Kupka: Oceňuji, že Ukrajinci pomáhají vlasti a vracejí se. Pokud sem utekli, tak jen na nezbytně nutný čas

Ukrajinští uprchlíci, kteří po ruské vojenské agresi dostali ve státech Evropské unie dočasná víza a už odjeli zpět do vlasti, se před nadcházející zimou budou moci vrátit do unijních zemí. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan po úterním příletu z cesty do Kyjeva, kde premiér Petr Fiala a několik členů vlády vedli jednání o válečných uprchlících a poválečné obnově Ukrajiny. Cestu pro Český rozhlas zhodnotil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Martin Kupka

Martin Kupka | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Byl při pondělní schůzce s ukrajinským prezidentem nějaký moment, který byste zvlášť zmínil?
Jeden byl velmi silný, a to předání vysokého vyznamenání Petrovi Fialovi za jeho postoj vůči ruské agresi na Ukrajině od samého počátku. Byl to jeden z těch momentů, kdy může být každý český občan hrdý na to, že vláda má jasně pevně orientovanou střelku. Stojí proti agresorovi, na straně těch, kteří brání svoje právo na sebeurčení a na vlastní existenci jako státu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor z Polední publicistiky Radiožurnálu s ministrem dopravy Martinem Kupkou.

A nadnesl prezident Zelenskyj jakou pomoc a podporu jeho země v tuto chvíli potřebuje nejnaléhavěji? Případně bylo i z oněch pár desítek minut u prezidenta patrné, jaké otázky v těchto dnech zaměstnávají ukrajinské vládní špičky?
Jednání mělo velmi věcnou podobu, takže jsme se dozvídali to, co aktuálně řešili včera v souvislosti s ruskou iniciativou proti dalšímu vývozu obilí a zemědělských plodin po moři. To bylo jedno z důležitých témat, protože není jenom významné pro samotnou Ukrajinu, ale je to klíčová věc i pro státy severního pásu Afriky, apod. Opravdu jde o to, aby se co nejvíc těch plodin podařilo vyvézt.

Významně k tomu přispěly i „solidarity lanes“, což byla aktivita, kterou i české předsednictví podporovalo. V rámci ní se v průběhu letošního léta podařilo jak na železniční cestě, tak na silniční, velkou část plodin opravdu přepravit, ať už na severní nebo na jižní přístavy.

To, co Ukrajince teď sužuje, je pochopitelně dlouhodobý intenzivní útok Ruska na ukrajinskou infrastrukturu. Oni teď opravdu potřebují na prvním místě zajistit dodávky elektrické energie a vody pro obyvatele.

Život v Kyjevě pulzuje, řekl bych přibližně podobným tempem, tak jak bylo možné zažít Kyjev dříve. Lidé jsou ale obezřetnější. Pesimističtější obrázky se člověku naskytnou v noci, kdy se setmí, kdy veřejné osvětlení v Kyjevě nefunguje a v částech Kyjeva neteče voda. O to víc je možné ale podtrhnout odvahu Ukrajinců, kteří tyto nesnáze překonávají s vidinou toho, že na konci se jim opravdu podaří porazit ruskou agresi a obhájit existenci svého vlastního státu.

Budoucí podpora

A který okamžik z výpravy do Kyjeva byste označil za nejpůsobivější?
Obrazy zničených civilních domů jsou působivé. Já bych ale řekl, že nejpodstatnější byl právě okamžik, kdy vnímáte, že se setmí, a ve městě se nesvítí, ale přesto se Ukrajinci vracejí z práce, žijí běžným životem, jak to jen ta situace umožňuje, a pevně doufají a věří ve vítězství Ukrajiny. Tento moment pro mě byl nejsilnější spolu s tím, co jsem zmiňoval, tedy ocenění české role v podpoře Ukrajiny.

Fiala po návratu z Kyjeva: Situace s vývozem obilí je vážná. Namístě jsou i sankce vůči Bělorusku

Číst článek

Pokud jde o body, o nichž jste rokovali na mezivládní úrovni, týkaly se v neposlední řadě také poválečné obnovy země. Vy už jste v Kyjevě například uvedl, že česká Hospodářská komora registruje zájem více než stovky firem podílet se na rekonstrukci Ukrajiny po ruské agresi.

Zároveň jste určitě probírali i bezprostřední pomoc včetně krizového zajištění těžce poškozené energetické sítě. Co konkrétně česká vláda nabídla?
My jsme s sebou vezli zmíněný seznam firem, který nám poskytla Hospodářská komora, která se ptala svých členů, kdo by měl zájem v této situaci Ukrajině pomoci. Při mém setkání s ministrem infrastruktury jeho pohled padl na konkrétní firmy, které například nabízejí zajištění nových transformátorů, ale třeba také obnovy infrastruktury pro čištění odpadních vod a pro zásobování pitnou vodou. To jsou problémy, které teď Ukrajinu sužují.

A musím podtrhnout to, že by k nim nedocházelo, pokud by se země dokázala chránit před pravidelně vystřelovanými raketami a útoky Ruské federace. Z včerejších 50 střel se podařilo Ukrajincům sestřelit 44 a šest jich dopadlo na ukrajinské území a poničily znovu ukrajinskou infrastrukturu. Ukrajina se snaží zajistit všemi možnými prostředky svoji vlastní ochranu. V tom jim pomáháme.

Proto jsme také i v předchozích měsících zajistili zbrojní systémy, obranné systémy. V tomto směru samozřejmě i my máme omezené možnosti. Jim schází munice. To byla jedna z věcí, o které jsme také debatovali.

Zároveň návštěva nebyla jenom debatou o tom, co teď může ČR přinést, čím ještě může pomoci, ale i o tom, jak by mohla vypadat další spolupráce. Jak při obnově, tak například i v budoucnu. Při vyzbrojení ukrajinské armády, aby se dokázala bránit před dalšími možnými útoky. A ve hře je i vytvoření společného podniku, který by mohl zajistit výrobu zbraní.

Zazněl i na včerejších jednáních příslib další podpory na poli dodávek zbraní? Tedy co se týče požadavků ukrajinské strany protivzdušných systémů, munice nebo něčeho ještě dalšího?
My jsme limitovaní tím, co skutečně můžeme poskytnout. Když něco nemáme, tak to ani nemůžeme v tu chvíli darovat. Samozřejmě, že na druhou stranu jsme připraveni v mnoha směrech pomoci.

Jedna z věcí, kterou právě ministr Kubrakov zmínil, bylo to, že ČR byla nejenom první, ale také jediná země, která poskytla mostní provizoria, což pro tu válku poškozenou zemi je jedna z důležitých pomocí. Jeden z úkolů, který jsem si odvezl, je, jestli bychom dokázali najít pro krátkodobé zapůjčení ještě nějaké další mostní provizorium k těm čtyřem, které tam v tuto chvíli už slouží.

Uprchlická otázka

A do jaké míry byla včera na pořadu otázka ukrajinských uprchlíků, kteří hledají nebo by mohli i v dalších měsících hledat bezpečnější útočiště tady v Česku?
My jsme shrnuli základní informace, které máme o počtu těch, kteří jsou na českém území, byť jsou to vždy jenom odhady. Situaci sledujeme, protože v souvislosti s přicházející zimou může eskalovat. Ti, kteří mají dočasnou ochranu, tak mají možnost se do zemí EU vrátit.

Na druhou stranu oceňuji, že oni se také vůbec na Ukrajinu vracejí, že chtějí pomáhat své vlasti, jak je to jenom možné. Že tato motivace se z jejich kroků nikdy nevytratila, a že pokud sem utekli před válkou, tak na nezbytně nutný čas.

V přípravách na další vlnu jsme v tuto chvíli vyzbrojeni zkušeností z té první. Samozřejmě, že všichni pevně doufáme, že to nebude nutné, že se podaří zlomit dosavadní kroky a postupy Ruské federace vůči Ukrajině a vůči svobodnému světu. Zkušenosti z první vlny ale využijeme v případě nepříznivého budoucího vývoje.

Ukrajina v úterý vypravila další tři lodě s potravinami, navzdory ruskému pozastavení dohody

Číst článek

Situace lidí na Ukrajině je nesouměřitelná s tím, co zažíváme teď a tady. To, že se nedostanou pravidelně k pitné vodě, že mají výpadky elektrické energie, to samozřejmě má dopad. O to myslím vzácnější je, že je neopouští duch bojovnosti a statečnosti uchránit svoji vlastní zemi, ale spolu s tím chrání i základní hodnoty.

Všichni dobře víme, že šlo o ryzí akt ruské agrese vůči Ukrajině, kterému Ukrajina nadále čelí, a nelze připustit, že je možné něco takového v 21. století tolerovat a že je na to možné zpoza hranic hledět bez jakéhokoli aktu. To přece nikdo rozumný nedopustí.

Vy jste mluvil také o dodávkách obilí a o solidarity lanes, které vedou přes Evropu. Ukrajina se tímto způsobem snaží vyvézt obilí i jinou cestou. Co by se dalo v tomto směru ještě zlepšit? Třeba majitel česko-ukrajinského podniku Agromino Petr Krogman vidí jako rychlé řešení přednost nákladním vlakům před osobními a případně navrhuje zavést pobídky pro přepravní a překládací kapacity.
Co se týče přednosti pro nákladní vlaky, to se v průběhu léta dařilo jak na území ČR, na území Polska i Slovenska. Řídili jsme provoz vlaků tak, aby bylo možné zajistit transport obilí do přístavů. To byla jedna z důležitých pomocí. A tímto se také ukázalo, že evropské státy jsou schopné spolupracovat a zajistit i větší výkon železniční dopravy.

Ohledně dalších možností, třeba budování rozsáhlejších kapacit překladišť mezi Ukrajinou a Polskem, mezi Ukrajinou a Slovenskem, o tom se bavíme. Při nedávném jednání ministrů dopravy tady v Praze nabídla i španělská ministryně dopravy možnost poskytnutí toho, co oni využívají na iberském poloostrově, tedy variabilní podvozky, které umožňují obsloužit železnici různých rozchodů. Kdybychom bývali měli železnici stejných rozchodů, tak celá řada operací by byla snazší.

Receptem je budovat do budoucna a to je věc, o které tady v Praze byla řeč také. Vybudovat evropskou infrastrukturu, která bude se víc dívat na východ, na Ukrajinu, ale i do Moldavska. Zajistí tam další kvalitní propojení tak, aby bylo opravdu možné nejenom vyvézt obilí, ale také zajistit budoucí obnovu. A tady musím vyzdvihnout zájem českých firem podílet se na obnově Ukrajiny. V tomto směru naše cesta do Kyjeva nepochybně přispěla k tomu, aby vztah mezi Ukrajinou a Českou republikou byl úzký.

Pokuta 100 tisíc za pomoc při hašení v Hřensku. Soukromý pilot vrtulníku neměl potřebná povolení

Číst článek

Potrestaný pilot

Ještě k jedné aktualitě, tedy k případu, na který včera upozornil Český rozhlas. Jde o případ soukromého pilota, který byl potrestán stotisícovou pokutou, protože bez příslušných povolení podnikl v létě osm letů ve snaze pomoci s hašením rozsáhlém požáru v Hřensku.

Vy jste už sdělil, že žádáte Úřad pro civilní letectví, aby vám v této věci poskytl bližší informace. Co by z nich mohlo vyplynout i pro případný další postup?
Já už jsem během uplynulých hodin také získal kopii odporu vůči prvotnímu rozhodnutí. Uvidíme, jak se dál věc bude v tom přestupkovém řízení vyvíjet. Já jsem přesvědčený o tom, že úřady zhodnotí potřebnost zásahu.

Na druhou stranu jejich úkolem je chránit bezpečí vzdušného prostoru. Proto také všechna pravidla pro letecký provoz jsou tak přísná. Musí v tom samozřejmě najít co nejrozumnější řešení i ve spolupráci na základě odezvy hasičů, ale i na základě odezvy policistů, kteří ve výsledku zásah nad Českým Švýcarskem, letecký zásah řídili.

Tomáš Pavlíček, har Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme