KSČM bude po volbách požadovat referendum o církevních restitucích

Pokud by po předčasných sněmovních volbách měly spolupracovat levicové strany, má KSČM jasný požadavek. Bude chtít uspořádat referendum k zákonu o církevních restitucích, podle kterého se vydává církvím majetek. Komunisté považují zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi za špatný. Přestože už platí, chtěli by ho po volbách zrušit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš a předseda Vojtěch Filip | Foto: ČTK

„Nejde o žádné restituce. V samotném zákoně jsou jmenovány jako obdarované církve, které nemohly být předmětem restitucí, protože vznikly až po roce 89,“ upozornil předseda strany Vojtěch Filip s tím, že přezkoumání si zaslouží i samotný rozsah vraceného majetku.

„Pokud by se lidé v referendu vyslovili pro zrušení takového zákona, tak by ty kroky, které byly v době platnosti, zůstaly platné, a po zrušení zákona by nastalo nové jednání,“ dodal.

V případě, že by po předčasných volbách vznikla vláda sociální demokracie, kterou by KSČM tolerovala, dá se podle místopředsedy senátorů za ČSSD Jiřího Dienstbiera o takovém požadavku jednat, vzít vše zpět ale podle něj už nejde.

Přehrát

00:00 / 00:00

O církevních restitucích mluvili na Radiožurnálu předseda KSČM Vojtěch Filip, ústavní právník Jan Kysela a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček

„Především díky smlouvám, které byly uzavřeny na finanční část vyrovnání,“ podotkl. Sociální demokraté jsou pro církevní restituce, ale ne v té podobě, která platí teď.

ODS s návrhem komunistů nesouhlasí. Podle ní je to součást předvolební kampaně.

„Pokud by to vláda nebyla vyřešila, pak by začala série tisíců individuálních žalob na vydání majetku. Naši zemi by to stále ještě mnohem více, vznikl by naprostý chaos v otázkách pozemkového vlastnictví a vlastnictví objektů, které by negativně dopadly na rozvoj obcí,“ tvrdí senátor za ODS Jiří Oberfalzer.

Přehrát

00:00 / 00:00

O postupu vracení církevního majetku mluvil Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference

Podobného názoru je i poradce kardinála Dominika Duky Milan Badal. „Co se týče referenda, u nás žádný takovýto institut neexistuje, ale ve všech zemích na světě, kde je referendum přijato, má dvě omezení – obyvatelé nikdy nehlasují o daních a o majetku, což pan předseda Filip nepochybně dobře ví,“ poznamenal.

„Vnímám toto gesto pana předsedy komunistů Filipa jako něco, co navazuje na zkušenost, že se vždycky v českém národě najde skupina, která těm lživým propagandistickým tahům komunistů bude věřit. A jenom doufám, že jich bude méně než v roce 1948,“ reagoval Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference.

Grebeníček nebude na jihu Moravy devítka, ale dvojka. Vedení KSČM schválilo volební kandidátky

Číst článek

Ústavní právník Jan Kysela pokládá zvrácení restitucí za téměř nemožné. Podle něj prosazení referenda není vůbec potřeba, protože příští sněmovna může do procesu vrácení majetku církvím zasáhnout tak jako tak. Jenže její možnosti jsou malé.

„Zákon byl do značné míry rámcem pro to, aby mezi státem a církvemi mohly být uzavírány smlouvy. Tím, že zákon zrušíte nebo změníte, platnosti nepozbudou. Na základě smluv jsou církve obdařeny nějakým nárokem a v případě, že by se stát ze smluv chtěl vyvázat, tak se budou církve velmi pravděpodobně obracet na soudy, a soudní spory by nakonec doputovaly k Ústavnímu soudu, který už zákon jednou prozkoumával a dospěl k závěru, že protiústavní není,“ vysvětlil Kysela.

S tím souhlasí i místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Snahu KSČM označil za prázdné populistické gesto, které nebude mít na vyrovnání státu s církvemi žádný vliv. „Zákon prošel řádným procesem, byl schválen, podání u Ústavního soudu bylo neúspěšné a na základě tohoto zákona jsou podepsány smlouvy. Stát je podepsal a na jejich zrušení je vždycky potřeba i druhé strany, a nemyslím si, že by na tom referendum mohlo cokoliv změnit,“ řekl v České televizi.

Mariánský sad v Malých Svatoňovicích | Foto: Noemi Fingerlandová

Majetkové vyrovnání státu a církví se po dlouholetých vyjednáváních podařilo uzavřít až bývalé vládě Petra Nečase. Stát tak má 16 církvím a náboženským společnostem vrátit asi polovinu zabaveného majetku v hodnotě 75 miliard, za ten zbylý jim má po dobu 30 let vyplácet zhruba 59 miliard. Na druhé straně by se postupně měli přestat ze státního rozpočtu platit duchovní.

První majetky se církvím začaly vracet v červenci. „Chceme, aby do konce října, maximálně do poloviny listopadu, byly všechny výzvy (k vydání majetku) podány,“ řekl za katolickou církev generální sekretář biskupské konference.

Církevní restituce | Foto: ČTK

Jana Zemanová, Jana Čermáková, Martin Karlík, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru