Budeme muset změnit index rizika, nejpozději k 1. lednu, říká Dušek k antigenním testům a systému PES

Začalo přepočítávání matematického modelu protiepidemického systému (PES). Ve vysílání Radiožurnálu to řekl šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Podle něho je důležité, aby rizikové skóre dostatečně zohledňovalo počet provedených antigenních testů. Zatím ministerstvo zveřejňuje dva výsledky: index se započítanými antigenními testy a index sestavený na základě testů PCR.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

O čem vypovídá to nové rizikové skóre, které započítává i antigenní testy? Proč se vůbec uvádí?
Paní redaktorko, já bych vás mírně opravil, jestli dovolíte. Není žádné nové rizikové skóre. Pouze potom, co mezinárodní metodika Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) postavila diagnostiku antigenními testy na úroveň prokázané diagnózy, tak jsme museli nějakým způsobem zareagovat.

Centrální řídící tým začal vyhodnocovat hodnoty rizika i po zapojení antigenních testů. Doposud to neudělalo žádnou velkou revoluci, protože antigenních testů nebylo až zas tak mnoho. Samozřejmě nástup plošného testování to velmi podstatně změní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor se ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislavem Duškem

Rozhodně to ale neznamená, že vznikl nějaký nový index rizika, ten zůstává stejný. Nástup plošného testování ale zásadním způsobem změní portfolio testů a změní i záchyty. Promítne se to do statistik, o čemž asi za chvilku ještě budeme hovořit. Nutně to povede ke skutečné změně indexu rizika. Zatím nebyla udělána žádná.

Říkám nové, protože o něm slyšíme teprve od úterka. Uvádí se teprve od úterka. Když jsou tady teď dvě čísla, podle kterého z nich se budou řídit ta protiepidemická opatření, pokud by se začala nějak zásadně lišit?
Protiepidemická opatření se nikdy neřídí jedním jediným číslem. Rozhoduje panel expertů, který pracuje s větším množstvím čísel, parametrů, kterých je až třicet. Index rizika je samozřejmé významný, a je to jeden z nich.

Experti, kteří rozhodují, berou v potaz index rizika, který je dominantně postaven na PCR testech, to je ten, který se stále reportuje. Na internetu také v interaktivní podobě visí jenom on. Alternativním způsobem jsme začali publikovat analýzu, která zakalkulovává antigenní testy. Experti je samozřejmě mohou brát v potaz.

Ale jak říkám, rozhodování o stupních pohotovosti není rozhodováním nad jedním jediným číslem. Bere se v potaz rizikovost pro nemocnice, vývoj nemocnosti v nemocnicích, počet diagnostikovaných pacientů přímo v nemocnicích. Mnoho parametrů.

Antigenní testování: kapacity se rychle tenčí, odběrová místa budou zájemce přijímat i o Štědrém dnu

Číst článek

Ano, ale z toho pak vyjde jedno jediné číslo, jako je třeba teď těch 71.
Ne, jedno jediné číslo je počítáno ze čtyř vstupních parametrů. To, o kterém mluvíte, to jsou ty body. A ty se skutečně, ano, takto publikují, takto komunikují. Jenom jsem chtěl říct, že se na rozhodovacím procesu expertů epidemiologické komise ministerstva a tak dál nic nezměnilo. Pouze jsme začali zakalkulovávat antigenní testy jako metodu, která přišla. Publikujeme to jako alternativní výpočet, který je jenom dodatkem. Je to publikováno formou krátké tiskové zprávy.

Je to určitě správné, protože se nemůžeme tvářit, že antigenní testy nejsou a nemůžeme je ve výpočtu a v hodnocení ignorovat. Mají obrovský význam a obrovský potenciál ve snížení virové nálože, i když jsou to samozřejmě jiné testy a mají i jiné indikace. Nemůžeme je ignorovat.

A na tu vaši původně položenou otázku, abych jí neutekl: Nástup plošného testování – a mám obrovskou radost ze zájmu – povede k tomu, že budeme muset skutečně změnit index rizika. A na tom pracujeme co nejrychleji. Nejpozději k 1. lednu.

Výpočet rizikového skóre

Na to se chci zeptat, jestli se tady nějak upraví výpočet rizikového skóre po tom, co se do něj začaly započítávat i antigenní testy. Ptám se i proto, že Luděk Berec z Jihočeské univerzity, jeden ze spoluautorů matematického modelu PES, nám řekl, že prostě nelze jen sečíst PCR testy a antigenní testy a dosadit je do té matice pro výpočet rizikového skóre.

„PCR testování a antigenní testování každé zachytí jinou část populace. Zatímco PCR testy jsou nastaveny tak, že vy tím pokryjete jakousi nenáhodnou část populace, protože většinou tímto testujete nějaké kontakty nakažených jedinců. Antigenní testy už víceméně zabírají jakousi náhodou část populace, a tím pádem to procento záchytů infekcí pomocí antigenních testů bude výrazně nižší než pomocí těch PCR testů. A kdybyste to jen přičetla, tak to znamená, že pozitivita testování prudce poklesne, index se prudce sníží. Najednou budeme v nižším stupni. Přitom ve skutečnosti to tak nemusí být.“

Luděk Berec

Znamená to tedy, že se výpočet rizikového skóre bude upravovat?
Zatím v tuhle chvíli to hlavní rizikové skóre zůstává beze změny. Alternativně jsme začali formou krátké tiskové zprávy, na základě vydání těch mezinárodních metodik, spojovat testy dohromady. Zatím to neukázalo nějakou velikánskou změnu nebo skok. Je vidět, že se ta skóre pohybují v podstatě podobně, i v trendu. A také doposud jsou antigenní testy z velké části konfirmovány PCR před startem plošného testování.

Pan docent, jak mluvil, má naprostou pravdu. Plošné testování má úplně jinou indikaci, úplně jiný záběr. Je to v podstatě screeningové nebo komunitní testování, řekneme-li. Jeho obrovský význam je v opakovanosti anebo v tom, že se necháváte otestovat ve chvíli, kdy třeba jdete na návštěvu k seniorovi, opakovaně.

Úplně jiná indikace. Tuto spojovat s PCR testy, které budou více a více klinicky diagnostikovány, samozřejmě nelze. Takže index rizika a vůbec i hodnocení rizika nad novými statistikami se bude zásadním způsobem měnit. A musí se změnit.

Bezplatné antigenní testování využilo první den 15 449 lidí. Pozitivních bylo přes čtyři procenta

Číst článek

Právě jsem odešel ven z jednání s experty, i mezinárodními, kde se právě bavíme, jakým způsobem to uděláme, protože nejsme jediný stát na světě, který toto v tuto chvíli řeší. Nová čísla se promítnou do statistik, protože plošné testování, bude-li o něj takovýto velký zájem, což je super, samozřejmě také navýší některé statistiky, protože dojde k vyššímu počtu záchytů.

Ještě jedna věc mě zajímá. Bude se dát pomocí vzorku z antigenního otestování nějak odhadnout, kolik by v populaci reálně mohlo být nemocných?
Určitě to přispěje, protože plošné testování, jak říkal i pan docent před chvilkou, je záběrem do populace, který doufejme, může být velmi náhodný, tedy nezkreslený různými faktory, indikacemi a podobně. Může nám velmi pomoci třeba k zpřesnění odhadu skutečné aktuální nálože.

Je potřeba si také představit, že i cíl těch metod je trochu různý. Antigenní test vám prokáže infekčního jedince, který je v danou chvíli asymptomatický, nemá žádné příznaky nemoci. Tam vidím největší přínos, protože právě ti asymptomatičtí jedinci potom tu nemoc nevědomky, bez jakéhokoli zlého úmyslu, mohou velmi významně šířit, když mají velké množství kontaktů. Díky opakovanému testování budeme také mít zpřesněný odhad výskytu těchto asymptomatických jedinců, což jsme zatím povětšinou všichni odhadovali jenom z modelů.

Opravdu je to velmi významná věc. Zkušenosti z nejrůznějších studií, které jsem měl možnost studovat, a potvrdil to i teď pan docent Berec – on se nestavil proti testům, jen říkal: „Pozor, je to jiná indikace.“ – tak jsou perfektní. Bude-li mít populace takovýto zájem o testování, tak to má šanci snížit virovou nálož v populaci.

Jdeme do velmi špatných měsíců. Leden, únor. Velká nemocnost. Moc prosím, abychom to dělali, a doufám, že se podaří dále navyšovat kapacity.

Věra Štechrová, kro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme