Pokuta pro KSČM platí. Nejvyšší správní soud zamítl námitku kvůli kampani v roce 2017 jako nedůvodnou

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost KSČM proti pokutě, kterou dostala za dvě pochybení v kampani před sněmovními volbami v roce 2017, zjistila ČTK z úřední desky. Komunisté nezveřejnili včas všechny poskytovatele bezúplatných plnění a neidentifikovali dostatečně přesně internetovou adresu s informacemi o financování kampaně.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojtěch Filip na TK. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vyměřil komunistům pokutu 68 000 korun, kterou potvrdil Krajský soud v Brně a nyní i Nejvyšší správní soud.

KSČM a STAN musí zaplatit pokutu za chybné financování kampaně. Jejich žaloby soud zamítl

Číst článek

Seznam poskytovatelů bezúplatných plnění doplňovali komunisté postupně po zákonné lhůtě i po sněmovních volbách, čímž nevyhověli zákonným požadavkům.

„Cílem komentované právní úpravy je zajistit vyšší míru transparentnosti financování volební kampaně, a to především díky informacím o finanční a věcné podpoře od třetích osob,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Informace o podpoře pro konkrétní politickou stranu by měli mít voliči k dispozici při rozhodování o tom, komu dají svůj hlas.

Piráti nemusí platit pokutu 55 tisíc. Soud zrušil rozhodnutí dohledového úřadu

Číst článek

Druhý přestupek se týkal nedostatečné identifikace a zpřístupnění internetových stránek s informacemi o financování kampaně. Komunisté ve stížnosti argumentovali tím, že volby v roce 2017 byly „první zkouškou nové zákonné úpravy“ a že některé povinnosti neplynou ze zákona dostatečně přesně a závazně.

Nejvyšší správní soud ale poukázal na to, že KSČM je dlouholetou parlamentní silou, která se účastní legislativního procesu v Poslanecké sněmovně, a tím pádem měla nadstandardní přístup k informacím o přípravě, projednávání, obsahu, smyslu a účelu dané právní úpravy.

„Disponuje rovněž stranickým aparátem, případně možnostmi zajistit si fungování internetových stránek například pomocí odborného subdodavatele. Ze státního rozpočtu čerpá každý rok značné příspěvky na svoji činnost. Námitka stěžovatelky je tak nedůvodná,“ rozhodl Nejvyšší správní soud.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme