Lékaři v pražské VFN provedli tisící transplantaci krvetvorných buněk

Lékaři 1. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze provedli v těchto dnech tisící transplantaci krvetvorných buněk. Tato metoda léčby pozitivně ovlivňuje další průběh onemocnění a tím i kvalitu života nemocného.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Krev | Foto: European Commission Audiovisual service

Transplantace se dělí podle toho, kdo je jejich dárcem - na autologní, kdy jde o převod vlastní krvetvotné tkáně nemocného, dále na alogenní - kdy jde o materiál zdravého dárce a syngenní, tedy že jde o převod krvetvorné tkáně získané od zdravého jednovaječného dvojčete.

"Záleží na tom, jakou nemocí pacient trpí a v jaké fázi nemoc je. Nejčastější jsou autologní transplantace, které se využívají v drtivé většině pro nádorové choroby," řekl přednosta zařízení profesor Marek Trněný ve vysílání Rádia Česko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lékaři 1. interní kliniky VFN a 1. lékařské fakulty UK v Praze provedli tisící transplantaci krvetvorných buněk. Hostem Rádia Česko byl přednosta těchto zařízení profesor Marek Trněný.

Potřebný materiál lze získat jak klasickým odběrem kostní dřeně, tak i odběrem krvetvorných buněk periferní krve. Podle profesora Trněného je v současné době na prvním místě využití krvetvorných buněk získaných z obvodové periferní krve.

"Důvodem je to, že pro pacienta je to méně zatěžující. A druhý důvod je ten, že po převodu těchto buněk zpět do organizmu pacienta dochází k rychlejšímu obnovení krvetvorby ve srovnání s použitím kostní dřeně," vysvětlil přednosta.

Transplantací se léčí i roztroušená skleróza

Metodou transplantace krvetvorné tkáně se podle něj léčí především pacienti s nádorovým onemocněním krvetvorného systému, jako jsou leukémie, lymfomy a myelomy.

"Tato metoda se ale zkoušela a zkouší u některých jiných nádorových onemocnění, jako je například rakovina ledviny a některá další. Používáme ji ale také v léčbě některých autoimunitních chorob, kde dosavadní léčba nezabírá -například u roztroušené sklerózy," řekl profesor Trněný.

V současné době se podle něj otevírá široké pole pro použití krvetvorných buněk v takzvané buněčné terapii, neboli regenerativní medicíně. "Kde využíváme schopnosti kmenových buněk se měnit - vykonávat jiné funkce než ty, ke kterým byly původně určeny," dodal.

Úspěšnost transplantace

Úspěšnost transplantace se podle profesora dělí do dvou fází. V té první jde o to, že ji pacient přečká ve zdraví a že dojde k obnovení krvetvorby.

"Tady je úspěšnost autologní transplantace téměř 100 procentní. Z pohledu celkového vyléčení nemoci ale úspěšnost stoprocentní není - tam záleží na typu choroby. Riziko návratu onemocnění se pohybuje od 50 do 20 procent," přiblížil na Rádiu Česko.

Ladislav Dvořák, Katka Brezovská, Václav Sochor Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme