V českých lékárnách chybí některé léky na předpis, většina se dá ale nahradit jinými přípravky
V lékárnách chybí některá antibiotika na léčbu horních dýchacích cest nebo léky na zvýšený cholesterol. Důvodem jsou hlavně zpožděné dodávky od výrobců. Výpadky léků na předpis většinou trvají několik týdnů, v některých případech i měsíce. Podle lékařů se dá většina nahradit. Doktoři se ale kvůli velkému vytížení o výpadku medikamentu často ani nedozví, stěžuje si praktický lékař a člen Společnosti všeobecného lékařství Cyril Mucha.
„Co nás trápí nejvíce, jsou antibiotika, obvykle jde o léčbu horních a dolních cest dýchacích, výjimečně močových cest, nosohltanů, angín a podobně. Nicméně není to věc, která by byla úplně dramatická, ale trošičku nás to trápí,“ říká vedoucí lékárník Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Janů.
Podle něj jde ale většina léků nahradit. Pacienti se tak nemusejí obávat, že by své léky vůbec nedostali, lidé ale na změnu reagují různě.
„V této situaci rozeznáváme dva typy pacientů. Ten první typ relativně dobře slyší na generickou záměnu, kterou lékárník může provést, tedy u té stejné léčivé látky se stejným obsahem léčiva. Někteří pacienti zase trvají pouze na svém léku. Někdy je samozřejmě také na předpisu od lékaře napsáno nezaměňovat, v tom případě je pacient odkázaný na to obejít více lékáren a zajistit si ten lék, na kterém příslušný lékař trvá,“ popisuje Janů.
Některé léky nejsou dostupné kvůli problémům ve výrobě nebo v distribuci, vliv má také ale aktuální sezona, jak vysvětluje mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová:
V Austrálii chybí léky na diabetes. Lidé je vykoupili, protože věří, že jim pomůžou zhubnout
Číst článek
„Týkalo se to nedávno výpadku antibiotických sirupů, někdy ale může jít o nedostupnost způsobenou nedostatečnými dodávkami, nebo dokonce krácením objednávek ze strany výrobců do lékárny. Takové krácení není správné a nemá oporu v zákoně,“ vysvětluje Bažantová.
Není čas
Výrobci léků musí hlásit výpadky Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, ten následně informace zveřejňuje na svých webových stránkách.
Lékaři a lékárníci pak musí sami vyhledat, zda je lék k dispozici. Na to ale nemají doktoři kvůli pracovnímu vytížení čas a jinou cestou se k nim informace o dostupnosti léku nedostane, upozorňuje praktický lékař Cyril Mucha ze Společnosti všeobecného lékařství.
„Praktický lékař píše dvě stě tři sta různých léků a některé píše jenom občas. Pak se stane, že pacient přijde a říká: Pane doktore, vy jste mi napsal lék, který už dva měsíce není. Ale my se to vlastně nijak nedozvíme,“ říká Mucha.
Konvalinka: Opičí neštovice nejsou nic dramatického. Naštěstí se nepřenášejí vzduchem
Číst článek
„Když se tvořil elektronický recept, tak jeden z našich základních požadavků byl, abychom se mohli dozvědět, když lék předepíšeme, tak aby nám někde vyskočilo upozornění: Pozor tento lék v tuto chvíli není k dispozici, abychom ho mohli třeba nahradit. Ale to v tuto chvíli prostě nejde.“
Podle ministerstva zdravotnictví má elektronický recept na starosti právě Státní ústav pro kontrolu léčiv, který ale argumentuje tím, že monitoruje dostupnost léků každý den a lékaři si ji mohou zkontrolovat právě na webových stránkách instituce.
„Dostupnost všech léčivých přípravků si může každý kdykoliv ověřit v databázi léčivých přípravků na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv,“ vysvětluje mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková.
„Stačí zadat název léčivého přípravku a v záložce Dostupnost jsou pak uvedeny všechny informace a případně také důvody přerušení dodávek a předpokládané termíny jejich obnovení, uvedeny jsou také informace o nahraditelnosti.“
