Lékaři dárcovskou krví šetří, při těžkých operacích jsou jí ale zapotřebí litry
S Českým rozhlasem můžete až do 22. června darovat krev. Tahle vzácná tekutina totiž následně zachrání někomu jinému život. Většinou jde o minuty. Sanitka přiváží do nemocnice těžce zraněného člověka. Na operační sál míří tým operatérů a s nimi i litry krve. Bez nich se ve výjimečných případech lékaři neobejdou.
Svoji krevní banku, kde se skladuje dárcovská krev, má i pražská Všeobecná fakultní nemocnice. „Je to velká komorová chladovka. Transfuzní přípravky jsou rozděleny podle krevních skupin, obvykle je tam 2 až 6 stupňů,“ popisuje primářka transfuzního oddělení Daniela Dušková, když otevírá obří mrazicí box a ukazuje krevní konzervy.
Jak konkrétně lékaři využívají dárcovskou krev, zjišťovala ve Všeobecné fakultní nemocnici redaktorka Petra Benešová
Na transfúzním oddělení mají takových skladů hned několik. Vedle velkých lednic, které lékařka postupně otevírá, stojí i další zařízení, podobné troubě. V ní se pomalu, ze strany na stranu, pohybují krevní destičky.
„Jsou na takové poličce, která se hýbe tak, aby destičky jen tak neležely, aby se během skladování promíchávaly. Skladovací teplota je 20 až 24 stupňů,“ upřesňuje podmínky vhodné k uložení krve Dušková.
Dárců krve pomalu ubývá, lékaři se snaží trend zvrátit
Číst článek
Než se krev dostane do boxů, nejdříve ji laborantky otestují na žloutenku typu B a C, syfilis a HIV. „Plazmu můžeme skladovat až tři roky, červené krvinky 42 až 49 dnů v chladu, krevní destičky pouze pět dnů,“ dodává Dušková.
Mnohalitrové ztráty krve
Konzervy pak lékaři využívají při těžkých operacích, jako jsou například transplantace jater, kardiochirurgické operace nebo úrazy. „Je to někdy provázeno obrovskými ztrátami, kde se bavíme třeba o deseti, dvacetilitrových ztrátách. Jinak v průměru u srdeční operace, když je bez komplikací, tak se bavíme o ztrátách kolem 400 mililitrů krve,“ popisuje Martin Stříteský, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.
Lékaři si před těžkými operacemi objednávají krevní konzervy s předstihem. Může se ale také stát, že nemocnice nemá dostatek zásob. Krev se pak sváží i z jiných pracovišť. V minulosti ji ve výjimečných případech darovali i sami operatéři. „Teď už taková věc není možná, ale pamatuji si v devadesátých letech, že i celý operační tým byl odsát. Všichni jsme dávali krev, aby pacient přežil,“ dodává Stříteský.
Pokud je to ale jen trochu možné, snaží se lékaři zvládnout zákrok bez použití dárcovské krve. „Existuje spousta věcí, a my se tomu věnujeme, abychom pokud možno nemuseli dávat cizí krev. Jsou to takzvané autotransfuze, snažíme se, aby si pacienti sami předem krev zajistili, nebo jsou používány přístroje, kde v podstatě veškerá krev, která je odsátá, promytá, a se pak znovu používá,“ uzavírá Stříteský.
Za rok zpracuje Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 28 tisíc odběrů.
