Současný růst táhnou tři kraje, varianta delta se šíří hlavně mezi neočkovanými pod 30 let, popisuje Dušek

Nově odhalených případů nákazy koronavirem v Česku v posledních dnech přibývá a roste také reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí nakazí jeden infikovaný - teď je na hodnotě 1,45. Podle epidemiologů za tím stojí mutace delta šířící se především ve skupinách pod 30 let. „Bohužel, jsou to skupiny lidí, které jsou stále relativně málo naočkované,“ řekl Radiožurnálu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf zdravotnických statistiků zdůrazňuje, že vzhledem k probíhajícímu očkování je současná situace jiná než loni a na začátku roku | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jaká jsou aktuální čísla ze středečního dne?
Držel bych se dlouhodobějšího průměru – v počtu denně nakažených nových pacientů jsme vystoupali nad 240, pohybujeme se někde mezi 230 a 260 až 270 denně. Musíme také uvažovat o tom, že vidíme jen ty diagnostikované lidi, tedy pozitivně zachycené testy. Ve skutečnosti může být v populaci i dvakrát až třikrát více lidí, kteří jsou nakažení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaká je současná epidemická situace z pohledu dat? Poslechněte si celý rozhovor s ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislavem Duškem

Zároveň je to velmi specifický růst. Situace je jiná než na začátku roku nebo na konci minulého roku - populace je významně proočkovaná, zejména seniorní skupiny. Téměř žádné nové případy neregistrujeme ve skupinách vysoce seniorních a zranitelných lidí.

Naopak, růst je tažen ve věkových skupinách 16 až 19 let a poté 20 až 29 let, tedy pod 30 let, kteří mají určitý styl života, který vede k velkému množství vzájemných kontaktů, což je výhodné pro předávání tohoto typu respirační nákazy. A, bohužel, jsou to skupiny lidí, které jsou stále relativně málo naočkované. Málo z nich má kompletně ukončené očkování, ve věku 20 až 29 let jich je jen dvacet procent. A ta nákaza se tam snáze předává, natož pak nakažlivější forma viru.

Abych vám neutekl z otázky... Týdenní záchyty na 100 000 obyvatel jsou zhruba 15,5 na celou republiku a reprodukční číslo osciluje mezi 1,2 a 1,4. Je to jednoznačný indikátor růstu epidemie. Je nutné rozlišovat strukturu nakažených a jednotlivé kraje. Růst je tažen třemi kraji – hlavní město Praha, Středočeský kraj, především okresy sousedící s Prahou, a Plzeňský kraj s okresy Plzeň–sever a Plzeň–město, které mají momentálně nejvyšší hodnoty. Praha má v podstatě více než dva a půl krát vyšší hodnoty než zbytek republiky. Jinak situace zatím vypadá relativně klidně.

Vojtěch: Zrušením hrazených testů od září říkáme, že je tady očkování. A my ho jednoznačně preferujeme

Číst článek

Když se shodneme na tom, že reprodukční číslo a incidence roste, v nemocnicích se to zatím neprojevuje. Není třeba přehodnotit kritéria sledování epidemie jako třeba v Německu?
To je dobrá otázka. Odpověď ale nebude jednoduchá. Já jako analytik dat nic moc přehodnocovat nemám, protože nesledujeme jedno jediné kritérium, abychom podle něj posuzovali vývoj epidemie. Nemáme rozhodování postaveno na jediném kritériu.

Sledujeme samozřejmě týdenní záchyty na 100 000 obyvatel, ale i objem realizovaných testů, protože vidíme jen to, co testujeme. Takzvané incidenční číslo může velmi rychle klesnout jen kvůli tomu, že přestaneme testovat. Objem testů je u nás velmi vysoký a dlouhodobě stabilní. Takže vidíme, že i relativní pozitiva testů zatím dramaticky neroste do nebezpečných hodnot. O reprodukčním čísle a dynamice v čase jsme už mluvili – tady je to poměrně jednoznačné.

Ale jak říkám, počty záchytů jsou ve většině krajů stabilní. Hlavně je nutné záchyty posuzovat z hlediska rizikovosti, tedy struktury. A už jsme si řekli, že naprostá většina jsou lidé mladého věku, můžeme říct v důsledku, že nejsou očkováni. Naprostá většina nově nakažených lidí jsou neočkovaní a průběhy jsou i jako v létě jako minulý rok poměrně mírné, do nemocnic jsou denně přijímaný jednotky lidí, pokud vůbec - předevčírem to byla nula. Těžké průběhy také v jednotkách pacientů. Z tohoto pohledu je situace stabilní.

U Německa - pokud tedy dobře znám situaci, mohu se plést - měli tzv. incidenční číslo, tedy týdenní počet nově diagnostikovaných na 100 000 obyvatel, přímo v legislativě jako start a hranici pro spouštění nouzového stavu a pro zvedání pravomocí federální vládě v činění legislativních opatření.

V Německu a ve většině zemí Evropy je situace stejná jako v Česku – šíří se tu nová vysoce nakažlivá forma viru, tzv. delta. Ta forma populací prochází a šíří se mezi mladými z důvodů, které už nebudu opakovat. I v Německu zvažují větší množství parametrů, aby se pro nějaká opatření rozhodovali správně. A protože mají incidenční číslo v legislativě, tak se hodně artikuluje, že musí přehodnotit používání jednoho jediného parametru. Po stránce sběru dat a analýzy hodnotíme stabilně až dvacet, dvacet pět parametrů.

Jan Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme