Státní zastupitelství vraždu Hrůzové znovu neotevře. Důkazy podle něj stále ukazují na vinu Hilsnera

Pražské vrchní státní zastupitelství nenašlo důvody, na jejichž základě by se soud měl znovu zabývat případem židovského mladíka Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu devatenáctileté Anežky Hrůzové k trestu smrti. Potvrdilo závěry žalobce v Českých Budějovicích 120 let starou kauzu neotvírat. Sdělil to advokát Lubomír Müller, který žádal o přezkum. Právník podal trestní oznámení na možné spolupachatele vraždy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Proces s Hislnerem označili za nespravedlivý i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (na snímku) | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 3.0,©

Vrchní státní zastupitelství mimo jiné uvedlo, že případ již v minulosti přezkoumávalo Nejvyšší státní zastupitelství, které v roce 1996 dospělo k závěru, že na základě důkazů Hilsner čin spáchal nebo se na něm podílel pravděpodobně s dalšími lidmi.

‚Nenastaly žádné nové skutečnosti.‘ Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hilsnera

Číst článek

„I když v době vyšetřování žádní Hilsnerovi spolupachatelé nebyli zjištěni, snad bude možné odhalit je pomocí moderních vyšetřovacích metod. Trestní oznámení již bylo podáno,“ uvedl Müller.

Podle právníka na mužovo odsouzení existují rozdílné právní názory a proces označili za nespravedlivý první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk i ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová (TOP 09) a Marie Benešová (za ANO).

Podle advokáta však vrchní státní zastupitelství jeho argumenty neuznalo a nenašlo žádné nové skutečnosti, které by odůvodňovaly obnovu. „Postup Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích proto není třeba jakkoli napravovat v rámci výkonu dohledu,“ uvedli žalobci.

Hilsneriáda

Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy křesťanské dívky Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku koncem března 1899. Zatčen byl dvaadvacetiletý Žid Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy.

Dávná vražda Anežky Hrůzové se může znovu dostat k soudu. Advokát bojuje za rehabilitaci žida Hilsnera

Číst článek

V této atmosféře se konal v září 1899 v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti. Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.

Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohl i Masaryk. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost. Podle Müllera má nárok také na rehabilitaci.

Otevřený antisemitismus nemá v Česku tradici, bude se to ale zhoršovat, varuje dokumentarista Štingl

Číst článek

Už v prosinci 1995 podal Petr Vašíček z Vídně u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně stížnost pro porušení zákona v Hilsnerově kauze. Dostal odpověď, že „nebylo zjištěno nic, co by odůvodňovalo závěr, že se Leopold Hilsner nedopustil zločinu“.

Tak se obrátil na ministerstvo spravedlnosti a tehdejší ministryně Parkanová podle Vašíčkova sdělení de facto anulovala rozsudky soudů v Kutné Hoře a v Písku. Její rozhodnutí potvrdil 12. října 1999 dopisem ministr Otakar Motejl.

Oba se shodli v tom, že definitivní rehabilitace je nyní věcí rakouských orgánů, neboť Nejvyšší kasační soud, který tehdy potvrdil odsouzení k trestu smrti, sídlil ve Vídni. V roce 2009 ale rakouské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že rozsudek nad Hilsnerem zrušit nelze.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme