Za ‚obtěžující chování‘ výtka děkana. ‚K vyhmatání intimního místa jsem nevyzýval,‘ brání se docent anatomie

  • Etická rada 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy konstatovala, že na její půdě došlo k „obtěžujícímu chování“. Dopustit se ho měl podle stanoviska rady jeden z pedagogů Petr Valášek.
  • Podle závěrů rady vyzval jednu ze studentek k tomu, aby si nahmatala bod v intimních partiích. Kromě toho zneužil i osobní údaje studentů. Děkan ho za to potrestal výtkou – tedy podmínečným vyloučením.
  • Docent anatomie Valášek nařčení studentek a závěry rady odmítá. Souhlasí pouze s tím, že chyboval, když kontaktoval studenta, který na jeho chování upozornil. Chtěl mu prý vše vysvětlit.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Anatomický ústav 1. LF - Univerzita Karlova

K případům obtěžujícího chování mělo dojít na Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„P. V. (Petr Valášek, pozn. red.) se dopustil nevhodného chování, které nebylo v souladu s Etickým kodexem Univerzity Karlovy.“ Takový je závěr měsíčního vyšetřování Etické rady 1. lékařské fakulty se šestačtyřicetiletým pedagogem anatomie Petrem Valáškem.

Studentka si to špatně vyložila. Se závěrem etické rady nesouhlasím, hájí se docent, který se choval nevhodně

Číst článek

Co etická rada Valáškovi vyčítá? „Nejméně v jednom případě jednal se studentkou způsobem nezachovávajícím lidskou důstojnost, konkrétně když ji vyzýval k vyhmatání tuberculi pubici (výrůstek na stydké kosti – pozn. red.), tedy bodu umístěného ve významně intimním prostoru člověka,“ napsala pětičlenná rada ve svých závěrech, které má server iROZHLAS.cz k dispozici.

Kromě toho pedagog podle komise zneužíval údaje ze Studentského informačního systému (SIS), kde zjišťoval detaily o studentech a studentkách, které pak kontaktoval přes e-mail.

Petr Valášek, 1. lékařská fakulta | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Valášek se však brání. Tvrdí totiž, že mu rada vytýká něco, co neudělal. „Nesouhlasím s tím, že bych vyzýval k vyhmatání tuberculi pubici. Je to v intimní části. Ani to není v seznamu vyhmatatelných součástí v našich učebnicích. Je potřeba o něm vědět, ale není k vyhmatávání,“ rozporoval pedagog jeden ze závěrů v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Připouští sice, že studentku přezkušoval o samotě, ale odmítá neprofesionální přístup.

Co je to tuberculum pubicum?

Tuberculum pubicum (množné tuberculi pubici), česky hrbolek kosti stydké, se nachází na přední straně pánve, přesněji v její střední části. Jedná se o oblast rozkroku, v této úrovni se u dospělých lidí vyskytuje pubické ochlupení.

Hrbolky slouží k úponu vazů a svalů, můžeme si to představit jako tažné zařízení na autě, na které přivážeme lano. (viz. obrázek)

Pravá strana při pohledu zpředu, pánevní kost. Tuberculum pubicum (zvýrazněno na obrázku žlutě). | Foto: Čihák R. 2011. Anatomie 1. Třetí, upr. | Zdroj: Grada Publishing, a.s.

Valášek na fakultě působí dál. Jeho nadřízený, děkan 1. lékařská fakulty Martin Vokurka ho ale potrestal děkanskou výtkou. Pro docenta anatomie to znamená jediné: ještě jedno porušení pracovních povinností, a hrozí mu konec na fakultě. 

„Prošel poměrně složitým řízením, bylo to veřejně sděleno a do jisté míry to bylo adekvátní tomu provinění. Věřím, že se to u něj už nikdy opakovat nebude,“ popsal pro server iROZHLAS.cz děkan Vokurka.

Obvinění

Příběh nevhodného chování docenta, kterým se zabýval děkan i etická rada fakulty, je čtyři roky starý. Upozornil na něj až loni na podzim jeden ze studentů, který uspořádal na fakultě anonymní dotazníkové šetření, v němž se mezi studenty ptal obecnými otázkami na možné sexuální obtěžování.

„Na hodinách anatomie jsem zažil/a obtěžování/sexuální nátlak/nevyžádaný kontakt či jsem byl/a jeho svědkem,“ zněla například první otázka.

Výsledek byl pro Valáška – praktického lékaře se zkušenostmi z Velké Británie – překvapivý. Jeho jméno se v elektronickém formuláři objevilo v souvislosti s „obtěžováním/sexuálním nátlakem/nevyžádaným kontaktem“ hned devětkrát.

Dotazník, který koloval na sociálních sítích mezi studenty 1. lékařské fakulty. Zjištění z nich pak sloužila v rámci šetření etickou radou | Zdroj: Repro Google Formuláře

„Oběť může až po letech vycítit, že má třeba dostatek kapacity problém řešit. Mohlo se ozvat něco z minulosti, co jí teď nedá spát a co ji tlačí do toho, aby to nějak řešila. A to, že o tom nemluvila čtyři roky veřejně, neznamená, že to v sobě nijak neřešila nebo že to nemůže být vážné. Skoro bych řekla, že to může být i naopak,“ nabízí vysvětlení, proč se anonymní obvinění z nevhodného chování objevilo až po několika letech, psycholožka Hana Kanisová z organizace Persefona, která se zabývá pomocí obětem sexuálního obtěžování a násilí.

Anonymita?

Podle psycholožky Hany Kanisové nesnižuje relevanci výpovědí dívek ani skutečnost, že většina z nich zůstala v anonymitě. „Kdybych měla klientku, se kterou bych se rozhodovala, jestli do toho jít anonymně nebo veřejně, tak bych s ní hodně řešila, jestli je schopná ustát ten následný tlak. Chápu to tak, že ty studentky chtějí v té věci něco udělat, chtějí, aby se to už dál nedělo. Ale zároveň nemají kapacitu na to, aby ustály všechno to házení zodpovědnosti na tu oběť, což bezpochyby následuje,“ dodává.

Etická rada začala svědectví studentek řešit v polovině loňského prosince. Svolal ji děkan lékařské fakulty Martin Vokurka. Její závěry hned v prvním bodu popisují zřejmě nejzávažnější provinění: docent podle rady vyzýval svou studentku k vyhmatání tuberculi pubici.

K události mělo dojít v zimním semestru akademického roku 2017/2018, během zápočtu z anatomie. Po udělení zápočtu zamířila jedna ze studentek na žádost pedagoga do jeho kanceláře. Podle Valáškova tvrzení ji tam měl přezkoušet a dát jí zpětnou vazbu k jejímu dosavadnímu studiu.

„Jestli jsem té studentce řekl: Řekněte mi, kam se upíná inguinální vaz, a ona to vnímala, že se má svléknout a prohmatávat... To je samozřejmě nesmysl! Celou interakci z celého roku si interpretovala tak, jak to nebylo,“ nabízí svou verzi Valášek.

Docent Petr Valášek při rozhovoru s redaktory serveru iROZHLAS.cz | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Přesto připustil, že jeho „zpětná vazba“ studentce se měla týkat třeba právě i znalostí anatomie pánevní oblasti. „Měla ke konci zimního semestru asi pět nebo šest témat, která neměla hotová. Něco z toho vyřešila s mojí lektorkou, něco z toho vyřešila se mnou a pak nám zbylo jedno nebo dvě témata. Myslím, že to byla břišní stěna, tudíž poté i kýly, tříselná oblast, do které spadá to tuberculum pubicum,“ vysvětluje, co řešil se studentkou o samotě ve své kanceláři.

‚Takhle se neučí!‘

Lékařská fakulta se zpočátku snažila svého pedagoga hájit tím, že výuka anatomie je kontaktní a vyžaduje po studentech určitou dávku benevolence. Učí se v ní totiž čtyři základní přístupy k vyšetření pacienta: pohled, poslech, pohmat a poklep. V takovém případě si opravdu mohou studenti zkoušet vyšetření i na sobě.

„I kdyby dotyčná studentka hmatala tento útvar přes oděv, pohled vyučujícího na ni je v tomto případě nevhodný.“

Petr Hájek (přednosta Anatomického ústavu Univerzity Karlovy v Hradci Králové)

Jak ale vysvětlili serveru iROZHLAS.cz oslovení odborníci z dalších českých univerzit, žádost o nahmatání zmiňovaného intimního místa by byla už za hranou.

„Kontext události nemůžu objektivně posoudit, ale z vašich informací považuji postup vyučujícího za nepřiměřený, protože hmatný kostěný útvar tuberculum pubicum se nachází ve stydké krajině, která jistě patří mezi intimní místa. I kdyby dotyčná studentka hmatala tento útvar přes oděv, pohled vyučujícího na ni je v tomto případě nevhodný,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz například Petr Hájek, přednosta Ústavu anatomie Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy.

„Osobně nevidím důvod, proč by měla být studentka dotázána na lokalizaci tuberculum pubicum na vlastním těle.“

Petr Joukal (přednosta Anatomického ústavu Masarykovy univerzity )

Jeho kolega, přednosta anatomického ústavu Masarykovy Univerzity Marek Joukal hodnotí situaci podobně.

„V rámci zkoušení – i standardní výuky anatomie – mohou být studenti dotázáni na funkční aspekty anatomie, zejména pohyby v kloubech, které mohou sami ukázat. Osobně nevidím důvod, proč by měla být studentka dotázána na lokalizaci tuberculum pubicum na vlastním těle. Vzhledem k tomu, že se jedná o kostěnou strukturu, měl by tento dotaz být směřován k ukázce na kostěném preparátu,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz Joukal.

Docent Jiří Šedý z Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ale popisuje nahmatání takového bodu za unikátní zkušenost, kterou žádný model nenahradí. „Jde o důležitý orientační palpační kostní bod, který by měl být schopen u pacienta identifikovat každý lékař. Slouží například při diagnostice břišních kýl. Student palpací na vlastním těle získává jednak vjem ze strany vyšetřujícího, jednak vjem ze strany vyšetřovaného,“ napsal. Na konkrétní případ reagovat nechtěl, „klepy a drby“ se prý nezabývá.

Další pochybení

Případ studentky, která si měla nahmatat intimní místo na svém těle, není jediným obviněním, kterému Valášek před etickou radou fakulty čelil. Jak sám uvedl v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz, další studentka ho obvinila z toho, že jí při zkoušce sahal na hrudní kost.

Podobný kontakt však Valášek odmítá. „Byly to domněnky nebo zcela nemožné věci, například že bych studentce držel ruku na sternu, tedy kosti hrudní. Zkouška probíhá za přítomnosti lektora. Student sedí na druhé straně lavice, že bych se nakláněl a vyhmatával sternum, které není z anatomického hlediska podstatné, nebo že bych obešel lavici…,“ popírá svědectví studentky.

Jiný podnět zase vypovídá o Valáškově navazování kontaktu se studentkami mimo půdu vysoké školy. Jednu z nich měl po skončení semestru – skrz školní e-mailovou adresu – pozvat na schůzku, konkrétně „na paddleboard“.

Valášek kontakt se studentkou v rozhovoru potvrdil, namítl však, že dívka již měla zkoušku v jeho předmětu hotovou. „Poprvé jsem měl naplánováno, že si půjdu vyzkoušet do půjčovny paddleboard, a taky jsme chtěli probírat nějaký zkušenosti z Francie s mezigeneračními projekty. Ona na paddleboard nechtěla, že to neumí. Tak jsme si v té půjčovně dali jenom džus, probrali jsme to. Já jsem si šel vyzkoušet paddleboard. Ona šla pryč,“ popisuje svoji verzi.

Zneužití ‚SISu‘

Vedle nevhodného chování ke studentkám čelil Valášek před etickou radou také nařčení ze „zneužití osobních údajů studentů ve Studentském informačním systému (SIS) za účelem jejich kontaktování nebo sdělování dalších údajů o nich“.

„P. V. se dopustil nehodného chování, které nebylo v souladu s Etickým kodexem UK, když využil osobních údajů studentů v SIS za účelem jejich kontaktování nebo sdělování dalších údajů o nich...“

Stanovisko Etické rady (1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy)

Jak serveru iROZHLAS.cz přiznal, využil například dostupné údaje o kurzech, kterých se student účastnil. A také připojenou e-mailovou adresu, přes kterou oznamovatele nevhodného chování D.P. kontaktoval.

„V SISu jsem zjistil, že opravdu existujete a že ve Vašem kruhu (studentská výuková skupina – pozn. red.) je také moje bývalá studentka,“ cituje začátek zprávy z 23. listopadu 2021 adresované studentovi D. P. etická rada. Pedagog se se studentem navíc sešel i osobně a sdělil mu informace ze systému i o jiné studentce.

„Jelikož tam figuroval ten oznamovatel z facebookové výzvy, tak jsem porušil etický kodex, našel jsem si ho ve Studentském informačním systému a kontaktoval jsem ho. Porušil jsem další kodex, když jsem zmínil detaily o té dívce, které jsem zmiňovat neměl,“ popisuje Valášek. Zpětně považuje tento krok za chybu.

„Budeme rádi za zpětnou vazbu jak naši studenti výuku vnímají, abychom podobným nedorozuměním předešli, nebo je alespoň včas odhalili a mohli na ně ihned reagovat.“

Ondřej Naňka (přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK)

Děkan fakulty Vokurka v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz řekl, že si pedagog své chyby uvědomil a vzal si z nich ponaučení. Naopak Valášek tvrdí, že byl minimálně z jednoho bodu nařčen neprávem.

Stejný nesouhlas měl podle svých slov vyjádřit i děkanovi v jeho kanceláři, poté, co si ho nechal na děkanát předvolat a se stanoviskem etické rady ho konfrontoval. Jak na takovou situaci šéf lékařské fakulty reagoval? „Pokýval hlavou,“ popsal jeho reakci Valášek s tím, že více na jeho sdělení nereagoval.

Změna výuky

Samotná fakulta se letos v dubnu na svých webových stránkách studentkám, které byly vystavené nevhodnému chování, omluvila. Omluvu podepsal přímo děkan Vokurka.

„Opakovaně bylo zdůrazněno, že i naši studentští lektoři si musí být vědomi svého postavení a nezneužívat ho k povyšování či jinému nevhodnému chování. Na druhou stranu si nejsme takového chování vědomi a studenty jsme na ni nebyli upozorněni.“

Ondřej Naňka (přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK)

„Chtěl bych každého ujistit, že nepřipustím, aby případné stížnosti měly jakýkoliv negativní dopad na další průběh studia těch, kteří na nevhodné chování upozorní,“ slíbil navíc ve zveřejněném textu Vokurka.

Fakulta pak nabídla konkrétní opatření, která by měla napříště podobným událostem předejít. Vedení například zařadilo do seznamovacího kurzu pro nové studenty přednášku, která studentům vysvětlí, jak v podobných případech postupovat a na koho se obrátit. Do toho fakulta počítá i s posílením role takzvaných „ročníkových nebo kruhových zástupců“ z řad studentů, kteří by měli na podobné případy upozorňovat.

Velké změny navíc čekají výuku anatomie. Podle dopisu přednosty Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Ondřeje Naňky děkanu Vokurkovi, který má server iROZHLAS.cz také k dispozici, proběhly od podzimu dvě informační schůzky, jejichž cílem bylo nastavení pravidel tak, aby se podobným situacím v budoucnu předešlo.

Zároveň se ale změní i přístup k výuce na ústavu. „Preferována bude demonstrace vzájemně mezi lektorem a učitelem. Studentům bude doporučeno, ať si případně jednotlivé palpovatelné struktury hledají sami na sobě doma či na rodinných příslušnících,“ píše přednosta v dopise.

Stejně tak se změní i možnosti konzultací. „Závazně jsme všem pedagogům doporučili konzultovat v místnostech s otevřenými dveřmi na chodbu nebo například v knihovně, kde by byl přinejmenším zvukový kontakt se sekretářkou nebo knihovnicí. Také jsme apelovali na ještě větší důraz na profesionalitu vystupování a zdržení se komentářů, které by mohly být vykládány osobně,“ doplňuje Naňka.

Tomáš Pika, Vít Kubant, sto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme