Stísněný prostor, příruční defibrilátor. Podívejte se, jak vypadá první pomoc přímo na palubě letadla
Tři druhy lékárniček, ambuvaky a příruční defibrilátor. To všechno mají k dispozici posádky na palubách letadel pro případ, že by někdo z cestujících měl vážné zdravotní komplikace. I když se to děje jen zřídka, všichni stevardi i letušky musí každý rok projít opakovacím výcvikem, na kterém si připomínají nejenom pravidla resuscitace. Jeden takový pořádala minulý týden i společnost ČSA a Radiožurnál toho byl součástí.
„Tady je pánovi špatně! Prosím, někdo rychle! Zavolejte palubní průvodčí,“ simuluje situaci instruktorka Andrea Táborská v trenažéru, který představuje palubu Airbusu A319.
Trosečnický kruh, vesty i raft. Podívejte se, jak čeští piloti a letušky cvičí záchranu cestujících
Číst článek
Jeden z cestujících měl infarkt, upadl do bezvědomí a potřebuje okamžitou pomoc. Dvě letušky ho speciálním chvatem sundávají se sedadla a pokládají na zem do uličky.
Právě tento manévr je v malém prostoru kabiny letadla velmi složitý. „To potom musí pomáhat třeba i tři palubní průvodčí nebo pak musíme požádat o pomoc i cestující,“ přibližuje Táborská Radiožurnálu.
Na zemi pak posádka začíná s resuscitací a připravuje příruční defibrilátor, který mají na palubě všechna letadla. Jako první si oživování vyzkoušela letuška Kamila, která už ale podobnou situaci zažila i mimo trenažér.
„Člověk ztratil vědomí a zahajovali jsme resuscitaci tím, že jsme začali masírovat a ten člověk se nám nahodil, takže to dobře dopadlo. Právě jsem zažila ten post šok, kdy zachraňuju a na nic jiného nemyslím - jen na to, abych správně postupovala, abych toho člověka oživila. Úplně jsem se celá klepala,“ vzpomíná.
Letos už tři neplánovaná přistání
Společnost Travel Service letos eviduje stovku případů, kdy cestující potřebovali nějakou zdravotní péči, přičemž čtyřikrát šlo o vážnější komplikace. „Ve třech případech dokonce v zájmu záchrany života cestujícího letadlo divertovalo na nejbližší letiště, kde byl cestující předán záchranné službě,“ doplňuje mluvčí firmy Vladimíra Dufková.
Jak ovšem říká mluvčí ČSA Daniel Šabík, náklady v tomto případě hradí letecká společnost. „Pokud kapitán letu rozhodne o mimořádném přistání a je to z důvodu první pomoci, to znamená vážných zdravotních obtíží některého z cestujících anebo posádky, náklady jdou vždy na vrub letecké společnosti. Tyto události se nikdy nepřeúčtovávají na náklady cestujícího, na jeho pojištění. Prostě je to první pomoc, a ta jde vždy na vrub leteckého dopravce,“ dodává Šabík.
K neplánovanému přistání se posádky letadel rozhodují v opravdu kritických situacích. Jednu takovou nedávno zažil i šéf Stálé lékařské služby David Klouček na pražském letišti v Ruzyni.
„Letadlo bylo na cestě z Polska tuším do Portugalska, přistávali neplánovaně v Praze. Pacient, mladý člověk, měl dechové obtíže. Původně jsme se domnívali, že se jedná o nějakou bronchopneumonii. Nicméně se ukázalo, že mu zkolabovala plíce a skončil na chirurgickém JIPu,“ popisuje.
Jen loni záchranáři na letišti evidovali 2000 případů, kdy někdo z cestujících potřeboval lékařskou pomoc. Rok předtím to bylo o 300 méně.
Tady se piloti učí létat. Navštivte s námi místa, kam se běžný smrtelník nedostane
Číst článek
Čím delší let, tím větší riziko
Ke zdravotním komplikacím přispívají i podmínky v kabině letadla. Jde o malý prostor, ve kterém je jiný tlak a suchý vzduch. Tělo se také rychleji dehydratuje.
„To hlavní nebezpečí, které přináší dehydratace spolu s tím, že se nemůžeme pořádně pohybovat, je riziko plicní embolie a hluboké žilní trombózy. To znamená stavu, kdy dojde ke sražení krve v hlubokých žilách obvykle dolních končetin a ta sraženina se může utrhnout a doplavat krevním proudem do plicní tepny a ucpat ji,“ vysvětluje kardiolog a internista ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Malík.
Riziko stoupá s délkou letu - vyšší je už od tří až čtyř hodin. Ohroženější jsou tím lidé, kteří mají nějakou zlomeninu, jsou obézní nebo mají vyšší srážlivost krve. Plicní embolie se projevuje dušností, bolestí na hrudi i náhlou těžkou únavou.
