Medaili Za hrdinství v boji obdrželo Wintonovo dítě a letec královského letectva Kurt Taussig

Wintonovo dítě, které se rozhodlo splatit svůj vděk za život tím, že ještě během války vstoupilo k Britskému královskému letectvu. Tento příběh pilota RAF, který zůstal světu dlouho utajený, teď ocenil i prezident Miloš Zeman. Na výročí vzniku samostatného Československa mu udělil medaili Za hrdinství in memoriam – za hrdinství v boji.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kurt Taussig | Foto: Milan Herčút | Zdroj: archiv Kurta Taussiga

Válka začala jen několik týdnů poté, co patnáctiletý Kurt Taussig dorazil jako jedno z takzvaných Wintonových dětí k břehům Anglie. Aby „dluh“ za záchranu vlastního života splatil, přidal se k Britskému královskému letectvu. Českým úřadům se jeho příběh na dlouhá desetiletí ztratil z dohledu a znovu se objevil až loni na podzim. Prezident Miloš Zeman teď udělil Kurtu Taussigovi medaili Za hrdinství. V rozhovoru pro Českou televizi letos v létě označil Taussig i samotnou pozvánku na Hrad jako velkou poctu.

Kurt Taussig | Foto: Milan Herčút | Zdroj: archiv Kurta Taussiga

Příběh židovského chlapce Kurta Taussiga ze severočeských Teplic se začal přepisovat jednoho červnového dne roku 1939. Tehdy totiž nasedl do transportu sira Nicolase Wintona a o pár dní později dorazil společně s bratrem do Velké Británie.

Když oslavil osmnácté narozeniny, rozhodl se vstoupit do Britského královského letectva. Jenže Československá peruť ho odmítla, protože žádost poslal v němčině, svém druhém rodném jazyce.

Byl jsem důstojnický materiál

„Taussig je zřejmě osoba neovládající český jazyk. Jeho přidělení k letectvu by jen pobouřilo české lidi,“ stálo v dobových dokumentech. Kurt ale vytrval a nakonec k RAF nastoupil – a to k elitní 225. peruti.

Přeji republice, aby nebyla zemí nenávisti, řekl Zeman při předávání státních vyznamenání

Číst článek

„Bylo to nejpodstatnějších šest nebo sedm let mého života. Z 250 kadetů v tréninkovém programu nás vybrali pět. Měl jsem štěstí, že jsem byl takový ten důstojnický materiál. Dobře vychovaný, nikdy jsem nepil, nekouřil, ctil jsem pravidla,“ popisoval své zkušenosti s výcvikem RAF Taussig.

Národní den hrdosti

Do bojových operací se zapojil až začátkem roku 1945, později pak na spitfirech létal třeba také v Africe. Po pár letech ale důstojnickou uniformu svlékl a rozhodl se žít v Anglii obyčejný život. Jeho původní vlast na něj zapomněla, on ale ne.

„Pamatuju si ten den velmi dobře. Byl to den národní hrdosti. Děti nemusely do školy, vyvěsily se vlajky, dechový orchestr pochodoval městem. Všichni jsme to cítili jako velcí patrioti, milovali jsme vládu. A nad tím vším stál Masaryk,“ vzpomínal Taussig na oslavy 28. října.

Pozvánku na Hrad dostal Kurt Taussig během letošního léta. Tou dobou už ale tušil, že medaili si zřejmě v rukou nepotěžká. Zemřel 19. září v Londýně. Medaili Za hrdinství tak na Hradě převzal jeho syn.

Tereza Beránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme