Lékaři musí o polovinu omezit přesčasy. Nemocnice řeší, jak zajistit stávající rozsah péče

Krajské nemocnice zajišťují nepřetržitou lékařskou péči i díky tomu, že lékaři slouží přesčasy. Jenže v lednu Česku skončila výjimka, která umožňovala, aby lékař odsloužil 832 přesčasových hodin ročně. Nově to smí být jen polovina hodin. Nové nařízení má lékařům zajistit dostatek odpočinku a pacientům větší ochranu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ambulance uvítala i první pacienty | Foto: Radek Ctibor

Pokud si Česko nevyjedná ještě další prodloužení výjimky, budou mít nemocnice zhruba v polovině roku, až lékaři limit vyčerpají, velký problém.

„Počet mých přesčasových hodin činil okolo 900 až 1000 hodin, někdy dokonce i více za rok. Když jsem to u sebe zkoušel spočítat, tak už by byl vlastně pět let v důchodu,“ popisuje přesčasovou práci lékařů Martin Polák, vedoucí lékař jednotky intenzivní péče interních oborů příbramské nemocnice. Příští rok v ní bude třicet let.

Přehrát

00:00 / 00:00

O lékařských přesčasech natáčela redaktorka Alena Rokosová

Lékaři slouží přesčasy ze dvou důvodů - doktorů není tolik, aby bez přesčasů nemocnice zajistily kompletní provoz, a také si díky nim lékaři vydělají víc peněz. Konkrétně v Příbrami tvoří přesčasy zhruba 40 procent měsíčního platu lékařů.

„Kdybych se na to díval jako osoba, tak je to pozitivní krok. Nemělo by to ale znamenat, že lékaři přijdou o velkou část svého výdělku,“ myslí si o nové směrnici lékař.

Jenže pokud by lékaři pracovali méně, nemocnice by těžko mohly dělat stejné množství zákroků a výkonů, a tím pádem by dostaly méně peněz od pojišťoven. Snížení počtu povolených přesčasových hodin je tak pro nemocnice velký problém.

„Dělalo by velké problémy zajistit akutní péči - především porodnice, anesteziologické služby, chirurgické a traumatologické služby, případně interní náhlé kardiální nebo mozkové příhody,“ vysvětluje Stanislav Holobrada, ředitel příbramské nemocnice.

Nařízení naruší zaběhlý systém

Tam je systém nastavený na 832 přesčasových hodin a vyhovuje jak vedení, tak většině lékařů, kteří mají po každé službě náhradní volno. Nové nařízení tak naruší několik let pracně budovaný systém.

Řešení je teoreticky trojí - přijmout další lékaře, stávajícím dát k pracovní smlouvě dohodu o pracovní činnosti a na ní vykázat další hodiny nebo omezit rozsah poskytované péče. Jenže lékaři na trhu práce nejsou a nemocnice by na ně ani neměly peníze. Dohody o pracovní činnosti by nemocnice také stály další miliony ročně, navíc to často považují za obcházení zákona a omezit rozsah péče nechtějí.

„Pravděpodobně bude docházet k většímu nebo menšímu obcházení zákoníku práce právě proto, abychom dokázali dodržet povinnost udržení akutní péče. Tedy to, co nám mimo jiné ukládá i lékařská přísaha. Možná budou nějaké sankce, ale stále je to lepší, než kdyby byla omezena akutní péče a pak by i v rámci nového občanského zákoníku byly daleko větší pokuty za to, že nebyla poskytnuta adekvátní péče,“ vysvětluje Holobrada.

Lékaři protestují proti poklesu příjmů ambulancí i nemocnic | Foto: Filip Jandourek

A stejně to plánují i ostatní krajské nemocnice v Mladé Boleslavi, Kolíně, Benešově i Kladně. Třeba v Mladé Boleslavi by jinak museli přijmout skoro 50 lékařů a nemocnici by to stálo asi 45 milionů ročně. V Kladně by potřebovali lékařů 60, takže i tam počítají s případnými sankcemi a doufají, že Česku se podaří vyjednat prodloužení výjimky. I tato možnost je totiž pořád ve hře.

A.Rokosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme