Do Česka si propracovala cestu další varianta koronaviru, která tentokrát nese označení lambda. Zatím ji Státní zdravotní ústav zaznamenal jen u jednoho člověka ve Středočeském kraji, podle virologa a biochemika Libora Grubhoffera je ale potřeba mít se na pozoru. „Musíme z ní mít respekt, ale zatím je předčasné propadat panice,“ řekl pro iROZHLAS.cz. Bližší informace o této variantě nicméně zatím chybí a není jasné, jak velké riziko představuje.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 7:05 13. července 2021 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Česko se podobně jako zbytek světa opět potýká s mutacemi koronaviru. Nejvíce diskutovaná je v současnosti varianta delta, která byla poprvé rozpoznaná v Indii. Obavy probouzí zejména z toho důvodu, že se šíří 50 % rychleji než varianta alfa. Jak ale uvedl Státní zdravotní ústav, testy už zaznamenaly ve Středočeském kraji i mutaci lambda.

,Výsledky testů účinnosti vakcín proti mutaci delta jsou sporné.‘ V praxi je hodnocení obtížné, tvrdí vědci

Číst článek

„Jedná se o izolovaný případ a epidemiologické šetření neprokázalo žádný přenos nákazy, to znamená, že z tohoto zdroje se v Česku varianta lambda dále nešíří,“ uvedla organizace minulý týden v tiskové zprávě. Podle mluvčí ústavu Štěpánky Čechové zůstal počet nakažených touto variantou stejný i v pondělí.

O variantě zatím odborníci příliš nevědí. Jisté je, že poprvé na ni laboratoře narazily koncem minulého roku v Peru. Postupně se tam rozšířila a v současnosti má země téměř nejvyšší úmrtnost na koronavirus na světě.

„Na území Latinské Ameriky se šířila velice rychle. Byla a je velmi dominantní, takže uvidíme, jak se bude chovat v podmínkách evropského kontinentu. Zatím se dá těžko říct, jestli bude nakažlivější než varianta delta,“ popsal pro iROZHLAS.cz ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Nepřímou roli v rychlosti šíření mohou podle něj hrát i odlišnosti v protiepidemických pravidlech.

Molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věda ČR pro Lidovky.cz doplnil, že důvodem může být genetika. To znamená, že původní obyvatelé mohou mít v DNA něco, kvůli čemu jsou náchylnější k nákaze. Oba se shodují v tom, že zatím není možné říct, jestli je lambda nakažlivější nebo smrtelnější než jiné varianty.

Z Jižní Ameriky do Evropy

Z Peru se pak varianta dostala do dalších částí Jižní Ameriky a postupně si probojovala cestu až do Evropy.

Konvalinka: Zvorali jsme to, delta mutace je tu dřív, než by měla. Potřebovali jsme čas na očkování

Číst článek

V červnu ji tak Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila mezi varianty, o které je dobré se zajímat. Sbírá totiž genetické změny, u kterých „se předpokládá nebo je známé, že ovlivňují vlastnosti viru“ jako je třeba závažnost onemocnění. Také u nich vědci zjistili, že se významně podílí na komunitním přenosu nebo vzniku klastrů v různých zemích.

Mezi ně se řadí třeba i mutace kappa patřící do rodiny indických mutací. Delta nebo alfa pak spadají podle WHO do kategorií znepokojujících mutací, a měly by být proto nebezpečnější.

A na tom, že lambda pravděpodobně není tou největší hrozbou se shodují i odborníci. „Myslím, že část zájmu je založena na tom, že je tu nová varianta a že má nové jméno,“ řekl pro deník The New York Times mikrobiolog Nathaniel Landau z newyorské Grossman School of Medicine, který se zabývá novými variantami koronaviru. „Není důvod si myslet, že je to něco horšího než delta,“ dodal.

‚Nemyslím, že bude horší’

Souhlasí s ním i mikrobiolog Pablo Tsukayama z peruánské univerzity Cayetano Heredia, který mutaci dokumentoval. „Nemyslím, že bude horší, než kterákoli z těch, které už máme. Je to tím, že toho víme tak málo a dá se hodně spekulovat,“ uvedl pro The New York Times. V Jižní Americe jsou totiž podle něj limitované kapacity pro zkoumání mutací.

Počet nakažených dál roste, reprodukční číslo stouplo na 1,46. Odborníci viní mutaci delta i cestování

Číst článek

Grubhoffer nicméně uvedl, že by ji i přesto Česko nemělo podceňovat. „Měli bychom ji brát vážně. S těmi variantami, které se selektivně uplatní, je to vždycky na pováženou, protože mají v každém případě potenciál nakažlivosti, který nelze podceňovat. Kdyby ho neměly, tak by se v selektivní soutěži mezi vznikajícími a zanikajícími variantami vůbec neuplatnily,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Zatím nic nenasvědčuje ani tomu, že by proti mutaci lambda nezabíraly mRNA vakcíny jako Comirnaty od firem Pfizer/BionTech a Moderna. „Nelze to ale s jistotou říct. Lze se domnívat, že vakcíny, které vyvolávají protilátkovou odpověď intenzivnějšího rozsahu, tak obecně velmi dobře chrání také před dosud vzniklými novými variantami,“ popsal Grubhoffer.

K podobným závěrům došla i studie newyorské Grossman School of Medicine. Podle ní došlo k „částečné schopnosti vzdorovat proti neutralizaci“ ale u očkovaných „pravděpodobně nezpůsobí významnou ztrátu ochrany před infekcí.“

Americký vakcinolog a děkan Národní školy tropických nemocí Peter Hotez k tomu na twitteru uvedl, že „jde o přípomínku toho, že musíme urychlit očkování na jižní polokouli.“

Dominika Kubištová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít