Langášek bude jako nový ústavní soudce konzervativnější a chce se vracet ke starým řešením

Právník a sociolog Jiří Přibáň se bude moci stát novým ústavním soudcem, stejně jako Tomáš Langášek z Nejvyššího správního soudu. Senát ve středu jejich nominace podle očekávání schválil. A bude Langášek konzervativní? „Já bych si takovou nálepku nedal. To spočívá spíše v tom, jakým způsobem přistupuji k Ústavě, Listině základních práv a svobod a právnímu řádu,“ komentoval v rozhovoru pro Radiožurnál.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud v Brně

Ústavní soud v Brně | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Připomenu, že jste u Ústavního soudu už působil jako asistent předsedy později vedoucí analytického odboru a následně generální sekretář. Řekl jste, že nabízíte kontinuitu a institucionální paměť. Můžete to rozvést? 
Jde o to, že u instituce tohoto typu je velmi důležité, aby Ústavní soud navazoval na předchozí rozhodnutí a na způsoby, jakým interpretuje ústavní právo, jakými ho aplikuje. Senát to má velmi dobře ošetřeno. Obměňuje se po třetinách, takže si ti nastupující noví senátoři stihnou převzít zkušenosti od těch dosavadních. 

U Ústavního soudu nic takového není, což je problém pravidelně zhruba jednou za deset let, když se v relativně krátké době obměňuje podstatná část pléna Ústavního soudu.

Přibáň i Langášek se stanou ústavními soudci, Senát podle očekávání schválil jejich nominace

Číst článek

V situaci, kdy se prezident republiky rozhodl, že žádného z těch stávajících soudců Ústavního soudu nenavrhne na další funkční období, to je jistě legitimní rozhodnutí opřené o celou řadu dobrých důvodů, ale má jednu nevýhodu spočívající v tom, že se vytrácí to vědomí kontinuity. Nastupují zcela noví soudci v relativně krátkém čase. Pro ústavní soudy je opravdu důležité, aby navazoval na předchozí rozhodnutí, protože to je základ právní jistoty. 

A co myslíte obezřetným ústavně cudným přístupem, případně návratem ke kořenům osvědčených řešení? 
To bylo řečeno v kontextu polarizované společnosti a nejrůznějších konfliktů a štěpících linií mezi lidmi. Ty problémy se přelévají na Ústavní soud, ať už cestou návrhů jednotlivých politiků, nebo cestou ústavních stížností. To znamená v tomto smyslu konzervativní přístup k interpretaci ústavního práva, respekt k psanému právu s přihlédnutím k dobovému kontextu, v jakém Ústava, Listina základních práv a svobod byla přijímána. Žádný aktivistický extenzivní výklad. 

Prezident Petr Pavel dnes v Senátu prohlásil, že vaší nominací se snažil vyjít vstříc poptávce části senátorů po konzervativním kandidátovi. Čili rozumím tomu správně, že se nebráníte takovému označení? 
Já bych si takovou nálepku sám osobně nedal. To spočívá spíše v tom, jakým způsobem přistupuji k Ústavě, Listině základních práv a svobod a právnímu řádu. Toho, co Parlament přijme, se snažím držet. Co je psáno, to je dáno. To je samozřejmě základní interpretační přístup.

‚O nás bez nás.‘ Ústavní soud se zastal expolicisty, o kterém v minulosti rozhodl soud bez jeho vědomí

Číst článek

A může být někým označován za konzervativní, ale opravdu se neprobouzím každý den s nějakou nálepkou a neříkám si, dneska jsem konzervativec, tak se budu tímto způsobem chovat.

Vydal Ústavní soud v poslední době nějaké nálezy, se kterými byste nesouhlasil? Třeba ten, podle kterého nemá být sterilizace podmínkou úřední změny pohlaví?
Nesouhlas je silné slovo. Já jsem sám při diskuzi v ústavně právním výboru poukázal na některé sporné momenty a slabá argumentační místa toho nálezu. Já jsem v té věci byl činný a jsem zaujatý, protože Ústavní soud rozhodoval na podkladě ústavní stížnosti proti našemu rozsudku, kterou jsme kasační stížnost toho stěžovatele zamítli. 

Tomáš Langášek | Foto: Václav Šálek | Zdroj: ČTK

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme