Léčebny dlouhodobě nemocných čekají změny. Lékaři se bojí zhoršení podmínek
Ministerstvo zdravotnictví plánuje změny léčeben dlouhodobě nemocných v souvislosti s chystaným rušením lůžek akutní péče a jejich převáděním na péči následnou. Lídři koaličních stran o tom mají jednat s ministrem zdravotnictví Leošem Hegrem, K9 se však na změnách v nemocnicích už předběžně dohodla. Lékaři však varují, že na šetření by společnost v důsledku doplatila.
Po změně zákonů by měly mít „eldéenky“ podle ministerstva zdravotnictví více lůžek. Teď je potřebují desítky tisíc pacientů ročně a za třicet let to bude dvakrát tolik.
Také proto chce ministerstvo zhruba tři tisíce lůžek akutní péče převést na levnější péči následnou. „My jsme revidovali všechny možnosti, které jsou ohledně úspor. Máme předjednáno s pojišťovnami, že budeme analyzovat jejich návrhy ohledně redukce sítě akutních lůžek tak, aby byly ve shodě s kraji a tu věc předložíme K9 už v nějaké konkrétnější podobě,“ říká ministr zdravotnictví Leoš Heger.
LDN léčí lidi po operacích i s Alzheimerovou chorobou
Na léčebny dlouhodobě nemocných není tolik vidět jako na akutní medicínu, a proto se na nich tradičně dobře šetří. Lékaři z oboru se proto bojí, aby se z péče o dlouhodobě nemocné nestala medicína druhého řádu.
„Vždycky mě děsí, když se hovoří o tom, že se vytvoří z jakýchsi akutních lůžek takzvaná levná lůžka. To, že ta lůžka budou a priori levná, znamená, že se tam nebude moci udržet kvalita služeb a péče, že tam nebude dostatek personálu. Na tento systém by společnost v důsledcích doplatila, protože mnoho lidí, kteří by se mohli vrátit do života, kteří by mohli být rehabilitováni a doléčeni, by mohli potřebovat dlouhodobou péči, kdyby se jejich situace podcenila,“ varuje primářka gerontologického centra Iva Holmerová.
Dodává, že by se „eldédnky“ měly rozdělit na péči doléčovací a rehabilitační a na dlouhodobou. Teď totiž může být na jednom oddělení pacient po operaci s tím, co má Alzheimra.
