemědělci nahlásili, aniž by to jakkoli dál dohledával. A věřil v samoočistný talent tohoto registru, kdy tam samoočišťující schopnost skutečně existuje, protože když zjistím, že mi jezdíte traktorem na půdě, oznámím to LPIS nebo dneska SZIF. To je fond, který rozhoduje o registraci a spravuje LPIS a rozhoduje o dotacích, rozhodne, kdo z nás má právní titul a tomu to nechá zapsáno.

Od roku 2009 se změnil systém zápisu do LPISu a dneska už žádnému zemědělci pozemek, ke kterému nemá právní důvod, nikdo nezapíše. Takže z toho vyplývá, že lidé, kteří začali podnikat po roce 2009 v zemědělství, nemohou mít tenhle problém, protože by ty pozemky zapsány mít nemohli. Pak existují další, kteří jsou slušní, a když jim něco nepatří, tak tam prostě s traktorem nejezdí.

Když vás nikdo nepráskne...

Jak se může nebo mohlo stát, že na půdu, která vlastníkovi nepatří, dostane dotaci? Tam je další chyba systému?
Ten systém totiž sám o sobě k žadateli přistupuje s důvěrou. Je to stejné jako u kotlíkových dotací. Vy přijdete na úřad a řeknete: „Já mám takový plynový kotel a chci na něj dotaci." Stát vám ho dá, a když vás práskne soused, tak teprve v té chvíli do toho stát vstupuje s kontrolou, což je mimochodem přístup, který je asi v zásadě správný. Tady v tomto případě je rozhodující to, co máte zapsáno v tom LPISu. A když vás nikdo nepráskne, tak stát nemá důvod vám a priori nevěřit. Potíž, kterou s tím máme v tuto chvíli, je, že nejsme schopni přesně dopočítat, o kolik peněz, o jaké množství dotací se jedná. A teď se bavíme skutečně jen o dotacích, nikoli o zisku, který zemědělci na těch pozemcích mají.

Mluvili jsme s lidmi, kteří se dotacemi zabývají. Problém je, že na jeden hektar můžete čerpat dotace od 7000 korun až po 25 000 korun a nikdo jiný než stát a Agrofert neví, na které hektary jak velkou část dotace dostali. Stát to dokonce nevede směrem k jednomu hektaru, ale k subjektu jako takovému. Čili jsme byli schopni ověřit, že na sporné pozemky Agrofert skutečně dotace čerpá, ale kolik přesně, dopočítat nejsme schopni.

Přesto jsme si udělali takovou pomocnou kalkulaci, kdy jsme vzali jenom ty úplně nejzákladnější dotační tituly a vyšlo nám to v tom nejnižším čísle, se kterým jsme pracovali, na zhruba 10 milionů ročně. Čili ten rozptyl může být od zhruba 10 milionů až po nějakých 100 milionů v případě, že by čerpali nejvyšší sazby.

V jedné z reportáží, kterou váš tým na toto téma připravil, říká, tuším, že je to advokát Vlk, že už v historii jsou známy judikáty, které se touto problematikou zabývají. To je tedy stejná písnička jako ta, kterou řešíme teď?
Do značné míry ano. Jeden z těch judikátů jsme zkoumali podrobněji a tam je skutečně člověk odsouzen, tuším dostal pět let za to, že uvedl nepravdivé údaje, že mu nepatřily pozemky, o kterých tvrdil, že mu patří a čerpal na ně dotace. Čili ano, za tohle lidé odsouzeni jsou. Do jaké míry to bude trestáno i v tomto případě, nevíme, nicméně právníci se shodují, že ten, kdo to má rozhodnout, je policie a soud a před soud to nepochybně patří. Jaký trest a komu, je druhá věc, protože tady by vlastně velmi pravděpodobně policie mohla uplatňovat i odpovědnost právnických osob, včetně všech osob v managementu.

To mluvíte o Agrofertu. Ale jestliže připouštíme, že se to týká řady dalších zemědělců, dovedete si vy představit, že by takový nástroj byl použit v praxi?
Že by pozavírali třetinu zemědělců? Ano, to si představit dovedu.

Na závěr otázka, kterou nám během dne kladli posluchači. Když se to týká i dalších zemědělců, proč jsme se zaměřili zrovna na Agrofert?
Má to důvody dva. První důvod je, že Agrofert je prostě největší. A za druhé, ne každý zemědělec má svého šéfa ve vládě. Specificky jsme prověřovali zejména období mezi lety 2014 až 2016, což je období, kdy Andrej Babiš byl majitelem Agrofertu a zároveň byl místopředsedou vlády a ministrem financí.

Jaké investigativní kroky, které alespoň můžete naznačit, chystáte dál?
Budeme v tom pokračovat zítra, protože pokud vím, tak už v tuto chvíli se připravují reakce zmíněných orgánů, zejména zřejmě na straně ministerstva zemědělství. Ale jak daleko půjdou, uvidíme během dne.

Jan Pokorný, dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít