Ksandr: Národní technické muzeum už mohlo být otevřené
Národní technické muzeum nemuselo být kvůli rekonstrukci pět let celkově uzavřené, prohlásil po svém nástupu do vedení Muzea tento týden ředitel Karel Ksandr. Kvůli průtahům v rekonstrukci celé budovy i expozic se o něj přestali návštěvníci zajímat. Na problémy Národního technického muzea upozornilo až nečekané odvolání jeho ředitele Horymíra Kubíčka.
Kdy otevře Národní technické muzeum, které je už pátým rokem kvůli rekonstrukci uzavřené, je první a pro většinu lidí nejpodstatnější otázka na nového ředitele Muzea. Karel Ksandr do jeho horkého křesla usedl tento týden ve středu.
"Muzeum již mohlo být otevřené," přiznává Ksandr v reportáži Michaely Veteškové.
Prohlédnout si z celosvětového měřítka cenné exponáty si budou moci návštěvníci Národního technického muzea do několika měsíců. I když Karel Ksandr na úvod našeho rozhovoru poznamenal, že Muzeum nemuselo být uzavřeno celé.
„Myslím si, že už mohlo být otevřeno. Ne úplně celé, ale jsou tu expozice, které jsou kompletně vybudované. V řádu několika měsíců jsme schopni to celé dodělat,“ tvrdí.
Podle něj mohla být zpřístupněna alespoň dopravní hala, která byla divácky nejoblíbenější. „Nějakým provizorním vstupem parter dopravní haly, která byla srdcem Národního technického muzea, kde jsou nejklíčovější exponáty – železniční, letecké, automobilové. Nemyslím si tedy, že bylo správné rozhodnutí, že se Muzeum pro návštěvníka úplně uzavřelo.“
I když stavba Národního technického muzea bude dokončena až v roce 2012, interiéry jsou opravené a instalace osmi nových expozic jdou do finále.
„Určitě nebudu žádné připravené expozice rušit. Před pěti lety jsem zde také působil, takže jsem spoluautorem jedné z již dokončených expozic architektury a stavitelství. Nějaké povědomí i přípravě expozic jsem tedy měl,“ vysvětluje ředitel.
Neočekávanější je dopraví hala, do které teď s ředitelem Ksandrem míříme, ale na okamžik se zastavíme u vchodu do Muzea. „Zde došlo k rehabilitaci původního záměru pana architekta Babušky, který budovu projektoval za první republiky. Zatím nikdy nikdo neviděl, jak je to možné vidět nyní.“
Zatímco si prohlížím monumentální mramorové sloupy, ředitel Ksandr mi vysvětluje, že toto muzeum se na pět let ztratilo z muzejního nebe, a proto je důležité lidi sem naučit zase chodit.
Jako první by si mohli prohlédnout právě exponáty v dopravní hale, a tak po schodech sestoupíme k císařskému vlaku.
Auditoři stále Muzeum prozkoumávají
„U tohoto perónu zastavil vlak císaře Františka Josefa. Vidíme tu salónní vůz císařského vlaku, který měl původně osm vagónů. Vlak byl nesmírně zajímavou záležitostí, protože to byl dar českých stavů Františku Josefu I. v roce 1891. Z císařského vlaku, který pendloval mezi Vídní, Prahou a po celé Evropě, se dochoval pouze jeden jediný vagón, a to jídelní,“ popisuje Karel Ksandr.
V dopravní hale pracuje desítka lidí, přivážejí bedny s exponáty a právě teď otevřenou branou do dopravní haly přijíždí historický automobil. „To je sportovní vůz barona Liebiga, je to nejstarší sportovní vůz, který se na území České republiky dochoval,“ potvrzuje ředitel Muzea.
Z příliš hlučné dopravní haly jsme s Karlem Ksandrem zamířili do klidnějších chodeb Muzea, po kterých se mimo zaměstnance procházejí stále ještě auditoři z Národního kontrolního úřadu. Stejně jako jejich předchůdci, také oni dohledávají chyby v hospodaření Muzea, kvůli kterému byl předešlý ředitel Horymír Kubíček v letě odvolán.
Zatímco rozpočet a hospodaření Národního technického muzea musí dát jeho nové vedení do pořádku a Ksandr naznačil, že může dojít i na další trestní oznámení a propouštění zaměstnanců, audity ale jednoznačně vyloučily dřívější spekulace o tom, že v Muzeu docházelo k rozkrádání exponátů.
