Vysočina kvůli kůrovci přišla o pětinu jehličnanů. ‚Jdeme naproti další vlně,‘ varují odborníci
Těžaři loni v Česku vykáceli rekordní plochy, stát přispěl majitelům lesů na pokrytí ztrát víc než osmi miliardami korun. Vyplývá to z nové zprávy ministerstva zemědělství. Letos škůdce zbrzdilo vlhko, příští rok se ale může kalamita rozjet znovu.
Češi v posledních pěti letech prohrávají souboj se suchem, a hlavně s kůrovcem. Po severní Moravě, kde kalamita odstartovala, brouk zdevastoval Vysočinu. Jen loni tam těžaři vykáceli desetinu všech jehličnatých lesů, za posledních pět let jde o pětinu. Moravskoslezský, Olomoucký nebo sousední Jihomoravský kraj dopadly jen o něco lépe.
„Nahodilé těžby dosáhly rekordní hodnoty,“ shrnuje ministerstvo zemědělství ve Zprávě o stavu lesa za rok 2020. Z 95 procent jde o nahodilou těžbu, tedy likvidaci kůrovcové kalamity. Rekordní je také osázená plocha. Mimořádná čísla vypovídají o tom, že loni lesnímu hospodaření i plánování velel brouk.
Grafy převzaté z webu Fakta o klimatu ukazují rozsah těžby.
„V oblastech, kde kalamita před pěti lety začínala, už zpomaluje a těžiště se posouvá na západ,“ komentuje situaci pro iROZHLAS.cz Jan Skalík z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU). „Na Vysočině je největší zastoupení smrku v republice, ještě nedávno to bylo 70 procent, takže tam má kůrovec dostatek potravy. Dopady jsou dobře vidět, když jedete po dálnici D1. Před třemi lety byly v porostu mezery, teď zmizely celé lesy.“
Problém podle něj mají hlavně menší vlastníci lesů, například obce nebo soukromníci.
„Kolem některých obcí zmizely všechny lesy. I kdyby hospodařili pařezinově (využití dřevin schopných obrazit z pařezů – pozn. red.) nebo káceli nějaké mladší stromy, tak následujících 40 nebo 60 let nebudou mít dřevo. Dost možná ale nebude sto let.“
Těží se v naprosté většině jehličnany: podle zákona musejí vlastníci lesů upřednostnit kalamitní, tedy převážně kůrovcové dříví.
„Kůrovec nás připravil o velkou část starých lesů,“ popisuje pro iROZHLAS.cz důsledky těžby Miroslav Svoboda z Katedry ekologie lesa Lesnické Fakulty České zemědělské univerzity (ČZÚ). „To jsou ty, kam se chodí na procházky nebo na houby,“ říká.
„Jak bude kalamita ustupovat, bude dřevo scházet, to ostatně vidíme už teď,“ pokračuje. „Je připravená infrastruktura a těžaři ji budou chtít využít. Další na ráně jsou vzrostlé listnaté porosty, které jsou ale z pohledu diverzity velmi cenné. Podle mého názoru by se měla otevřít otázka, zda neomezit či úplně zastavit těžby v biologicky cenných listnatých porostech nad 120 nebo 130 let,“ míní.
Za čtyři roky těžaři na Vysočině vykáceli 32 tisíc hektarů lesa, tedy pomyslný obdélník o stranách 27 × 12 kilometrů.
Kalamita slábne, ale vrátí se
Čísla za letošek budou podle expertů příznivější: vlhký rok zřejmě škůdce načas zastaví.
„Vlhké počasí znamená, že místo tří generací letos stihl kůrovec jen dvě, někde dokonce jednu a půl,“ upozorňuje Svoboda. „To může kůrovce zastavit.“
„Ukazuje se, že hlavní roli v šíření kůrovce opravdu hraje počasí. Což taky znamená, že jakmile přijde další suché a teplé období, kalamita se může vrátit,“ varuje.
Zároveň upozorňuje na faktory, které by umožnily návratu brouka zabránit. Za prvé je to změna druhové skladby lesa. V důsledku kalamity se sice podstatně zvýšila plocha osázená listnáči, podle Svobody ale nedostatečně.
„Nepoučili jsme se. Pořád sázíme vysoký podíl smrku a borovice a to je špatně,“ tvrdí. „Výsledkem výsadeb jsou v mnoha případech opět husté a stejnověké lesy, ideální pro šíření škůdců a velmi náchylné k poškození suchem, takže kůrovec se bude vracet. Jdeme další kalamitě naproti.“
Druhým problémem je podle něj intenzivní využívání lesa. „Češi jsou plantážníci,“ uvádí Svoboda. „Máme jedno z nejvyšších množství vysázených stromů na hektar v Evropě. Dokud budeme nad lesem uvažovat jako nad plantáží, nic se nezmění.“
Tichá revoluce v českých lesích: poprvé se vysadilo víc listnáčů než jehličnanů. Jaké budou lesy po kůrovci?
Číst článek
Statistika osázené plochy navíc nemusí odpovídat složení dospělého lesa. Ten může mít nakonec odlišné druhové zastoupení, typicky ve prospěch jehličnanů.
„Minimální podíly listnáčů a jedlí stanoví vyhláška,“ popisuje pravidla pro sadbu Skalík. „Ta se změnila v prosinci 2018, podíly listnatých stromů se zvedly, ale ne dost. Zvlášť v oblastech jako Vysočina, která je výrazně smrková, a pokud se má během několika desetiletí proměnit, musí být změna radikálnější.“
„Navíc to jsou požadavky, jaké stromy se mají vysázet, ale budoucí porost může vypadat jinak,“ pokračuje. „Lesníci velmi často selektivně prořezávají listnáče a nechávají jehličnany, u kterých mají pocit, že jim přinesou výnos. Přitom spoléhat na smrk je ekonomická sebevražda, jak ukázaly poslední roky.“
Bez kůrovcovného by to nešlo
Ekonomické dopady kůrovce dokresluje Zpráva o stavu lesa. „Bez celkové dotační podpory by se hospodářský výsledek u všech vlastníků lesů (v roce 2020 – pozn. red.) propadl do ztráty. U státních lesů na hodnotu 1999 korun na hektar lesa, u lesů v majetku obcí a měst na 2908 korun na hektar a u lesů soukromých na 2875 korun,“ píše se v ní.
Loňské dotace na likvidaci kůrovce se vyšplhaly na sedm miliard korun, příspěvek na hospodaření na další 1,2 miliardy.
„Na začátku kalamity se důležití hráči – ministerstvo zemědělství, vedení Lesů ČR, část akademiků a lesníků – báli, jak bude veřejnost reagovat,“ popisuje Svoboda. „Ukázalo se, že nijak radikálně. Špatné hospodaření se dá vysvětlit třeba klimatickou změnou, takže nakonec z toho vyšli docela dobře.“
„Mně přijde skandální, jak ministerstvo zemědělství vůbec neposlouchá cizí argumenty,“ doplňuje svůj pohled Skalík. „Velká část dotací z veřejných peněz jde zprostředkovaně konkrétním soukromým subjektům, což je v lesnictví a školkaření přes firmu Wotan Forest převážně Agrofert.“
Zelenější, ale pořád ne dost zelený. Unie může český plán obnovy znovu vrátit
Číst článek
Skalík také kritizuje přípravu Národního plánu obnovy. Ta se na zemědělství a lesnictví nadlouho zadrhla, protože Evropská komise nebyla spokojená s projekty v kapitolách připravovaných na ministerstvu zemědělství.
„Ministerstvo zemědělství si vyčlenilo 8,5 miliardy, v lesnictví podporuje plošné zalesnění,“ popisuje Skalík podmínky dotací z Národního plánu obnovy. „Což jsou často vyhozené peníze, protože sazenice sežere zvěř, uschnou a podobně,“ varuje.
„Českým lesům by prospěly komplexnější podmínky dotací, na které ale ministerstvo nebylo ochotné přistoupit: třeba požadovat vyšší podíl přirozené obnovy nebo jiný mechanismus, který by využití peněz zefektivnil,“ upozorňuje Skalík.
