Bradáčová: Provozní a lokalizační údaje policie od operátorů potřebuje, slouží jako důkaz

Pokud by policie ztratila možnost žádat od operátorů provozní a lokalizační údaje, přišla by zároveň o jeden z důležitých důkazních prostředků. U některých trestných činů jde o důkazní prostředek jen obtížně nahraditelný. Novinářům to ve středu řekla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Zúčastnila se veřejného jednání Ústavního soudu, který se problematikou zabývá.

Praha (Aktualizováno: 15:31 27. 3. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Povinnost operátorů zpřístupňovat údaje policii by mohla skončit. Podle Bradáčové jde ale o důležitý důkaz. (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Ústavní soudci si pozvali zástupce telefonních operátorů, akademické obce, ministerstva vnitra, žalobců, obhájců i policie. Vyslechli jejich názory, vyhlášení nálezu odročili na neurčito.

Bradáčová zdůraznila, že zločin se vyvíjí, objevují se stále nové formy kriminality, často spojené s elektronickou komunikací. Provozní a lokalizační údaje umožňují policii například zjistit, zda spolu určití lidé komunikovali po telefonu, případně kde se při tom pohybovali.

Každý krok zaznamenaný na půl roku. Ústavní soud rozhoduje o zrušení plošného sledování občanů

Číst článek

„Na počátku je to důkaz, který umožňuje policii, aby dohledala důkazy další, stěžejní,“ popsala Bradáčová u soudu, kde vypovídala jako takzvaná informovaná osoba. Operátoři nyní musejí údaje – bez obsahu zpráv a hovorů – uchovávat půl roku a na požádání je zpřístupňovat policii, orgánům činným v trestním řízení či tajným službám.

Zrušení povinnosti navrhla Ústavnímu soudu skupina poslanců. Argumentují zejména ochranou soukromí a osobních údajů. Plošné shromažďování považují za nepřípustné, půlroční dobu uchovávání za příliš dlouhou, okruh trestných činů, u kterých lze o data žádat, mají za příliš široce vymezený.

‚Zmražení‘ jako alternativa

Pokud by se měla šestiměsíční lhůta pro uchovávání dat zkracovat, bylo by podle Bradáčové vhodné doplnit právní úpravu nějakým jiným institutem, například „zmražováním dat“. Předběžné opatření by nařídilo operátorům, aby konkrétní data pro policii „zmrazili“ a uchovali.

Bradáčová zdůraznila, že provozní a lokalizační údaje jsou důležité také pro partnery v zahraničí při vyšetřování drogové kriminality, obchodu s lidmi či zbraněmi, ale také terorismu.

Také podle ředitele policejního Útvaru zvláštních činností Vladimíra Šibora získávají kriminalisté od operátorů významné indicie. Pokud by nemohli žádat o provozní a lokalizační údaje, bude nutné získávat důležité informace jinými, někdy invazivnějšími prostředky. Šibor připomněl, že v letech 2011 a 2012, po předchozím zrušujícím zásahu Ústavního soudu, narostl počet odposlechů. „Prostě se to záplatovalo, ta funkcionalita chyběla,“ uvedl Šibor.

Opětovné zrušení povinnosti uchovávat a poskytovat údaje navrhla Ústavnímu soudu skupina poslanců. Argumentují zejména ochranou soukromí a osobních údajů. „Údaje, které se shromažďují, jsou velmi citlivé,“ uvedl za poslance advokát Jan Vobořil.

Plošné shromažďování považují poslanci za nepřípustné, půlroční dobu uchovávání za příliš dlouhou, okruh trestných činů, u kterých lze o data žádat, mají za příliš široce vymezený. Podle Vobořila navíc neexistují dostatečné záruky proti zneužití dat.

Lenka Bradáčová | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme