Lékařům se nelíbí nová forma předatestační přípravy

V České republice budou možná o pacienty pečovat lékaři bez patřičného proškolení. Lékařské studium patří mezi nejnáročnější a nejdelší. Po univerzitě čeká na mladé lékaře ještě atestace. A právě o podobu předatestační přípravy se nyní rozhořel spor mezi ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komorou.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

lékař

lékař | Foto: Eva Kačánová

Komora má za to, že adepti některých oborů se budou na základě nové ministerské vyhlášky muset školit v oboru jiném a až se vrátí ke své specializaci po dvou letech, budou moci provádět odborné výkony, ale nebudou je umět. Týká se to prý například očařů, kožařů nebo neurologů.

V praxi to znamená, že absolvent medicíny se rozhodne věnovat například neurologii a má před sebou zhruba pět let do atestace, musí před konečnou specializací nastoupit na dvouletou praxi, takzvaný. základní kmen. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka tomu tak podobně bylo i v minulosti, kdy ovšem valnou část praxe absolvoval na zvoleném specializovaném pracovišti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Prezident ČLK Milan Kubek o nové podobě předatestační přípravy lékařů

"Už dříve, v rámci chystané novely, se napříč spektrem ČLK uvažovalo o 18 základních vzdělávacích kmenech. Aktuálně jich existuje 10. Ministerstvo ale silou protlačilo návrh, podle kterého je zapotřebí kmenů daleko méně, což považujeme za značné pochybení," řekl Kubek Radiožurnálu a dodal:

"Nejednalo by se o takovou tragédii, kdyby zákon o vzdělávání neříkal, že lékař po absolvování základního kmene může vykonávat některé činnosti samostatně, přičemž ty mají být samostatně stanoveny určitým právním předpisem, který se ale doposud ministerstvo neobtěžovalo vytvořit. Vyvstává logicky otázka, zda lékař, který se školil na neurologa, a to aniž by během praxe na neurologii působil, může samostatně působit."

Ministerstvo zdravotnictví se ale hájí tím, že zmíněný návrh má lékařům doslova rozšířit obzory. Podle Kubka jde ale o argument veskrze lichý.

"Jde s stejnou logiku jako v případě přísloví co tě nezabije, to tě posílí. Lékař by měl totiž získat dostatečné teoretické vzdělání na lékařské fakultě. Navíc během praktické části by nemělo docházet k tomu, aby vykonával nepříbuzný obor s tím, který si původně zvolil. Základní kmenové vzdělávání je například pro neurology, kožaře a očaře naprosto zbytečné," míní Kubek.

Podle Kubka se ČLK bude snažit, aby zmíněné ustanovení bylo odstraněno. "Původní návrhy ČLK byly ignorovány. V konečném důsledku by mohlo docházet k závažným lékařským pochybením," řekl prezident ČLK.

K tématu se mělo vyjádřit i ministerstvo zdravotnictví skrze náměstkyni ministryně Markétu Hellerovou, která se však kvůli neodkladným pracovním povinnostem musela omluvit.

Lukáš Vincourek, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme