Na Květnou neděli se světí kočičky a zelené větvičky. Křesťané vstupují do svatého týdne, vrcholu postní doby, po němž následují Velikonoce. Květná neděle připomíná Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma. Význam Květné neděle připomněl pro Radiožurnál historik Vladimír Rišlink.

Česko 12:55 25. března 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Lidé tehdy Ježíše vítali palmovými ratolestmi. „U nás palmy nerostou, takže se nahrazují kočičkami, protože to je jedna z mála věcí, co v té době obvykle už kvete,“ říká Radiožurnálu historik Vladimír Rišlink.

Kočičky měly obřadní význam. Podle lidových pověr chránily domácnosti před nečestnými silami. „Například se křížky z velikonočních kočiček zapichovaly do polí, pro požehnání úrody. Používaly se také v lidové léčitelské praxi. Například proti bolestem v krku se doporučovalo spolknout požehnanou kočičku,“ vysvětluje historik.

Velikonoce pokazí déšť, do konce března bude v Česku chladno

Číst článek

Až do příští neděle si budou věřící připomínat, co se přihodilo, než byl Ježíš ukřižován a vstal z mrtvých, jde o pašijový týden.

„Květná neděle spadá do období končícího půstu, který vrcholí už týden předtím o takzvané Smrtné neděli, což je pátá neděle v postě."

Dalším dnům se říká Modré pondělí, Sazometná středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Pašijový týden je nejvýznamnější období křesťanského liturgického roku.

Naděžda Hávová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít