Měl jsem halucinace, museli mi připoutat ruce, popisuje muž z Prahy těžké onemocnění koronavirem

Zhruba 5500 lidí v Česku se už vyléčilo z nemoci covid-19. Většina z nich měla lehký průběh onemocnění, ale Jiřímu Müllerovi z Prahy vzal koronavirus dva měsíce života a 14 kilogramů váhy. První dva týdny marodil doma, pak ho rychlá záchranná služba odvezla s dýchacími potížemi do Nemocnice Na Bulovce, kde dalších šest týdnů na plicní ventilaci bojoval o život. Teď se těší, až si bude moct jít s kamarády zahrát fotbal.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Den předtím, než onemocněl, ušel Jiří Müller s manželkou při procházce se psem devět kilometrů. Teď denně zdolává vzdálenost asi kilometr a půl. Pes je pro něj velkou motivací. | Foto: Kateřina Havránková | Zdroj: Český rozhlas

Pan Müller si sedí na gauči, opírá se rukama a šlape na rehabilitačním přístroji, který je velice malý a tichý. Má dvě šlapky, stejně jako kolo. „Začal jsem s rehabilitací natvrdo, protože jsem si říkal, že pokud nebudu chodit, je to pro mě konec. Pohyb je pro mě základ.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, co všechno kvůli koronaviru prožil pan Jiří Müller

Tak cvičí každý den, ráno i večer, třeba patnáct minut. „Teď už to zvládnu krásně. Předtím jsem dvakrát třikrát šlápl, vysílil jsem se a musel si jít lehnout,“ dodává.

„Nakazil jsem se 3. března. Jsme parta takových ‚mladých‘ sportovců-fotbalistů, ve věku 65 a výš. Chodíme každé úterý od pěti do šesti na fotbal, a pak samozřejmě pohovořit do hospody na pivo. Přišel mezi nás spoluhráč, který se ráno vrátil z Izraele s horečkou. Vzal si paralen, přešlo ho to, tak přišel mezi nás a zvládl nás šest nakazit,“ popisuje pětašedesátiletý muž, který je dva roky v důchodu.

Před penzí dva dny v týdnu docházel do institutu pro vzdělávání lékařů, kde dělal finančního manažera čtyř evropských projektů. Do osudného 3. března hrával pravidelně fotbal i nohejbal, chalupařil, cestoval s manželkou a užíval si vnoučat. Když vzpomíná, jak se v Nemocnici Na Bulovce střídavě probouzel a zase upadal do malátného spánku, chvěje se mu hlas.

„V noci i přes den jsem měl připoutané ruce. V nemocnici měli správně strach, abych se nevytrhal z přístrojů, protože jsem byl v takovém stavu, v jakém jsem byl. Byl jsem z toho prostě úplně nervní, vzpomíná. „Trápilo mě, že jsem nemohl mluvit. V podstatě jsem si nemohl o nic říct, protože jsem v sobě měl, jak tomu říkám, trubku. Nemluvil jsem, jenom jsem sípal.“

K dorozumívání s personálem nemocnice pak začal používat tužku a blok. Často ale zvažoval, o co si říct nebo jak často. Jak zdůrazňuje, personál na infekční klinice pracuje za mimořádně náročných podmínek.

K životu před pandemií se nejrychleji vrací ve Frýdku-Místku, ukazují data. Podívejte se, jak to vypadá u vás

Číst článek

„Mají ochranné pomůcky a obleky, jen z nich leje. Dělají po třech hodinách a kdykoli jdou k pacientovi, musí se do toho samozřejmě obléknout. Po probuzení jsem nevěděl, kde jsem. Měl jsem pocit, že jsem přistál na jiné planetě, protože kolem mě byli sestřičky a doktoři v ochranných pomůckách a vypadali jak marťani. To byl takový šok, než jsem si uvědomil, co se vlastně děje a že o mě pečují a zachraňují mi život. Měl jsem halucinace a omlouval jsem se, protože jsem byl neklidný pacient. Zdály se mi sny, ve kterých jsem viděl tátu, dědu a kamarády, kteří už tady nejsou,“ popisuje.

Šest a půl týdne v nemocnici

„Po ránu to není nic moc, když budu úplně upřímný. Ráno vstanu, holím se u umyvadla a cítím, že ty nožky se třesou. Pak se to nějakým způsobem rozhýbe. Rozšlapu se, rozejdu a v poledne jdu ven se psem,“ vysvětluje, jak vypadá jeho život po nemoci covid-19.

O manžela pečuje jeho manželka Ivana. „Byla to hrozná doba. Báli jsme se, že nepřežije. Já byla v karanténě, takže ke mně nikdo nesměl, ale pomaličku se to zlepšovalo, a když jsem byla negativní, pomáhaly mi děti. Nějak jsme to přežili, hlavně když se nám ozval. Z ničeho nic zazvonil telefon a na displeji jsem viděla jeho jméno, tak jsem tomu nevěřila,“ vzpomíná.

Nemohl mluvit, jenom tak chrčel. Prostě jsem mluvila a věděla, že mě poslouchá. To nám hodně pomohlo. Taky jsme našli fotografie na facebooku Nemocnice Na Bulovce a i když měl rozostřený obličej, poznali jsme ho. Ležel tam uspaný, ale nám paradoxně velmi pomohlo ho vidět,“ vzpomíná.

Testy v Jihočeském kraji ukázaly, že promořenost Čechů je řádově vyšší. Prymulu rozdíl nepřekvapil

Číst článek

Müllerovi se neviděli dohromady šest a půl týdne. Zatímco Jiří ležel v nemocnici a skoro o ničem nevěděl nebo se probouzel a zase usínal, paní Ivana byla při smyslech a většinu času zavřená doma. Sama byla totiž také pozitivní. Nemoc covid-19 se u ní ale neprojevila, ačkoli byla v přímém kontaktu s manželem a starala se o něj, když měl horečky. Po jeho převozu na Bulovku zůstala doma a prakticky bez příznaků.

„Příznaky byly. Nepřikládala jsem je covidu-19, ale lehkému nachlazení s velkou únavou a bolestí hlavy,“ vysvětluje.

Nejisté dlouhodobé následky

Jiří Müller má právě po jedné z mnoha kontrol. Na plicích mu našli místo, které budou chtít v červnu prohlédnout CT přístrojem. Není, a zřejmě jen tak nebude jasné, do jaké míry nemoc covid-19 zanechává dlouhodobé následky.

„Ta nemoc je čerstvá, takže neexistují zkušenosti s tím, jak se projeví například v průběhu roku. Lékaři mi sami říkali, že nevědí. Byl jsem pacient s číslem 52 a víceméně jeden z prvních, kterému na Bulovce zachránili život. Jsem jim vděčný a čekám, i oni čekají, jaká bude reakce organismu.“

Někdejší pacient infekční kliniky pražské Bulovky doufá, že si v září s kolegy znovu kopnou do míče. S hráčem, který ho nakazil, už ale zřejmě na společné hřiště nezamíří.

„Zlobím se, protože to musel tušit. Je pravda, že si ho prý na letišti nikdo v té době nevšímal, i když přiletěl s horečkou. Zlobím se, že mezi nás ale šel v takovém stavu. Nevěděl, že má covid-19, to ho omlouvá, ale mně se kvůli němu málem změnil život,“ uzavírá. 

Kateřina Havránková, bej Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme