Přehled tisku: kůrovec v Praze, nároční hosté lázní a zájem o svěřenské fondy
Ve středečním tisku se dozvíte, že počet svěřenských fondů v Česku roste. Tématu se věnuje deník E15. Deník N informuje o protestech Moskvy proti tomu, že české úřady nevpustily do země jejího diplomata, a Hospodářské noviny píšou o dotacích pro malé lékárny. Více se dočtete v přehledu tisku, který připravil Radiožurnál.
E15
Počet svěřenských fondů v Česku prudce roste. Tématu se věnuje deník E15. Píše, že je jich aktuálně víc než čtrnáct stovek. To je téměř třikrát víc než loni. Oblíbili si je zejména bohatí lidé, kteří tak řeší nástupnictví rodinného majetku. Například peníze nebo nemovitosti ve fondu totiž nepodléhají dědickému řízení. Povinnost zápisu těchto fondů platí od konce loňského června. Tehdy jich bylo jen 540. Teď jejich počet stoupl na 1402. Petr Laštovka ze společnosti Emun Partners, který spravuje některé z fondů, se ale domnívá, že počet reálných svěřenských fondů je mnohem nižší. Většina nových fondů vzniká podle něj jen na zkoušku, kdy si do nich vkladatel dá například auto nebo chalupu.
Lidové noviny
Čechů jezdí do lázní stále více a také jsou čím dál víc náročnější, informují Lidové noviny. Tuzemských pacientů v lázních nejvíc přibylo od roku 2015, kdy vstoupil v platnost nový zákon o léčebných lázních. Na pobyt plně hrazený pojišťovnou přijíždí zhruba polovina pacientů. Počet bezdoplatkových lůžek se ale v lázních liší. Manažer Lázní Luhačovice Dalibor Chrastina vysvětlil, že nabídka kapacit, kde se nedoplácí, bývá v hlavní sezoně menší. Konkrétně v Luhačovicích jde o zhruba třetinu všech lůžek. Naopak v zimním období přibližně od listopadu do března bývá míst více.
Česko nevpustilo do země člena ruské delegace. ‚Podobné kroky nezůstanou bez odpovědi,‘ zní reakce
Číst článek
Deník N
Moskva protestuje proti tomu, že české úřady nevpustily do země jejich diplomata. Podle zjištění Deníku N jde o bývalého pracovníka ruské ambasády Andreje Kuzněcova. V pondělí ráno dorazil na Letiště Václava Havla jako člen delegace s ruským ministrem průmyslu. Na české území ale vstoupit nesměl, i přestože tady dříve strávil několik let. Kuzněcov je několik let veden na seznamu nežádoucích osob, který sdílí Praha se všemi spojenci. Dostal se na něj už v době, kdy pobýval v Praze.
Hospodářské noviny
Malé lékárny dostanou dotace od pojišťoven. Hospodářské noviny píšou, že řada venkovských provozoven se už léta pohybuje na hranici krachu. Na rozdíl od těch řetězcových totiž nedosáhnou na množstevní slevy léčiv od distributorů a nedokážou cenově konkurovat velkým prodejnám. Lidé v menších obcích navíc nemají takovou kupní sílu jako ve městech. Hospodářské noviny uvádějí, že v Česku skončí každý rok několik desítek lékáren, které byly v obci jediné. Takových je v tuzemsku kolem šesti set. Aleš Krebs z vedení České lékárnické komory uvedl, že v rámci jednorázové dotace vybraly zdravotní pojišťovny 58 těchto malých lékáren. Rozdělí mezi ně 600 tisíc korun.
Lesy na prodej. Majitelé se kvůli kůrovci a suchu zbavují svých pozemků pod cenou
Číst článek
Deník
Kůrovec se dostal i do lesů v hlavním městě. Všímá si toho regionální Deník. Pracovníci pražských lesů kvůli němu loni vytěžili přes 2600 kubíků napadených stromů. Zároveň vysadili stovky tisíc mladých sazenic, převážně listnáčů. Stejně jako v celé republice, tak i v Praze může za šíření kůrovce především loňské suché jaro a léto. I přesto, že se kůrovec šíří rychle, v Praze zatím nejde o kalamitní stav. Podle mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petry Fišerové je metropole v porovnání se zbytkem republiky hluboce pod průměrem, co se týče napadených dřevin. Brouci tam napadali spíš jednotlivé stromy v různých lokalitách.
Právo
Kvůli nízké nezaměstnanosti mění personalisté strategii při výběru nových zaměstnanců. Všímá si toho Právo. Najít vhodného uchazeče je stále složitější, takže vedle praxe získávají na významu povahové vlastnosti. Řada manažerů lidských zdrojů také zkrátila délku výběrových řízení. Zájemce například během jediného setkání absolvuje test a pohovor najednou. Osobnost uchazeče se dostává do popředí mimo jiné proto, že právě nedostatek sociální obratnosti nebo odolnosti bývá příčinou, proč lidé ve firmách končí.
