Květnou nedělí začíná křesťanům Svatý týden. Světí se kočičky a pořádají procesí

Křesťanům na celém světě dnes začíná Svatý týden. Je Květná neděle, která připomíná slavný Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. V kostelech se světí zelené ratolesti, což je zvyk starý minimálně 400 let. A na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu se sešli věřící, aby vyslechli papežovo předvelikonoční kázání určené především mladým.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Věřící ve filipínské Manile mávají palmovými listy a nechají si je světit | Foto: Reuters

„Jsem zde se skupinou lidí z celého světa, kteří se sešli, abychom oslavili spolu s papežem světový den mládeže, protože jak Jan Pavel II. v roce 1985 rozhodl, tak Květná neděle patří zvlášť v celé katolické církvi mladým lidem,“ připomíná přímo z Vatikánu duchovní Jan Balík, který je ředitelem Sekce pro mládež České biskupské konference.

Název Květná neděle odkazuje na vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma před více než dvěma tisíci lety, kdy ho lidé nadšeně vítali a mávali palmovými listy. Jan Balík zdůrazňuje především skutečnost, že se jednalo o vjezd slavnostní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktorka Naděžda Hávová vysvětluje, co je Květná neděle

„Normálně se Pán Ježíš choval jako běžný člověk, chodil prostě pěšky. Ale jednou, před vyvrcholením svého života, vjel zvláštním, slavnostním způsobem. A tak si mnoho lidí tehdy mohlo uvědomit tak jako my, že Pán Ježíš nebyl jenom obyčejným člověkem, ale měl zvláštní, mimořádné poselství pro nás lidi,“ vysvětluje.

V našich zeměpisných šířkách palmy nerostou, lidé proto nosí do kostelů kočičky nebo jiné zelené ratolesti a kněz je posvětí. Obřad svěcení ratolestí je spojený s procesím kolem kostela, které předchází mši svaté. Chystá se také v pražských Holešovicích ve farnosti svatého Antonína, kterou spravuje farář Pavel Semela.

„Připomínáme si průvodem tento Ježíšův příjezd do Jeruzaléma, máme v rukou kočičky nebo jiné ratolesti, kterými se chceme taky nějak připojit k těm, kdo oslavovali Ježíše tenkrát. Druhý bod, který patří ke Květné neděli, čteme už jakoby na začátku, na odstartování Svatého týdne pašije, tedy část evangelií o Ježíšově zatčení, umučení a smrti,“ popisuje farář.

Přehrát

00:00 / 00:00

Duchovní Jan Balík popisuje atmosféru Květné neděle ve Vatikánu

Ve Vatikánu, podotýká Jan Balík, se ovšem koná procesí pouze symbolické. Papeže při něm vždy doprovází skupina mladých lidí, kteří reprezentují věřící mládež z celého světa. Dodává, že velké setkání s věřícími z různých zemí má své kouzlo, intenzivnější zážitek ale nabízí Květná neděle na malé farnosti.

„Možná je to i tím, že my Češi a Slované obecně nedáme na takové vnější věci, ale spíš jdeme do té hloubky, do toho prožitku. Tady v Římě to má pochopitelně rozměr celosvětový, to je něco, co člověk zase doma nezažije,“ uvažuje.

Po Květné neděli následuje v liturgickém kalendáři Zelený čtvrtek, tedy den, kdy si křesťané připomínají poslední Ježíšovu večeři s apoštoly, a den, kdy Krista zradil Jidáš. Na Zelený čtvrtek také umlknou kostelní zvony, které podle pověsti odlétají do Říma.

Potom následuje Velký pátek. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži v 15 hodin a přesně v tuto dobu se chodí na křížové cesty. Na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu navazuje Bílá sobota a přináší zlom.

Tmu a ticho v římskokatolických kostelech střídá světlo svící a zvuk varhan a začínají znovu zvonit zvony, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Hod Boží velikonoční v neděli je pak pro křesťany dnem opravdové radosti.

Naděžda Hávová, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme