Květnové povstání českého lidu začalo před 68 lety. Český rozhlas v něm hrál klíčovou roli
Před 68 lety začalo Květnové povstání českého lidu proti nacismu. Klíčovou roli při dění na jaře roku 1945 sehrál právě Český rozhlas. To si ostatně uvědomovali i Němci a snažili se jeho vysílání za každou cenu přerušit.
Povstání českého lidu proti nacismu začalo již koncem dubna, kdy sovětská vojska osvobodila část Moravy, což spolu se zprávou o Hitlerově smrti dalo vzniknout otevřenému odporu obyvatelstva protektorátu.
Před 68 lety pak spontánně odstartoval hlasatel Českého rozhlasu Zdeněk Mančal závěrečnou fázi odporu známou jako Pražské povstání. Mančal ráno přivítal posluchače českoněmeckými slovy: „Je právě sechs hodin.“
Čeští hlasatelé začali od rána 5. května 1945 vysílat stále česky a pouštět zakázané české písně. Pro národ to představovalo velké povzbuzení a nejen to.
Jakou roli sehrál rozhlas v Květnovém povstání českého lidu proti nacismu, připomíná Eva Rajlichová
„Rozhlas byl hlavním mediálním pojítkem mezi bojovníky a o významu, který měl pro českou stranu, nejlépe svědčí skutečnost, že byl jedním z hlavních cílů německých operací,“ vysvětluje historik Jiří Rajlich.
„Původní akce neměly vojenský charakter. Projevy odporu měly formu strhávání symbolů nacistického Německa, vyvěšování československých vlajek,“ připomíná historik a politolog Vratislav Doubek a pokračuje:
„Právě střet o budovu rozhlasu, kdy z rozhodnutí a pokynu protektorátní vlády měl být rozhlas obsazen českou jednotkou, vyústil v ozbrojený boj. V tu chvíli se skutečně rozhlas vedle Staroměstské radnice nebo Novoměstské radnice postupně stal jedním ze strategických center.“
Květnové povstání českého lidu bylo v různých dobách interpretováno různě
Číst článek
Němci nasadili proti rozhlasu jednotky SS, ale proti nim začali zasahovat čeští policisté a další povstalci. V prudkých bojích na Vinohradech a v okolí tak naplno propuklo povstání proti nacistům. Síla tohoto povstání spočívala podle historika Doubka ve spontaneitě.
Pár minut po půl jedné odpoledne zazněla z vysílání legendární výzva.
„Voláme českou policii, české četnictvo a vládní vojsko na pomoc Českému rozhlasu,“ zaznělo tehdy do éteru.
Nad významem Květnového povstání českého lidu se zamýšlel historik a politolog Vratislav Doubek
„Málo se o tom ví, ale v rozhlase se nebojovalo pouze tam na zemi nebo v těch patrech vinohradských, ale vinohradský rozhlas byl terčem i několika velice těžkých německých náletů dokonce tryskových letadel, které startovaly z pražské Ruzyně. A byl také jedním z těchto náletů těžce poškozen,“ připomíná Jiří Rajlich.
Jedním z pilotů, který měl podíl na bombardování rozhlasové budovy na Vinohradské třídě byl Bernard Ellwanger. Řídil bitevní letoun Focke Wulf 190. Rozhlas se mu podařilo zasáhnout z výšky 1 500 metrů. Je to jedno z mála jmen německých útočníků, která se podařilo historikům doložit.
„Československá armádo, vytrvej, vytrvej! Právě před chvílí nad námi hřměly kulomety a protipancéřové pěsti. České ruce hájí stanoviště rozhlasu. Jsme s vámi, buďte v duchu s námi. Hájíme Prahu, Prahu uhájíme! Praha je, Praha zůstane svobodná!“ volal Český rozhlas, aby podpořil povstání pro okupantům.
Obránci Českého rozhlasu vytrvali i přes ostřelování a bombardování až do 9. května, kdy do Prahy vjela Rudá armáda. Hned večer začal vysílat v tu chvíli už Československý rozhlas.
Jen v hlavní budově na Vinohradské padlo 89 rozhlasáků, českých policistů a dalších povstalců. Statečnost obránců Českého rozhlasu připomene pietní akt dnes ve 12:30 na Vinohradské třídě.
Díky hrdinství všech, kteří se zapojili do bojů o rozhlas se Praha se za 2. světové války stala jediným osvobozovaným městem, jehož svobodný rozhlas nepřestal vysílat ani v nejprudších bojích.
