S kyberšikanou se loni setkala většina dětí. Zastrašují je vrstevníci nebo spolužáci

Uzavírání se do sebe nebo dokonce sebevražda - až tam může zajít oběť kyberšikany. Moderní technologie sice usnadnily dětem život a umožňují jim dostat se k informacím potřebným do školy. Můžou být ale také velmi nebezpečné. Rodiče by proto měli mít přehled, co jejich dítě na internetu dělá a kolik času na něm tráví. Stát se obětí kyberšikany je totiž jednoduché.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Foto: Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0), Lucélia Ribeiro

„Ve škole jí říkali Anabel, my jsme jí ale začali říkat špína. - Tomáš, jeden kluk, co si už dřív moc rád dělal docela drsnou srandu z ostatních, založil facebookovou stránku, co se tvářila jako její. Sehnal dost strašnou fotku a pak tam s pár kamarády psal takový pitominy. Pak začal psát smsky, který byly už dost nechutný…" popisuje příběh kyberšikany dva roky staré video na YouTube od uživatele Nová škola.

Krátký film ukazuje, kam až může problém zajít.

Velmi 'srabácké'

Podle ředitelky Dětského krizového centra Zory Duškové je kyberšikana většinou navázaná právě na vrstevníky nebo spolužáky z okolí oběti.

„Kyberšikana je vlastně velmi 'jednoduchá a dostupná' záležitost pro toho, kdo se chce tímto způsobem chovat, protože sedí někde v bezpečí. Je to vlastně taky velmi 'srabácké' chování, protože někomu ubližuji, ale zároveň vlastně sám jsem hodně chráněn," řekla Radiožurnálu.

Ačkoli se zdá, že šikana prostřednictvím internetu nebo mobilu nemůže mít nijak výrazné následky, opak je pravdou.

Na kantory útočí žáci i jejich rodiče. Kyberšikana se rozmáhá hlavně na základních školách

Číst článek

„Můžeme definovat nějaké společné rysy společné s šikanou v širším slova smyslu. Sem patří ohrožení fyzického, psychického zdraví, ať tedy už přímým konáním útočníka nebo sebepoškozením až sebevraždou. Patří sem fixace statusu, který bývá velmi nízký, malé sebevědomí, úzkostnost, strach až neurotičnost," vysvětluje pedagogicko-psychologický poradce Petr Šusta.

Doplňuje, že je těžké poznat, když je dítě obětí kyberšikany. Výrazným signálem jsou podle něj změny v chování. Například takové dítě najednou přestane používat mobil nebo internet, vyhýbá se svým vrstevníkům, nemůže spát nebo je nervózní.

Dívat se na svět dětskýma očima

Pomoci dětem v takových situacích můžou rodiče. „Umět se dívat na svět také dětskýma očima,“ radí Zora Dušková. Podle ní jde ale o dovednost, kterou „mnohdy rodiče opomíjí“ a naopak chtějí po dětech, aby se dívaly na svět očima dospělého.

Obětí kyberšikany se stal podle průzkumu každý pátý učitel v Česku

Číst článek

„Dítě ještě nebylo dospělé, ale všichni dospělí byli někdy dětmi. A bylo by moc fajn, kdyby si na to uměli rozpomenout,“ upozorňuje.

Případů kyberšikany s rozvojem informačních a komunikačních technologií přibývá, což potvrzuje i mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová. „Podle šetření Univerzity Palackého v Olomouci z roku 2014 se s kyberšikanou setkalo každé druhé dítě, nyní se statistiky pohybují kolem 60 %. Z šetření České školní inspekce z roku 2016 vyplynula obdobná čísla."

Ačkoliv má mnohdy nedozírné následky, samotná kyberšikana není podle mluvčí Policejného prezidia Ivany Nguyenové zakotvena v trestním řádu. De facto ji ale tvoří přestupky a trestné činy, které policie vyšetřovat může. Jako třeba vydírání, krádeže nebo poškozování cizí věci.

Kristýna Křupková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme