Labe v Ústí zůstalo pod dvanácti metry
Téměř čtvrt miliónu lidí v Česku zůstává kvůli velké vodě mimo svůj domov. Záplavová vlna se přesunula na sever Čech a míří do Německa. V dolní části Labe už povodeň začíná ztrácet na síle. Signalizuje to kolísající stav vody na ústeckém Střekově. Hladina řeky se tam ustálila na 11,83 metru, čeká se pozvolný pokles. Terezín na Litoměřicku rozvodněná Ohře odřízla zcela od okolí. Velká voda protrhla hráze kolem města, které předtím vybagrovali hasiči. Na soutoku Labe s Ohří je kromě Terezína zatopeno nejméně třicet dalších obcí. Smutná bilance letošních záplav se v pátek rozšířila o další dvě oběti.
Labe v Ústí už podle hydrologů nedostoupí hladiny 12 metrů, odpoledne kulminovalo 15 centimetrů pod touto hranicí. Na stejné výšce se drží zhruba od jedenácté dopoledne, večer by hladina měla začít zvolna ustupovat. Podle dramatických původních odhadů mělo Labe v Ústí odpoledne dosáhnout hranice 12 metrů a 20 centimetrů a překonat i stav nejhorší povodně v tomto městě z roku 1845.
Krizový štáb už se intenzivně připravuje na to, až se Labe vrátí do koryta. Na pravém břehu Labe je omezena železniční doprava. Vlaky přestaly úplně jezdit mezi Ústím nad Labem a Prackovicemi, kde se propadla trať.
Většina obyvatel zátopového území v Ústí nad Labem byla evakuována. Domovy muselo opustit asi šest tisíc lidí. Labe začíná zaplavovat ústeckou Spolchemii, zcela pod vodou je už lovosická Lovochemie. Únik nebezpečných látek podle vedení chemických firem nehrozí. Ústecká policie dnes uzavře vjezdy na Mariánskou skálu, na kterou chodí zejména takzvaní povodňoví turisté.
Na soutoku Labe s Ohří se vytvořilo jezero v délce dvaceti kilometrů, které zatopilo nejméně třicet obcí. Sahá od Roudnice nad Labem až k Litoměřicím a pod jeho hladinou zůstaly například Počaply, České Kopisty a Terezín. V zaplavených obcích jsou některé domy až ze dvou třetin pod vodou. Záchranáři z Terezína evakuovali poslední obyvatele, kteří se dosud svému přemístění bránili.
Terezín, město, které dosud odolávalo vodě nejdéle z ohrožených míst, podlehlo v noci. Povolily totiž zátarasy v horní i dolní pevnostní bráně a živel se začal valit přímo do centra. Podle starostky Růženy Čechové už zaplavil náměstí, kde je až půl druhého metru vody. Zcela pod vodou je také prostor u Malé pevnosti včetně národního hřbitova. Ve městě, které je teď přístupné jen na člunech, zůstalo jen padesát lidí. Jde většinou o hasiče, policisty a vojáky, kteří budou dohlížet na to, aby se v opuštěném městě nerabovalo. Evakuováno bylo více jak 2000 obyvatel. Nejde elektrický proud, neteče z kohoutků voda, nefungují ani pevné telefony.
Jak z Terezína hlásí zpravodaj Robert Tamchyna, evakuace poslední stovky obyvatel začala krátce po osmé hodině ráno a skončila odpoledne. Zapojily se do ní všechny složky integrovaného záchranného systému. Komplikace vznikaly především tím, že někteří lidé ze svých domovů nechtěli odejít. Chtěli zůstat u svých majetků a tak musela zasáhnout policie - domluvou nebo i razantnějšími prostředky. Nakonec ale byli všichni evakuováni.
Přívaly vody se stále valí na Děčín. Pravděpodobně se ale nenaplní prognózy, že tam Labe dosáhne 12,5 metru. Večer se hladina pohybovala na úrovni zhruba o dvacet centimetrů nižší. Výraznější zvyšování stavu se už neočekává. V Děčíně se řeší především dva nejpalčivější problémy. U železničního mostu pod zámkem se hromadí naplavované kmeny a hrozí tak jeho destrukce. Kmeny se nedají vyzvednout z řeky žádným jiným způsobem, než speciální těžkou železniční technikou. Vojenští záchranáři ale museli kvůli vlastní bezpečnosti práce ukončit. V oblasti Loubí se na řece objevily velké mastné skvrny. Jedná se zřejmě o únik ropných látek z tankovací stanice České plavby labské, nebo tamního benzinového čerpadla. Na místě zasahují hasiči.
Velká voda během dne zatopila větší část děčínské Bezručovy ulice. Její obyvatele městská policie vyzvala k rychlé evakuaci. Někteří lidé ale na výzvu ani nečekali a své byli opustili už během čtvrtka. Na vodu postupující k jejich domovům se přišli jen podívat. V krizových centrech města pracují desítky dobrovolníků, na oblastním spolku Červeného kříže jsou mnozí z nich nepřetržitě už několik dní. "Jsme všichni docela utahaní, ale pomáháme, jak se dá."
Dramaticky se situace vyvíjí v Hřensku. Obec je úplně zatopena a Labe tam má kulminovat až v sobotu.
Policisté v Kralupech nalezli utopeného muže - jde už o dvanáctou oběť záplav. Podle mělnické policie jde o řidiče, který vjel ve středu autem do zatopené ulice kralupského sídliště Lobeček a voda jej strhla. Auto se potopilo do šestimetrové hloubky. Protože potápěči v kabině vozu muže nenašli, pátrala po něm policie jako po pohřešovaném. Třináctou obětí je 44letý muž ze Sluštic na Říčansku. Slušticím se přitom povodňová vlna vyhnula, deště však rozvodnily potok v obci. Muž zřejmě neodhadl sílu proudu, který jej zachytil a strhl pod hladinu. Jeho tělo nalezli policisté včera před půlnocí, dnes po poledni to potvrdil krizový štáb.
Labe u Mělníka, jehož hladina včera dosáhla rekordní výšky 10,35 m, už pozvolna klesá. Více než 40 zbořených domů a 31 zcela či částečně evakuovaných sídel. Taková je prozatím bilance záplavové vlny z Vltavy a Labe a v mělnickém okrese. Vltava zde ustupuje průměrně o deset centimetrů za hodinu, Labe se vrací do svého koryta necelé tři centimetry za hodinu.
Pracovníci České inspekce životního prostředí krátce před polednem odebrali vzorky Labe, které se včera dostalo za protipovodňovou zeď jednoho z objektů neratovické Spolany zasažených jedovatými dioxiny. Bez ohledu na výsledky analýz prý žádné nebezpečí nehrozí.
Míru kontaminace dioxiny určí až speciální chemické a biologické rozbory, které si vyžádají dny až týdny. Do té doby vodu u zamořeného objektu zastaví proti povodňová zídka a odborníci následně určí další postup. Navíc nevyloučili, že se do provedení testů voda nevsákne do půdy. To by podle inspekce životního prostředí znamenal prakticky návrat k původnímu stavu.
Nebezpečí pro Labe a okolí neznamená ani zatopení bývalé amalgamové elektrolýzy s 250 kilogramy rtuti. Průtok vody v této oblasti byl maximálně jeden metr za sekundu a razantní vymílání těžké rtuti proto odborníci vyloučili.
Na Břeclavsku bylo v noci na pátek kvůli rozbouřené řece Dyji evakuováno 1000 lidí ze tří vesnic. Zcela jsou vyklizeny Nový Přerov, Jevišovka a zčásti také obec Novosedly. Podél toku s povodňovou vlnou totiž postupuje po polích směrem k nádržím Nové Mlýny i veliké jezero. V nadcházejících hodinách může povodeň pouze částečně ohrozit ještě obce Drnholec a Brod nad Dyjí. V oblasti, kterou obyvatelé opustili, nyní pracuje několik set vojáků, hasičů a dobrovolníků. Plní asi 2500 pytlů pískem, z nichž vytvoří zátarasy. V evakuované zóně zůstalo pouze sedm lidí, kteří odmítli odejít.
Lidé z Nového Přerova a Jevišovky se v podvečer už mohli do svým domovů vrátit. Povodňová komise na základě leteckého průzkumu situace dospěla k závěru, že těmto obcím už bezprostřední nebezpečí nehrozí. Stále ale trvá evakuace v sousedních Novosedlech.
Hladina Lužnice klesá, záchranáři ale zažili pernou noc. "Noc byla kritická, počínaje plovoucím dřevem, stromy a zbořenými chatami. Podařilo se zachránit most v Plané, bohužel už se nepodařilo zachránit lávku v Sezimově Ústí, most v Hutích-Černýšovicích a most v Dobronicích u Bechyně," popsal předseda Okresní povodňové komise Jiří Vavruška.
Řada obcí kolem Lužnice se musí obejít také bez elektřiny, ani zásobování plynem není bez problémů. Aktuální prognózy hovoří o tom, že hladina Lužnice bude klesat poměrně pomalu, například ve Veselí by tak některé městské části mohly být pod vodou ještě týden.
Vltava v Praze stále klesá rychlostí přibližně sedm centimetrů za hodinu. V pátek ve tři hodiny ráno dosahovala její hladina výšky 484 centimetrů. Oproti kulminaci řeky ve středu ve 14:00 se tedy snížila už zhruba o tři metry, řekl dispečer Povodí Vltavy. Do večera pak klesla o další metr. V Malé Chuchli, k níž se údaje vztahují, je normální hloubka řeky 74 centimetrů. Vodohospodáři dosud přesně nevědí, kdy se rozvodněná řeka vrátí k normálnímu stavu.
V Karlovarském kraji přestane platit nouzový stav vyhlášený kvůli velké vodě. Rozhodl o tom ministr vnitra Stanislav Gross na žádost tamního hejtmana Josefa Pavla. Karlovarsku, které bylo povodněmi zasaženo jen na relativně malém území, totiž stav nouze začal působit ekonomické těžkosti - tamní lázně už začaly pociťovat odliv zahraničních klientů. "Obtížně se jim vysvětluje, že třeba Karlovy Vary nebo některá jiná centra turistického ruchu nejsou záplavami postižena, " uvedl ministr Gross.
Povodně vybudily některé cestovní kanceláře k těžko uvěřitelné aktivitě - mají totiž zájem pořádat zájezdy zájemců, kteří se chtějí podívat na následky velké vody. Některé se hlásí záplavami poničenému historickému městu Český Krumlov. Podle mluvčího českokrumlovské radnice Vladimíra Zunta se jim během čtvrtka, kdy začala opadávat voda ve Vltavě, ozvalo pět cestovních kanceláří. Radnice je takovým přístupem znechucena. To, že se chtějí lidé organizovaně a za peníze podívat na neštěstí druhých, nechápe
Zhruba polovinu domů v historickém jádru Českého Krumlova, zapsaném na seznamu kulturního dědictví UNESCO, zasáhla největší povodeň v historii města. Celá stará část je pak poškozena ze tří čtvrtin. Ministr kultury Pavel Dostál slíbil, že město může počítat s pomocí státu. Voda z Vltavy zaplavuje stále domy u řeky a celkové škody zatím nelze odhadnout. Poničeny jsou také staré mosty a historická dlažba. Už nyní je jasné, že opravy budou stát desítky, ne-li stovky miliónů.
Brusel posílá Česku bezmála 58 miliónů eur. Okamžitá pomoc čítající v přepočtu asi 1,7 miliardy korun půjde na odstranění následků katastrofálních povodní. Potvrdil to dnes v Praze předseda Evropské komise Romano Prodi. Peníze z evropských fondů budou použity hlavně na obnovu komunikací, kanalizační sítě, čističek odpadních vod a další infrastruktury. Česko současně dostane možnost čerpat výhodný úvěr od Evropské investiční banky. Podle Prodiho se bude s naší republikou zacházet stejně, jako by už byla členským státem EU.
Šéf Evropské komise Romano Prodi viděl katastrofální situaci po záplavách na vlastní oči. Se situací na dolním Labi ho při letecké obhlídce postižených oblastí seznámil prezident Václav Havel.
