Národní park Šumava zahájil řízení proti lesníkům, kteří měli poškodit okolí potoka a chráněnou zónu
Správa národního parku Šumava zakázala Městským lesům Kašperské Hory svážet dřevo v okolí Pěnivého potoka. Ten patří do „přírodě blízké zóny“ a lesy tam podle národního parku postupují nezákonně. Na několika místech svedly přirozený potok do potrubí, nelegálně vybudovaly cestu pro těžební stroje a zanechaly v přísně chráněné zóně hluboké koleje od těžební techniky. Práce v lese jsou zastavené a obě strany posuzují vzniklé škody přímo na místě.
Dělníci těžili dříví okolo Pěnivého potoka (také označovaný jako Bílý potok – pozn. red.) celé léto a na místě nedaleko Zhůři je to jasně poznat. Dvoumetrové kulatiny u cesty jsou toho důkazem. Samotná těžba tu není zakázaná, ale lesy musí dodržovat podmínky.
Z pohledu na lokalitu je zřejmé, že si s tím těžaři hlavu nelámali. Je to vidět i na fotografiích, které pořídili strážci a které má k dispozici Hnutí Duha jako účastník řízení. „Tohle je největší poškození šumavské přírody za posledních dvacet let,“ říká expert na lesy hnutí Duha Jaromír Bláha.
Správa národního parku vydala předběžné opatření už v srpnu. Její mluvčí Jan Dvořák (kandiduje v komunálních volbách) potvrzuje, že tam docházelo k činnostem, které mohou být v rozporu se zákonem. „To musí prošetřit státní správa,“ dodává.
Městské lesy kácely v okolí Pěnivého potoka kvůli kůrovci. Podle jednatelky Hany Naušové je potok svedený do potrubí výhodnější, protože při svážení se nekalí voda po proudu. Cesta v lese má být jen dočasná a lesy uvádějí lokalitu do původního stavu.
„Nám nepřálo počasí, nebylo sucho, takže nějaké ty koleje se vždycky udělají a v tom velkém množství je to v podstatě nevyhnutelné. Druhý problém je, že jsme si dovolili přejezdy zatrubnit, abychom nejezdili v potoku. To jim taky vadí,“ říká Naušová.
‚To se nedá omluvit‘
K tomu se mluvčí parku Jan Dvořák vyjadřovat nechce s tím, že to posoudí nezávislý správní orgán. Jeho zástupci tento týden vyrazili do terénu a společně s dalšími účastníky řízení posuzují škody.
Podle Jaromíra Bláhy jde o brutální zásahy. „To se nedá omluvit ani v obyčejném hospodářském lese, natož v národním parku,“ říká Bláha.
Některé škody podle Bláhy napravit nelze a na vině je podle něj i správa národního parku Šumava. „Tato lokalita měla být původně zařazena do nejpřísněji chráněné zóny a nesmělo by se tam těžit vůbec. Ovšem národní park po nátlaku obcí rozhodl jinak a doplácí na to příroda,“ dodává Bláha.
Za vzniklé škody na Pěnivém potoce může správa národního parku udělit Městským lesům Kašperské Hory pokutu. S tím jednatelka Hana Naušová počítá. „Nepochybuji o tom, že pokutu dostaneme,“ říká.
Maximální výše pokuty je dva miliony korun a podle zákona polovina pokuty náleží obci, v jejímž katastru k porušení zákona došlo. Takže peníze dostanou zpátky Kašperské Hory. Dlouhodobou snahou zástupců Kašperských Hor je, aby byly městské lesy vyjmuté z národního parku.
