Lech Kaczyński: Záleží mi na těch nejlepších vztazích s Českou republikou

Do České republiky dnes vpodvečer na první návštěvu přijíždí nový polský prezident Lech Kaczyński. Je to politik pravicově-křesťanského zaměření, bojovník proti komunismu, profesor práva a jeden z vůdců legendárního hnutí Solidarita. V zahraničí je ale poměrně málo známý. My teď máme příležitost poznat jeho názory v exkluzivním rozhovoru, který prezident Kaczyński poskytl Českému rozhlasu a ČTK. Rozhovor připravil náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lech Kaczyński | Foto: Martin Dorazín

"Haló! Teď nemůžu mluvit, poskytuji rozhovor."

Polský prezident Lech Kaczyński má v těchto dnech hodně práce. Domácí politická scéna není právě nejklidnější, ale to teď ponechme stranou. Nás zajímaly zejména prezidentovy názory na vztahy k sousedním zemím a Evropské unii. Zahraniční politika byla doménou bývalého prezidenta Aleksandra Kwaśniewského. V mezinárodní aréně se cítil jako ryba ve vodě. Jeho nástupce Lech Kaczyński má méně zkušeností, jiné názory a trochu odlišné priority. Po Vatikánu a Spojených státech míří dnes do Prahy:

"Důvodů je několik. Jedním z nich je velmi milé pozvání od prezidenta Klause. Pozval mě jen pár hodin poté, co byly vyhlášeny neoficiální výsledky prezidentských voleb. Velmi mi záleží na těch nejlepších možných vztazích s Českou republikou. Mezi námi nejsou žádné překážky. Pokud si dobře pamatuji, pak poslední bitvy jsme svedli za Kazimíra Jagellonského."

Došlo ale například k válce o Těšínsko...

"No, ano, ale nebyla to žádná velká válka. Byly to jen drobné pohraniční incidenty. Vždyť smlouvu o hranici jsme podepsali až někdy v roce 1958. Tyto incidenty nejsou ničím v porovnání s problémy, jaké jsme měli s Němci, Rusy nebo Ukrajinci, se kterými se dnes přátelíme. Takže ty historické křivdy mezi Čechy a Poláky jsou nejmenší - podobně jako mezi Poláky a Slováky nebo Bělorusy. Nemáme žádný objektivní důvod ke sporům. Naopak, máme mnoho společných zájmů, které můžeme snáze hájit společně v Evropské unii."

Prahu a Varšavu podle prezidenta Lecha Kaczyńského spojuje například problém požadavků německých vysídlenců.

"Polsko a Česká republika nemají jen obecné společné problémy, ale také velmi konkrétní: je to postoj k Německu a jsou to například aktivity paní Steinbachové. Nejsou namířeny jen proti Polákům, ale také proti Čechům - mám na mysli Sudety."

Na požadavky německých vysídlenců svého času Lech Kaczyński jako primátor Varšavy reagoval vyčíslením škod, které Německo způsobilo Polsku. Jak se na to dívá dnes jako prezident?

"Nic se nezměnilo. Pokud jde o vyčíslení škod, řekl jsem jasně, že je to způsob naší obrany a totéž řeknu i paní kancléřce Merkelové. Uvědomte si, jaký je to pro nás problém. Západní část Polska, která byla před válkou součástí Německa, je srovnatelná s rozlohou celé České republiky."

"Vezměte si obyčejnou polskou rodinu Kowalských - to něco jako Novákovi u vás nebo Schmidtovi v Německu. Novákovi sedí doma a najednou někdo zaklepe na dveře a říká, že to byl před válkou majetek Schmidtů. Taková situace může vést až k narušení hospodářské stability. Před 34 lety jsem se přestěhoval z Varšavy do Gdyně. Tehdy měl dům v Gdyni, která byla před válkou polská, mnohem větší hodnotu než dům v Gdaňsku, který patřil Německu. Po ratifikaci mezistátních dohod se ceny vyrovnaly, ale pokud budou někteří Němci stále otevírat otázku vrácení bývalých majetků, mohl by pocit ohrožení opět vzrůst. Přestože majetkové požadavky nemají žádnou šanci na úspěch, samo vytváření takové atmosféry je pro hospodářství nebezpečím."

Polský prezident chce proto v těchto otázkách vystupovat daleko aktivněji než jeho předchůdce, s podobným nasazením hodlá hájit polské zájmy v Evropské unii.

"Vím, že pan prezident Klaus je skeptický, a jeho pohled mě zajímá. Osobně přikládám velký význam suverenitě země, protože pro moji generaci je největší hodnotou nezávislost, kterou se nám podařilo znovu získat po roce 1989. Ztráta části suverenity je pro mě velmi obtížná."

Vhodnou formou prosazování podobných názorů je podle prezidenta Lecha Kaczyńského višegrádská čtyřka, sdružující Polsko, Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

"V rámci existující Unie můžeme jako višegrádská čtyřka dosáhnout velké úspěchy. V našem zájmu je například společná energetická politika. Nebo kdyby Evropa byla schopná zorganizovat společnou vojenskou zásahovou jednotku, opravdovou, nikoli jen pár tisíc vojáků. To by Polsko určitě podpořilo. Totéž ale nemůžu říci o společné zahraniční politice Unie - její institucionalizace by dnes byla velmi předčasná. Polsko a Česká republika ještě méně mohou počítat s tím, že tato společná zahraniční politika bude brát ohled na jejich národní zájmy. Tato politika není souhrnem všech národních zájmů, a kdyby měla být jejich průnikem, pak bude velmi omezená."

Vaše vize je tedy evropská konfederace?

"Ano, je to vize konfederace. Unie je svým způsobem hra a nám se vyplácí. Samozřejmě, že tato hra něco stojí a v nejednom případě nepovažujeme řešení za optimální. Pokud by se mě ale někdo zeptal, jestli bych Polsko viděl v Unii, nebo za jejími hranicemi, pak říkám jasně, že v Evropské unii."

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme