Kroužkování může do sněmovny poslat i uchazeče na posledním místě kandidátky
Do předčasných voleb do Poslanecké sněmovny zbývají čtyři dny, a je tedy dobré si připomenout vše podstatné, co se voleb týká. Například jak správně využít možnost kroužkovat na volební kandidátce jednotlivé uchazeče o poslanecký mandát, aby preferenční hlasy nepřišly vniveč.
Na jednom hlasovacím lístku může volič využít maximálně čtyři kroužky - to je základní pravidlo, upozorňuje Břetislav Oliva z ministerstva vnitra:
„Pokud by kroužkování, udělení preferenčních hlasů provedl jiným způsobem, a buď by je proškrtal nebo by hlasovací lístek jinak upravoval, něco tam dopsal, tak k těmto preferenčním hlasům nebude přihlédnuto,“ říká.
Hlas pro stranu ale platí. A pozor na další věc: „V případě, že zakroužkujete více kandidátů, třeba šest, nebude rovněž ke kroužkování přihlédnuto a zůstává pouze hlas pro stranu nebo hnutí,“ upozorňuje Oliva.
Jak ve volbách správně využít možnost kroužkování, zjišťovala redaktorka Lenka Jansová
Kolik preferenčních hlasů potřebuje kandidát, aby se posunul na přednější místo na kandidátce?
„Jestliže je kandidát zakroužkován alespoň na pěti procentech hlasovacích lístků, které strana obdržela, získává při přidělování mandátů přednost. Posunuje se v pořadí na první místo. Pokud je takových kandidátů více, jejich pořadí se určí podle počtu získaných přednostních hlasů,“ vysvětluje Jiří Prox z Českého statistického úřadu.
Smysl má však kroužkovat i lídra kandidátky: „Tím se zabrání tomu, aby lídra přeskočili kandidáti z nižších pozic, kteří by získali větší počet preferenčních hlasů,“ doplňuje Prox.
Kroužkování výrazně ovlivnilo složení Poslanecké sněmovny v posledních volbách v roce 2010. Poslanci se stali někteří lidé z posledních míst na kandidátkách a křeslo uniklo třeba volební jedničce v Olomouckém kraji z ODS Ivanu Langrovi.
