Lékaři podle Lidových novin obcházejí zákoník práce

Lidové noviny informují o tom, jak lékaři obcházejí zákoník práce, který zkrátil počet přesčasových hodin. Tři z pěti lidí jsou pro tresty ve školách, vyplývá z průzkumu pro Mladou frontu Dnes. Firmě Telefónica O2 hrozí exekuce, zjistily Hospodářské noviny. České televizi se nelíbí novela o digitálním vysílání, informuje Právo.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk

domácí tisk | Foto: Marián Vojtek

Lidové noviny přišly na to, jak lékaři v nemocnicích obcházejí zákoník práce. Dodržet normu, podle které mohou lékaři sloužit přesčas jen 416 místo dřívějších 816 hodin, totiž nejde.

Mezi nejčastější fintu patří ta, že má lékař s nemocnicí uzavřené dvě smlouvy - běžnou pracovní a smlouvu o přesčasech. Nápadů, jak zákoník přelstít, se ale vyrojila celá řada.

Například lékařský pokoj není pracoviště. Když na něm tedy lékař čeká při pohotovosti na pacienty, není v práci. Nebo další nápad - přes den pracuje lékař v nemocnici jako její zaměstnanec, večer tam slouží jako soukromý podnikatel.

Nejčastější jsou zvláštní dohody na přesčasy - ty jsou silnou zbraní, jak si vymoci vyšší příjmy. Peníze z dohody totiž nejsou omezeny tabulkovými pravidly odměňování. Lidovými novinami oslovení ředitelé nemocnic se shodli, že zákoníkem práce vynucené dohody zvýšily příjmy lékařům o pětinu.

Facka nebo pohlavek do českých škol nepatří. Jenže čtvrtina lidí si myslí, že to je chyba. Jak ukázal průzkum pro Mladou frontu Dnes, podle učitelů, psychologů a psychiatrů jsou děti stále agresivnější. Lidé věří, že by pomohlo, kdyby učitelé měli větší právo děti trestat. Nejen fackou, ale také třeba úklidem školy nebo speciálním domácím úkolem, což je nyní zakázáno.

Jak Mladá fronta Dnes uvádí, podle průzkumu nejčastěji uznávají výchovnou funkci pohlavku lidé ve věku 45 až 50 let, co už většinou nemají děti na základní škole. A také mladší lidé do 35 let, tedy rodiče menších dětí. Nejvíc odpůrců mají jakékoliv tresty mezi učiteli a odmítají je i ti, kterých se přímo týkají - tedy děti a dospívající.

Telefónica O2 má další problém. Po vlně pokut za zneužití dominantního postavení teď nově čelí exekuci na svůj majetek. Hospodářské noviny to vyčetly z výpisu z katastru nemovitostí. Důvodem exekuce je šest let starý spor.

T-Mobile žádal po tehdejším Českém Telecomu poplatky za propojování hovorů v roce 2001 - celkem 900 milionů korun. Soud teď řekl, že je Telefónica jako nástupce Českého Telecomu musí zaplatit. Po přičtení úroků z prodlení vzrostla nezaplacená částka na dvojnásobek.

Pro Telefóniku znamená soudní rozhodnutí o exekuci komplikaci. Právě totiž prodává budovy bývalého Českého Telecomu, které nevyužívá. A to do vyřešení exekuce nesmí. Jak ale zástupce Telefóniky řekl Hospodářským novinám, chod firmy to neohrožuje. Navíc se chce společnost zřejmě znovu odvolat. S rozhodnutím soudu totiž nesouhlasí.

Vedení České televize má výhrady k novele zákona o digitálním televizním vysílání. V rozhovoru pro deník Právo řekl generální ředitel Jiří Janeček, že chce v případě návratu reklamy předávat příjmy z ní do fondu digitalizace a fondu kinematografie.

Novela ale hodlá televizi vrátit reklamu jen v rozsahu jako letos a zároveň zmrazit zvýšení koncesionářských poplatků. Pokud by ale televize peníze z reklamy odváděla do fondů, zmenšily by se jí příjmy o 12 procent.

Jiří Janeček deníku Právo vysvětlil, že Česká televize chce uzavřít se státem transparentní dohodu o tom, že by prostředky převáděné na digitální fond vůbec nepoužívala pro své financování. Novela ale podle Janečka vytváří zcela neprůhledný, a tedy i špatně kontrolovatelný systém.

Banky a splátkové firmy vymýšlejí další a další způsoby, jak lidem napůjčovat co nejvíc peněz. Jak konstatují Hospodářské noviny, jdou na to cestou kreditních karet. Zatímco před čtyřmi lety měli Češi jen kolem půl milionu kreditních karet, teď je to pětkrát víc.

Firmy používají k vnucování kreditních karet stále rafinovanější metody - operátoři telefonují lidem domů, karty posílají už s PINem nebo nabízejí procenta z útraty v obchodech na klientovo penzijní připojištění. Karty ale nakonec stejně dostanou jen klienti, kteří nemají velké dluhy a vyšší limity jen zájemci s dobrou platební historií.

Lenka Rákosová, Marián Vojtek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme