Koupili jsme si ke starému počítači nový monitor, srovnává řešení krize ve zdravotnictví šéf VFN Feltl
Po dlouhých vyjednáváních lékaři v pátek uzavřeli dohodu s ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Celkem mají nemocnice dostat deset miliard korun navíc na odměňování zaměstnanců. „Žádný restart se nestal, ale zdravotnictví ho potřebuje,“ popisuje situaci místopředseda Asociace ředitelů nemocnic a šéf Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl.
V pondělním tisku uzavřenou dohodu hodnotí řada vašich kolegů, lékařů a zdravotníků. Mnozí jsou kritičtí. Například zástupce přednosty Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny z vaší nemocnice Martin Balík říká: „Původně to byla šance na reorganizaci zdravotnictví. Mladí lékaři to mysleli dobře. Dostali se ale do mlýnice lékařské komory a ve finále šlo už jen o peníze.“ Souhlasíte?
Pod to bych se podepsal vlastní krví.
„Zdravotnictví drželo na systému různých benefitů, tlaků, tahů, vstřícností,“ popisuje šéf Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl
Kdyby to měl být restart zdravotnictví, co by měl zahrnovat?
Pojem restart vůbec nemá smysl. Když si představíte, že restartujete počítač, tak se nainstaluje něco nového, je to lepší, bezpečnější. Vypnutí počítače je, řekněme, ten protest.
Tady ale mám pocit, že jsme si koupili ke starému počítači nový monitor. Ikony jsou větší, je to hezčí a barevnější, ale v zásadě je to furt ten samý počítač. Žádný restart se podle mě nestal, ale zdravotnictví ho potřebuje.
Jinými slovy je ten zdravotnický systém v krizi? Pro Novinky jste to popsal slovy „švédský stůl, který se začíná vyjídat“. Jak jste to myslel?
Jak jsem řekl. Znamená to, že začíná být vidět, že tam je něco špatně. Zdravotnictví drželo na systému různých benefitů, tlaků, tahů, vstřícností. Mladí lékaři do toho hodili vidle. Nasvítily se teď některé věci, začalo se o nich mluvit, začalo to mít vývoj a dál už to známe.
Kalousek: Slíbit nesplnitelné? Fiala neříká pravdu, stát nemůže garantovat platy v nestátních zařízeních
Číst článek
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění má údajně motivovat lidi k větší péči o vlastní zdraví. Třeba tím, že by pojišťovny zvýhodňovaly pacienty, kteří budou svědomitě chodit na preventivní prohlídky apod. To by pomohlo?
Myslím si, že cílem zdravotnictví by mělo být, aby lidé byli motivovaní k tomu být zdraví. A aby, když jsou nemocní, se za přiměřené peníze v přiměřené dostupnosti pokud možno uzdravili. Pokud se uzdravit nemůžou, což se bohužel také děje, tak aby netrpěli a měli důstojný konec života.
Důraz na prevenci, důraz na screening i podobně je úplně základní kámen. Všechno, co povede k tomu, že se zvýší prevence a že lidi o sebe budou pečovat, ať už to jsou bonusy, malusy i pozitivní, negativní motivace, tak bych absolutně podpořil.
Šetří to peníze a projeví se to v tom, že jsou lidé zdravější. Tím, že jsou zdravější, tak méně konzumují zdravotní péči. Tím, že jsou produktivní lidé zdravější, tak platí daně. Stát z toho samozřejmě má i příjmy, takže to dává naprostý smysl.
Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) také prý plánuje možnost příplatku za nadstandardní péči. Vítáte to?
Bylo by to fajn, ale definovat nadstandardy je obrovský problém. Medicína se vyvíjí a to, co je dneska nadstandardem, může za půl roku být standardem. Kdo to bude určovat? Pro začátek bych se přimlouval za to, aby se zrušilo to, že si nesmíte legálně připlatit za lepší materiál. To je úplně absurdní a hanebné.
Fiala byl vstřícnější, na ministerstvu zdravotnictví jsme se názorově nepotkali, popisuje lékař Přáda
Číst článek
Takto jsem tomu rozuměl, že o to jde.
Ta debata ale byla širší. Byla i o tom, že by byly širší i nadstandardy. Ale to už jsme trošku na hraně a řekl bych, že je to politicky neprůchodné. Ale to, že si legálně připlatím za lepší oční čočku mně připadá jako úplný základ.
Ještě jeden bod z té připravované ministerské novely: Pojišťovny by mohly nutit praktiky a ambulantní specialisty, aby sloužili na pohotovostech. To by nemocničním lékařům pomohlo?
To by jim pomohlo každopádně. V tuto chvíli máme v Česku 94 urgentních příjmů. To je v evropském kontextu absurdně moc. Je to proto, že urgentní příjmy suplují běžnou pohotovost, která v zásadě není k dispozici.
Máme takzvaný nízkoprahový urgentní příjem – kdokoli přijde z ulice v deset večer do nemocnice, že má nějaké zdravotní potíže, tak se mu budou lékaři věnovat. Tím pádem roste dramaticky i přesčasová práce, protože pořád v těch 94 místech musí někdo být v práci. To si nemyslím, že je úplně optimální.
Bude novela zárukou fungujícího zdravotnictví? Měl by se zrušit systém zdravotních pojišťoven a převést jej do rukou státu? A co znamená pro budoucnost českého zdravotnictví fakt, že lékařské fakulty u nás absolvují z 80 procent ženy? Poslechněte si celý rozhovor na začátku článku.