Antigenní testy jsou velkým pozitivem, do denních dat se podepisují stále výrazněji, říká Dušek
Celorepublikový index rizika se v protiepidemickém systému od pátku drží v pátém nejvyšším stupni. O zpřísnění opatření bude ve středu jednat vláda. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) už v úterý ve sněmovně řekl, že pátý stupeň by mohl platit od neděle 27. prosince. „Je třeba detailně sledovat především vytížení českých nemocnic,“ řekl Radiožurnálu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Ve středu bude vláda rozhodovat o možném přesunu do pátého stupně PES. Co ukazují čísla za úterý - mělo by Česko do nejhoršího stupně zamířit?
To není otázka na mě, já o stupních pohotovosti nerozhoduji. Jsme analytici a data ukazují na rizikový vývoj, který probíhá ve všech státech Evropy. Máme tady kontinentální šíření epidemie, které zrychluje. U nás nejsou čísla příznivá, reprodukční číslo je nad 1,2. Musíme hlídat i dopad na nemocnice, kde máme velké množství pacientů s covidem. Velké denní příjmy narostly na 400 pacientů. Zátěž pro zdravotnický personál, jehož nákaza také v některých regionech mírně narůstá, je v rizikových hodnotách.
Jaká je epidemická situace před Vánoci? Poslechněte si celý rozhovor s ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislavem Duškem
Už týden jsou dostupné i antigenní testy. Co jste díky nim zjistili o virové náloži v populaci?
Antigenní testy jsou velké pozitivum. Zjistilo se díky nim, že lidé mají zájem o plošné testování, z čehož mám obrovskou radost, a že v populaci je poměrně velké množství asymptomatických jedinců. Test je umožní identifikovat a izolovat z populace, aby nemoc dál nešířili. Start plošného testování už nyní přispívá dvaceti procenty k celkovému počtu nově diagnostikovaných.
Populační čísla se tak horší kvůli tomu, že se rozjelo antigenní testování a musíme to brát na zřetel. Relativita pozitivních testů tak nemá již tolik vypovídající hodnotu, protože musíme rozlišovat testy podle indikace - máme tu tři rozdílné důvody, proč se dělají různé testy.
Ze zkušenosti víme, že během svátků se méně testuje. Může to nějak zkreslit statistiky a vaši schopnost sledovat epidemii?
Osobně to nazývám jako menší datový blackout, s nímž musíme počítat. Bude menší zájem o testování, bude méně testů a neuvidíme realistický obrázek. Není to ale výpadek na dva týdny. Ty tři až čtyři dny jsme schopni překlenout pomocí modelů. Co ale musíme hlídat v reálném čase, je nemocniční segment. Kolegové z nemocnic totiž hlásí pacienty s těžkým průběhem nemoci a na JIP v reálném čase.
Ministerstvo zdravotnictví nařídilo nemocnicím, aby omezily plánované operace, někde už opět vznikají covidová oddělení. Dokážete říct, na co se nemocnice mají připravit po svátcích?
V tuto chvíli je realitou, že bude narůstat počet pacientů s covidem. Týká se to několika regionů, kde je situace riziková, například Moravskoslezský kraj, který je na tom v tuto chvíli nejhůře. Naopak máme i regiony, kde zátěž v nemocnicích stále klesá. Určitě se musíme připravit na to, že bude narůstat, protože máme denně stále velké množství nově nakažených ze zranitelných skupin. Uvidíme, jak silná ta data budou. V některých regionech se opravdu musí výrazně omezit neakutní péče.
Můžete upřesnit, na jakých místech se teď nakazí nejvíce lidí?
V Česku probíhá masivní komunitní šíření, nakazíte se v podstatě v běžném životě. Lidé nejčastěji uvádějí jako místo nákazy práci i běžné aktivity a rodinu. V komunitním šíření to není žádný objev, v podstatě se nemůžete dotrasovat ke konkrétnímu místu.
