Ministr vnitra Ivan Langer dnes představil analýzu odposlechů a sledování v roce 2007. Ve srovnání s rokem 2006 poklesl počet odposlechů zhruba o třetinu. Z pohledu druhů kriminality využila policie odposlechy nejvíc na potírání toxikománie a násilné trestné činnosti.

Tento článek je více než rok starý.

19:09 9. července 2008 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle výsledků analýzy bylo v roce 2007 odposloucháváno přes 3300 osob. 64 procent z takto získaných informací pak mělo přímý podíl na trestním řízení. Ministr Ivan Langer si myslí, že výsledky potvrzují dobré fungování systémových změn:

"Je to výsledkem faktu, že lidé vědí, že musí skládat účty z toho, co dělají - vědomí odpovědnosti a vědomí existence kontroly. Minulé vlády byly symbolem brutálního pošlapávání základních práv a svobod a narušování soukromí jedinců. Právě za minulých vlád odposlechy obrovským způsobem rostly, a to jsme chtěli změnit. Věřím, že se nám to podařilo."

Podle bývalého ministra vnitra Františeka Bublana začal pokles používání odposlechů už za jeho působení. Jako důvod označuje změnu taktiky u zločinců. Bublan si myslí, že čísla nejsou to hlavní:

"Je jedno, jestli policie dělá deset tisíc domovních prohlídek a pět tisíc odposlechů, anebo naopak. Pro mně je důležité, jaká je výslednost. To znamená, jak se daří odhalovat zločin a to by mělo být směrodatné. Jestliže budeme policii hodnotit podle toho, kolik dělá odposlechů a nebude nás zajímat, jak odhaluje zločinnost, tak je to asi špatně."

Katarína Brezovská, Jan Herget, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít