Praha je na hranici rizika komunitního šíření, průběh onemocnění ale zůstává mírný, říká Dušek
Za poslední týden přibylo v Česku denně přes 200 případů nákazy koronavirem. Na takzvaném semaforu je většina okresů v zemi bílá, tedy s nulovým či zanedbatelným rizikem. Situace se ale zhoršila v Praze, kterou hygienici přebarvili na oranžovo. Podle nich se nákaza v metropoli začíná šířit komunitně. Co přesně to znamená, vysvětlil ředitel Ústavu zdravotnických informací Ladislav Dušek pro Radiožurnál.
Co znamená šíření komunitně?
Virus je přítomen v přírodě, vyskytuje se všude, z republiky nikdy nevymizel. My máme v tuto chvíli naši strategii postavenou na tom, že když má někdo příznaky nebo je tzv. zachycen s pozitivní osobou, tak tohoto člověka testujeme a testují se dál i všechny jeho další kontakty, tedy se ten člověk trasuje. Krajské hygienické stanice zatím stíhají v masovém objemu kontakty vychytat a jednotlivé nebezpečné kontakty „dotrasovat“.
Tudíž nehrozí něco, čemu se říká komunitní šíření. Komunitní šíření je šíření viru v komunitě, volně v populaci, nabírá třeba i exponenciální charakter růstu a nemáme vůbec představu o tom, odkud se vlastně vzal původ nákazy. Roste počet jedinců, kteří jsou zachyceni s příznaky, ale my už nevíme, odkud se ta nákaza vzala. Nejde už o nějaké jasně pojmenované události, například party apod., ale znamená to nákazu chycenou volně v populaci, například při cestě do práce.
Platí, že většina nakažených má mírný průběh onemocnění covid-19 nebo ani žádné příznaky nepociťují?
Chtěl bych zdůraznit, že Praha je na hraně toho rizika. Ještě to není žádná eskalace trendu, ale přece jenom ty počty nově diagnostikovaných jsou už poměrně vysoké. Naprostá většina nakažených osob má lehký průběh či jsou naprosto bezpříznakoví. To mimo jiné vidíme i na tom, že příjmy do nemocnic jsou stále velmi nízké. I ti lidé přijímaní do nemocnice s covidem-19 jsou ve velké části reportováni jako osoby s mírným průběhem onemocnění.
Můžeme nějak kvantifikovat ty těžké případy?
Podle ranního hlášení leželo v celé republice na jednotkách intenzivní péče 23 osob. Vysoce intenzivní péči, podporu dýchání typu umělá ventilace, má cca 17 osob. Tahle čísla se dlouhodobě nemění, zůstávají stejná. Narůstá mírně počet lidí, u kterých nemocnice zaznamenávají, že mají těžší průběh onemocnění, tam jsme asi na 30 až 32 osobách. Tato čísla hodnotíme denně, v případě, že by se situace začala měnit, tak jsme schopni přepnout na sledování v reálném čase, k tomu tedy zatím rozhodně není důvod.
Na jaře jsme se věnovali intenzivně vyššímu výskytu koronaviru v domovech pro seniory. Jak jsou na tom teď senioři, kteří by měli být tou nejohroženější skupinou?
Nelze takto úplně paušalizovat, že pouze věk je tím kritickým faktorem, záleží na celkovém zdravotním stavu konkrétního člověka. Máme velké množství pacientů ve věků 80+, kteří se normálně uzdravili. V tuto chvíli bych řekl, že situace nikam neeskaluje. Včera bylo těchto pacientů velmi málo, celkově za srpen ve věku 75+ je to pět procent ze všech diagnostikovaných. Nechci to zlehčovat, právě jste mě vytáhli ven z porady s kolegy. Tento týden vlastně pouštíme do praxe nový modul centrálního systému, který by detailně sledovat domovy pro seniory a sociální zařízení, abychom byli na podzim připraveni.
Za minulý týden odhalily laboratoře o 500 více potvrzených případů nákazy, s jakými čísly teď pracujete s výhledem do budoucna na nějaké dva týdny nebo na měsíc?
Neumím vám odpovědět přesně v číslech, ale umím odpovědět obecně. Je nepochybné, že ty počty porostou. Jednak nám rostou počty testů, které provádíme do poměrně vysokých čísel, v pátek jsme se dostali až na deset tisíc testů, a tuto nemoc prostě vychytáváme z populace, která jí masivně prochází. To není žádná výjimečná situace, to stejné můžeme sledovat i v ostatních zemích. V tuto chvíli podle mého, troufnu si říci, odborného soudu, se musíme připravit na to, že počty půjdou nahoru. Mimo jiné i proto, že se ještě více rozvolní chování společnosti, nastoupí děti do škol, naroste počet sociálních kontaktů. Pokud by se zlomilo počasí směrem do chladna, kdy lidé budou trávit více času ve vnitřních prostorách, tak je nepochybné, že počty půjdou nahoru.
Od září začíná pro OSVČ opět platit povinnost hradit zálohy na sociální a zdravotní pojištění
Číst článek
Kde je ta hranice, při které by zase začala platit povinnost nosit roušky, plošná opatření, roušky ve vnitřních prostorách, při pohybu venku mezi lidmi?
Na tuto otázku nechci odpovědět, nemyslím si, že jsem k ní kompetentní. V tuto chvíli si myslím, že se žádná plošná opatření nechystají. Strategie je taková, že k nemoci budeme přistupovat regionálně. Pokud se něco vymkne z kontroly v jednom regionu, tak to nebude mít plošný dopad na všechny ostatní regiony v republice. To je podle mě dobrá strategie. Žádná super plošná opatření se nechystají podle toho, co vím. Ale já jsem analytik dat, člověk, který dělá obrázky, já nedělám rozhodnutí.
Můžeme statisticky srovnat situaci v Česku s okolními státy? Například konkrétně s Maďarskem, který od zítřka zavírá hranice, a jak nám před chvílí potvrdil český velvyslanec tam, tak nepustí do země pravděpodobně ani turisty se zaplaceným zájezdem.
K tomu se úplně vyjádřit nemohu, neznám detailně situaci nebo opatření, která připravují v tuto chvíli okolní státy. Situace je velmi podobná napříč Evropou. V řadě států vidíme velký počet diagnostikovaných, ale mírný průběh onemocnění, takže nejsme žádnou výjimkou. Trochu mě udivuje, že to mezinárodní společenství posuzuje situaci podle počtu diagnostikovaných, to není úplně nejchytřejší parametr. Počet diagnostikovaných není znakem žádného trendu ani nezvládání situace, ale děje se tak. Doufejme, že se Evropa nezblázní a nezačne se na základě těch počtů zase takhle před sebou navzájem zavírat.
