Kvalita ovzduší se podle kontrolního úřadu nezlepšila. Za tři roky do ní šlo 10,6 miliardy korun
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil prostředky přidělované na zlepšení kvality ovzduší v letech 2015 až 2017. Celkem prošetřil 10,6 miliardy korun, které ministerstvo životního prostředí vyčlenilo na zlepšení ovzduší v letech 2015 až 2018. Zjistil, že hodnoty některých hlavních znečišťujících látek nadále překračují zákonem stanovené limity. Hrozí tak, že se imisní limity ČR nepodaří do roku 2020 splnit.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na evropské dotace z operačního programu Životní prostředí a státní podporu z Národního programu Životní prostředí, ale také zkontroloval 21 projektů za 3,82 miliardy korun u příjemců podpory. Zjistil, že kvalita ovzduší se v kontrolovaných letech nezlepšila.
Do roku 2038 přestane Německo používat energii z uhlí, rozhodla uhelná komise
Číst článek
Česká republika si nastavila tzv. nepřekročitelné hodnoty národních emisí k roku 2020. Tempo snižování emisí se ale spíše zpomaluje, a limitů se tak nemusí podařit dosáhnout. Emise jemných částic, které patří mezi hlavní znečišťující látky, se mezi lety 2005 a 2016 snížily o 12 %. Ke splnění limitu by se ale do roku 2020 musely snížit o dalších 42 %.
Podle kontrolorů se nedaří dostatečně a včas plnit opatření, která má Česko ve svých prioritách ke zlepšování stavu ovzduší. Sedm z 23 opatření nebylo splněno v termínu ani do konce kontroly v září 2018.
Fosilní paliva v domácnostech
Týká se to například snížení podílu fosilních paliv při lokálním vytápění domácností, urychlení obměny vozového parku osobních vozidel nebo většího využití alternativních pohonů pro nákladní dopravu. Dalších šest opatření se sice průběžně plní, je ale pravděpodobné, že se nedokončí včas.
„Ministerstvo životního prostředí aktuálně v rámci probíhající aktualizace Národního programu snižování emisí připravuje dodatečná opatření pro zlepšení kvality ovzduší v České republice, která nahradí efekt těch, která se dosud nepodařilo zrealizovat,“ sdělilo ministerstvo v reakci na zprávu NKÚ.
Dotace z operačního programu na zlepšení kvality ovzduší se zaměřují především na výměnu zastaralých kotlů za nízkoemisní zdroje vytápění. Na to vyčlenilo ministerstvo v kontrolovaných letech 6,4 miliardy korun z evropských fondů. Tyto prostředky by měly pokrýt výměnu minimálně 57 tisíc kotlů. To je ale jen 10 % z celkového odhadu počtu zastaralých kotlů v Česku.
Ke zlepšení tak patrně dojde až po roce 2022, kdy už budou nevyhovující kotle 1. a 2. emisní třídy zakázané. Záleží ale na tom, jak se bude zákaz těchto kotlů dodržovat a také na jeho vymahatelnosti.
Ekologické organizace budou mít větší práva, schválili poslanci kvůli Evropské komisi
Číst článek
Stanice ČHMÚ
Hodnoty kvality ovzduší se získávají z monitorovacích stanic, jejichž síť řídí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Současná síť sice splňuje minimální požadavky na počet stanic podle předpisů EU i ČR, ale meteorologický ústav nemá koncepci na další rozšíření sítě a obnovu stanic.
Jejich počet má přitom vliv na přesnost interpretace dat o kvalitě ovzduší. Například u jedné z hlavních znečišťujících látek – benzo[a]pyrenu – se mezi lety 2014 až 2017 zvýšil počet stanic z 22 jen na 25. Přesto hydrometeorologický ústav o dalším navýšení do roku 2020 neuvažuje.
Podpora kvality ovzduší
Státní fond životního prostředí rozděluje peníze na podporu zlepšení kvality ovzduší také z národního programu. Podle kontrolorů ale u těchto peněz nesleduje a nevyhodnocuje, jestli projekty, které podporu dostaly, mají na zlepšení ovzduší skutečný dopad.
Navíc si státní fond ani nestanovil měřitelné cíle, podle kterých by mohl jednotlivé projekty i celý program vyhodnotit. U některých příjemců podpory zjistili kontroloři nedostatky při zadávání veřejných zakázek.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu by mělo ministerstvo při přípravě národních opatření na zlepšování ovzduší úzce spolupracovat s Polskem. Přeshraniční přenos škodlivých látek v ovzduší je totiž za určitých rozptylových podmínek významným zdrojem znečištění ovzduší v některých regionech ČR.
