Kvóty pro ženy si odsouhlasili Norové či Němci, ČSSD by je chtěla i v Česku
Jedni tvrdí, že pomohou, druzí tvrdí, že jsou nepřirozené. Řeč je o kvótách, které by měly upravit zastoupení mužů a žen v politice nebo třeba ve vedení firem. S kvótami už mají zkušenost třeba v Norsku a chystají se je zavést i Němci. Pravidla upravující zastoupení mužů a žen prosazují i někteří čeští politici. Návrh ministerstva vnitra, aby na kandidátkách politických stran nebyla jednotlivá pohlaví zastoupena méně než ze dvou pětin, dnes projedná vláda.
K zemím, ze kterých si jiné státy při zavádění kvót pro ženy berou příklad, patří zejména Norsko. Norové byli první v Evropě, kteří opatření pro ženy v dozorčích radách velkých firem přijali. Platí u nich už dvanáct let.
Povinná kvóta v roce 2003 se týkala více něž 460 podniků. Ve správních radách velkých firem muselo nově zasednout nejméně 40 procent žen.
Tehdejší norská vláda chtěla opatřením docílit rovnosti pohlaví. Zastávala však také názor, že podniky s vyšším podílem žen ve vedení jsou úspěšnější. Kvóty tak podle středo-levého kabinetu měly časem nastartovat i domácí ekonomiku.
Některé odborné studie sice tyto domněnky potvrdily, pozdější výzkum Michiganské univerzity z roku 2011 však tvrdí, že nucené kvóty Norsku ve skutečnosti uškodily.
Do čela firem totiž podle studie museli nastoupit mladší a méně zkušení zaměstnanci, čímž se snížila i provozní výkonnost.
Firmy se bránily, aktivisté chtěli víc
Povinnou kvótu pro ženy má i Německo. Ve vedení velkých firem jich musí být od příštího roku nejméně 30 procent. Německý parlament zákon schválil v březnu, dva dny před mezinárodním dnem žen.
Spolková ministryně pro rodinu Manuela Schwesigová to přivítala jako historický krok. Zákon kritizovaly obchodní společnosti, kterých se nařízení týká, i aktivisté, kteří chtěli ve vedení velkých německých firem žen víc – objevily se i návrhy, že by jich ve vedení společností měla být polovina.
Zákon upravuje podíl žen ve státní správě i ve středně velkých podnicích. Ty si mohou samy vybrat, kolik žen bude ve vedení, musí to však být víc než dosud.
Návrh, o kterém dnes bude jednat český vláda, se týká zastoupení jednotlivých pohlaví na volebních kandidátkách. Ministerstvo vnitra chce, aby ti méně zastoupení – ať už muži či ženy – tvořili aspoň dvě pětiny.
'Jestliže to nefunguje přirozeně…'
Zastánci kvót, které mají zajistit rovnější zastoupení mužů a žen ve veřejném životě, jsou zejména sociální demokraté.
„Zdá se mi, že ženy jsou přece jen z řady hledisek hendikepovány ve veřejném životě, a na druhou stranu je strašná chyba, že je nízké zastoupení žen třeba v těch strukturách, které rozhodují. Sociální demokraté dodávají málo žen v posledních letech na základě volebních výsledků, a myslím si, že by se to mohlo změnit,“ vyjádřil se už dříve premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Na novele resort vnitra spolupracoval s ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem (ČSSD). I ten kvóty podporuje.
„Nejsou žádné zjevné důvody, proč by to zastoupení nemělo odpovídat tomu, jak je složena společnost jako celek. To znamená, jestliže to nefunguje přirozeně, pak je doopravdy v pořádku uvažovat o opatřeních, která to zastoupení mohou vyrovnat,“ poznamenal před časem Dienstbier.
S návrhem nesouhlasí třeba ministerstva obrany či financí, které spravují ministři za hnutí ANO.
