Kvůli komentáři na sociální síti může člověk ztratit práci nebo skončit u soudu

Jeden neuvážený komentář na sociální síti a člověk přijde o zaměstnání nebo skončí u soudu. Firmy propouští své pracovníky kvůli statusům na Facebooku nebo Twitteru i v Česku. Brání se tak proti pomluvám a negativní reklamě. Lidé by si podle právníků měli dát pozor na to, co veřejně sdílí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sociální sítě | Foto: Free Digital Photos

Ester Polanská pracovala jako brigádnice v restauraci. Nelíbilo se jí, jak se její šéf choval k zaměstnancům. Svůj názor proto napsala na sociální síť.

„Šéf si na brigádníky občas vyléval nervy. Jednou jsem byla v práci na státní svátek a proběhlo tam pár sprostých slov od šéfa. Napsala jsem si status na Facebook, že tam dělám šaška za pár korun a radši bych byla doma. Do práce už mě nezavolali,“ popisuje Polanská.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kvůli komentáři na sociální síti může člověk přijít o práci nebo skončit u soudu. Tématem se zabývali Petra Benešová a Filip Titlbach.

Jeden komentář ji tak stál místo. Podobnou zkušenost má i Nikola z Olomouce. Nechtěně udělala svému podniku na sociální síti negativní reklamu.

„Minulý rok jsem pracovala jako servírka v restauraci. V den, kdy jsem si napsala status na Facebook, byl hrozný frmol a všichni byli naštvaní," vzpomíná Nikola a pokračuje:

„Napsala jsem, že pokud má někdo špatnou náladu, ať se staví k nám do restaurace, že tu bude mezi svými. Druhý den jsem dostala vynadáno, musela jsem status smazat a nakonec jsem stejně byla propuštěna.“

Exposlanec Chaloupka dostal podmínku za podněcování k rasové nenávisti

Číst článek

V krajním případě může být komentář na sociálních sítích skutečně oficiálním důvodem pro vyhazov, potvrzuje odborník na pracovní právo Dominik Brůha.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nakolik může zaměstnavatel zasahovat do soukromí svých zaměstnanců, o tom debatovali Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů, a Vít Samek, místopředseda ČMKOS.

„Pokud je mi známo, tak v České republice zatím nemáme referenční judikát Nejvyššího soudu, který by pro účely výkladu pracovního práva uznal jako dostatečný důvod pro propuštění ze zaměstnání komentář na sociálních sítích,“ vysvětluje Brůha a jedním dechem dodává:

„Pokud ale bude zaměstnanec umisťovat na sociální sítě komentáře, které jsou objektivně způsobilé poškozovat zaměstnavatele, pak by dle mého názoru mohlo být takové počínání dostatečným důvodem pro rozvázání pracovního poměru.“

Komentář nebo status si může přečíst velký počet lidí

Pokud člověk sdílí komentář na sociální síti, je to jako kdyby svůj názor napsal na pohlednici nebo řekl veřejně před velkým počtem posluchačů, říká Hana Štěpánková z Úřadu pro ochranu osobních údajů.

„Zveřejňuje svůj názor. Pokud ho poté zaměstnavatel propustí, tak se samozřejmě může člověk bránit soudní cestou,“ vysvětluje Štěpánková.

Facebook (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Spor následně rozhodne soud. Nad informacemi, které lidé umístí na sociální sítě, pak prakticky nemají žádnou kontrolu. Zlepšují se datové analýzy a zdánlivá drobnost může v dalším kontextu znamenat důležité sdělení, jak popsal Ján Matejka z Ústavu státu a práva Akademie věd.

„Je namístě používat zdravý rozum, aby zachována práva jiných. Opačný přístup může vést k zásahům do osobnostních práv a může mít i řadu dalších významných následků, například trestní postih nebo postih v zaměstnání,“ konstatuje Matejka.

Přestože si například na Facebooku omezíme okruh lidí, kteří nahlíží na náš profil, informace se přes další komentující může dostat až k nadřízenému.

Se vzrůstající oblibou sociálních sítí upravují firmy pro své zaměstnance pravidla, jak se mají na internetu chovat.

„Zákon nezakazuje, aby vnitropodnikovými směrnicemi a předpisy zaměstnavatelé konkretizovali povinnosti svých pracovníků i v mimopracovní době. Povinnost loajality zaměstnance ale není bezmezná. Pokud by omezení vybočovala z ústavních mezí, tak byla protizákonná,“ dodává Dominik Brůha.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je komentář na sociální síti důvodem pro vyhazov? Vztahy zaměstnavatele a pracovníka upřesnil odborník na pracovní právo Dominik Brůha

Před šířením jakékoli informace se navíc nemohou společnosti předem účinně bránit, dodává právník.

„Všechny existující právní prostředky jsou spíše reparační. Především jsou velmi neefektivní, navíc přicházejí velmi pozdě,“ dodává Ján Matejka.

Kvůli xenofobním komentářům mohou jejich autoři skončit i u soudu. Například bývalý poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka se u soudu zpovídal za názory zveřejněné na Facebooku. Státní zástupce ho vinil z podněcování k rasové nenávisti, konkrétně proti Romům.

V komentáři k násilnému útoku skupiny Romů v Duchcově například napsal, že při dalších podobných provokacích už je neochrání ani policejní těžkooděnci. Soud mu dnes za výroky vyměřil podmíněný půlroční trest se zkušební dobou na jeden rok.

V Británii konči prohřešky často u soudu

Řada britských politiků nebo novinářů se za svá slova zveřejněná na internetu musela omluvit. Za podněcování k násilí nebo rasistické poznámky hrozí ve Spojeném království soud ve zrychleném řízení a nepodmíněný trest.

V nedávné minulosti měl na sociálních sítích dohru skandál kolem bývalého prominentního člena Konzervativní strany lorda McAlpina. Jeho jméno se nedopatřením dostalo do souvislosti s pedofilní zločineckou skupinou a řada uživatelů bezúhonného lorda jmenovala na Twitteru.

Uživatelům s méně než 500 followery lord McAlpine odpustil, ostatní zažaloval pro pomluvu. Sloupkař Guardianu George Monbiot dosáhl s McAlpinovými právníky mimosoudního vyrovnání a zavázal se ke třem letům veřejně prospěšných prací.

Například bývalý fotbalista Liverpoolu Stan Collymore dostal přes Twitter několik výhrůžek smrtí. Viníci stanuli velmi rychle před soudem a jeden z nich dostal nepodmíněný trest odnětí svobody.

V roce 2013 musela kvůli rasistickým a homofobním komentářům na Twitteru rezignovat první britská policejní pověřenkyně pro otázky mladistvých Paris Brownová.

Jiří Hošek, Petra Bebešová, Filip Titlbach, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme