Kvalitních řemeslníků je málo. Podnikatelé viní špatný školský systém

Nedostatek kvalitních řemeslníků komplikuje práci mnohým živnostníkům a podnikatelům, zejména ve stavebnictví, strojírenství nebo zemědělství. Na vině je podle nich školský systém, který by měl učňovské obory více podporovat a popularizovat. Řada firem si proto své budoucí zaměstnance raději vychovává sama.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zateplování panelových domů ve Vlašimi (3)

Zateplování panelových domů ve Vlašimi (3) | Foto: Karel Chlumec

„Vím, že někteří řemeslníci si berou svoje učně k sobě takzvaně na praxi, do třetího ročníku. A vykonávají praxi už v těch konkrétních firmách a firmičkách. A mám několik případů, kdy prostě potom ti dobří nakonec v té firmě zůstali po vyučení,“ potvrzuje místopředseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Jiří Víšek.

Zkušení řemeslníci odcházejí pomalu do důchodu a mladí se na jejich místa příliš nehrnou. Řemeslníky postrádají i na Jesenicku.

„Prakticky jakýkoliv řemeslník, instalatér, elektrikář, kvalifikovaný zedník, stejné tak i zámečník, to jsou prostě profese, které mizí totálně. Myslím si, že je to viditelné v celé zemi. Každá škola by měla být motivovaná tím, že bude dostávat peníze ne za studenta, ale za to, jak se ti studenti uplatní. To znamená měla by být každý rok velmi striktně vyhodnocována uplatnitelnost absolventů těch škol a na základě toho dostávat peníze,“ přibližuje místopředseda tamní hospodářské komory Cyril Svozil.

Z učňovských škol vychází málo absolventů

Potíže s hledáním pracovníků dobře zná pěstitel zeleniny David Smetana, který najímá nové lidi každý rok: „Není problém sehnat lidi, ale je problém sehnat dobré lidi. Aby ti lidi udělali práci kvalitní, zodpovědnou a tak dále. Aby jim nevadilo, že prší nebo že se dělá víc hodin nežli jenom osm.“

Že počty vyučených stagnují si myslí také Ladislava Dudková z Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů. „Co obvolávám střední odborná učiliště, jeden rok je to lepší, jeden rok horší. Ale jako lepší řeknu, že třeba v prvním ročníku mají dvanáct žáků. Teďka třeba jsem obvolávala školy – když mají v prvním ročníku osm žáků, tak jsou ředitelé naprosto nadšení,“ dodává.

Sklář | Foto: Lukáš Milota

Předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák ale nedostatek řemeslníků nevnímá jako celorepublikový problém. Vyhovět požadavkům živnostníků je podle něj navíc občas složité.

„Představa podniků je taková, že přijdou někam do školy a že si řeknou – já potřebuji patnáct nebo deset soustružníků. Ale to je běh na dlouhou trať. Často se bavíme o tom, že by podniky potřebovaly, a když už se udělá nějaká rámcová smlouva s podnikem a učební obor trvá tři roky, s maturitou čtyři roky, tak za čtyři roky se může stát, že firma, která si je jakoby ,objednala‘, už nefunguje nebo neexistuje, že zkrachovala,“ vysvětluje.

Rodiče nechtějí, aby se dítě živilo rukama

Nezájem o učňovské obory je navíc podle Dvořáka z velké části zapříčiněn rodiči některých žáků, kteří jsou málo kritičtí ke studijním předpokladům svých dětí.

„Představa, že jejich dítě by mohlo dělat třeba i v současné době dobře placenou práci, ale musel by dělat rukama, dělal by v montérkách a nedej bože, že by ho někdy od té práce mohly bolet ruce nebo záda, je pro ně absolutně nestravitelná. A tudíž svoje synky, případně dcerky, budou vydávat do oborů, kde je management, kde jsou služby. A tam se potom projeví problém u těchhle stavebních, zemědělských a strojnických profesí,“ uvažuje.

Andrea Švubová, Květa Moravcová, Klára Bílá, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme