Kybernetická válka zatím neprobíhá, útoky hackerů jsou spíš zastrašování, říká velitel informačních sil

Před rokem to byl ještě záměr, teď už realita. Plukovník generálního štábu Miroslav Feix byl pověřen vybudováním velitelství kybernetických sil a informačních operací. Co přesně to znamená? Jak mocné jsou kybernetické zbraně? A jaká jsou pravidla kybernetické války? „Pravidla války je definice toho, co můžete a nemůžete. Neměla by se dít genocida, neměly by být napadány nemocnice a náboženské instituce,“ vysvětluje pro Radiožurnál.

Host Lucie Výborné Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kybernetické zbraně mohou mít obrovský efekt, mohou ovlivnit průmyslové systémy, ale v současnosti nejsou technologicky natolik rozvinuté, aby se daly označit za zbraně hromadného ničení. „Nemají přímý vliv na lidské životy,“ vysvětluje plukovník. „Jsou to akty demonstrace síly nebo součástí zastrašování.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Lucie Výborná se ptá plukovníka Miroslava Feixe na okolnosti kybernetické války, bezpečnosti na síti či použití kybernetických zbraní

Každý z nás zná pojem hacker, ale kdo to je a co dokáže? „Hackeři jakožto útočníci jsou vždy o krok napřed. Vybírají si cíl a místo, mají výhodu překvapení, místa a času, ale nejsou napřed o několik úrovní.“ Útočník se přitom hledá velice těžko: „Máte-li schopnost proniknout do systému, umíte za sebou zamést stopy,“ říká Miroslav Feix.

Dopad dezinformací

Plukovník se také ohrazuje vůči pojmu kybernetická válka v souvislosti s dezinformacemi. „Dezinformace tu vždycky byly: zhoršují kvalitu a naše prožívání politického systému, ale nemění politický systém jako takový. Zatím,“ říká s tím, že dezinformace nemají takový dopad, že by to změnilo volební výsledky. „Ovlivnit možná,“ připouští.

„Politický boj je práce se sliby, s informacemi, dřív se tomu říkalo propaganda,“ popisuje s tím, že v dezinformacích nevidí velkou hrozbu.

Do budoucna může být nebezpečné hlavně přesné zacílení dezinformací na jednotlivé lidi, které to může ovlivnit. „To zatím v současné době nejsme schopni udělat a proti tomu je potřeba bojovat. Ale už se začaly dělat první kroky. Třeba GDPR. Když nemáte přesné informace o daném člověku, tak přesně nezacílíte. To znamená, co všechno řekneme na sebe, pomáhá někomu na nás zapůsobit. Ať už nám prodat boty, nebo nám prodat myšlenku,“ varuje.

Pravidla kyberprostoru

Je opatrný také u samotného slova válka ve spojení s informačními operacemi: „To je pro mě jeden státní aktér a tisíc mrtvých za rok,“ říká a vysvětluje, že probíhají jednotlivé operace nebo kampaně.

Na pravidlech kybernetické války se zatím pracuje. „Pravidla války je definice toho, co můžete a nemůžete. Neměla by se dít genocida, neměly by být napadány nemocnice a náboženské instituce.“ Podobná pravidla by měla existovat i v kyberprostoru.

Jeho pravomoce spočívají v dvojí oblasti. Když jde o válečné operace, může Feix začít hackovat. „Když armáda začne válčit. Jestliže už můžu střílet, tak můžu hackovat a informačně působit,“ říká s nadsázkou. „Když naši politici rozhodnou o využití síly, vyšle vojáky, tak já můžu používat informační operace, informačně působit,“ popisuje.

Tereza Škoulová, Lucie Výborná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme