Přeju vám do nového roku, abyste mě nepotkali, říká lékař letecké záchranky

640krát letos vzlétl vojenský vrtulník Letecké záchranné služby v Plzni-Líních, aby dovezl na místo neštěstí zdravotníky. Posádku tvoří vojáci, výjimkou jsou dva civilní lékaři. Jedním je Jiří Chvojka, lékař intenzivní medicíny, který také jezdí sanitkou, slouží na urgentním příjmu ve Fakultní nemocnici v Plzni, a protože je i internista, tak i na interním oddělení. Při pohledu na letiště nejvíc mrzí, když vrtulník nemůže kvůli počasí vzlétnout.

Tento článek je více než rok starý.

Plzeň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Chvojka je lékař intenzivní medicíny, který jezdí sanitkou i létá vrtulníkem, slouží na urgentním příjmu ve Fakultní nemocnici v Plzni, a protože je i internista, tak i na interním oddělení

Jiří Chvojka je lékař intenzivní medicíny, který jezdí sanitkou i létá vrtulníkem, slouží na urgentním příjmu ve Fakultní nemocnici v Plzni, a protože je i internista, tak i na interním oddělení | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

Na letištní ploše se povaluje tak hustá mlha, že i ptáci chodí pěšky. Panuje ticho, sníh pomalu rozmrzá. Ve studeném hangáru stojí červeně natřený vrtulník s otevřenými dveřmi, aby posádka mohla okamžitě odstartovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přeju vám do nového roku, abyste mě nepotkali, říká lékař letecké záchranky. Více si poslechněte v reportáži Ľubomíra Smatany

„Dneska z toho nic nebude, a to mě strašně stresuje“ říká Radiožurnálu smutně Jiří Chvojka. „Už třikrát jsme museli odmítnout,“ hodnotí úterní službu na základně 243. vrtulníkové letky.

Ve svítivě žlutém tričku se jmenovkou a označením krevní skupiny usedá do Sokola a ukazuje lékařské vybavení do akce. „Tím, že rotuju na mnoha pracovních místech, tak se nenudím, mám to pestré. Několikrát se mi stalo, že jsem pacienta provázel z nějakého příkopu v terénu po celou léčbu až do propuštění z nemocnice. To je neuvěřitelný impuls.“

Zdravotníci v nemocnicích se nenudí. ARO byl očistec, říká pacientka, která tam strávila devět dnů

Číst článek

Vrtulník Sokol působí impozantně, uvnitř je ale tak málo místa, že se nedá ani rozpažit a narovnat se tu můžou jen malé děti. „Proti jiným strojům je to komfortní. Za jistých okolností sem dokážeme uložit i dva pacienty. Jednoho na lůžko, druhého ve vaku na podlahu. Už jsme to zažili.“

Čtyřčlenná posádka musí ve dne vystartovat tři minutý poté, co se ozve alarm. Hodně hlučné zvonění je slyšet po celém areálu. „Vytlačíme vrtulník z hangáru, pilot s letovodem sedí v kabině, já musím vzít hlavně zprávu z tiskárny. Tiskárna je klíčové zařízení na letišti,“ usmívá se Jiří Chvojka.

„Přináší prvotní informace z dispečinku. Tady vidíte napsáno, pacient XY, jednou větou co se asi stalo a přibližný popis místa.“ Vrtulník letí třeba na Klínovec skoro třicet minut, do Karlových Varů o pět až deset minut rychleji. Na šumavský Špičák zhruba patnáct minut.

Jedno procento zásahů

Místnost lékaře proto sousedí s hangárem, na chodbě je o poznání tepleji a stojí tu ozdobený vánoční stromek. „Tady je ta naše slavná tiskárna,“ směje se Jiří Chvojka při pohledu na letité zařízení.

Otevřou se dveře a prochází další člen posádky zdravotní sestra v hodnosti kapitána Jana Šámalová. „Slaňuje se mnou z vrtulníku, když nemůžeme přistát v nepřístupném terénu. Třeba na Šumavě je to občas nutnost.“

Zdravotní sestra Jana Šámalová a lékař Jiří Chvojka | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

Vrtulníky jsou do jisté míry symbolem záchranné služby, na výjezdech v celé republice se ale podílejí zhruba jedním procentem. „Sanitka záchranné služby vyjíždí podle statistik přibližně každých devadesát vteřin. Na druhou stranu letecké výjezdové skupiny, jak se správně říká, jsou pro systém důležité. I když páteř tvoří pozemní výjezdy.“

Epidemie covidu-19 se podepsala na práci posádek vrtulníku především zpočátku, kdy ještě nebylo zřejmé, jak se virus chová. Na některé zásahy létaly v ochranných kombinézách. Běžnější to bylo při transportech covidových pacientů, kde se museli zdravotníci izolovat od pilota a navigátora.

Nečekala jsem, že mě to tak sejme, říká žena v šestém měsíci těhotenství. Kvůli covidu skončila na JIP

Číst článek

Teď se s covidem setkává Jiří Chvojka především v nemocnici. „Trápí mě, když vidím padesátníky se zdevastovanými plícemi. Jestli nejste očkovaní, tak to zvažte. Je to vaše rozhodnutí, ale může vás to ochránit,“ říká ve videu, které publikuje Radiožurnál na svém facebookovém profilu.

Při službách Jiří Chvojka usedá do sanitky častěji než do vrtulníku. „Já si to užívám po všech stránkách. Mám možnost vidět situaci při zásahu i ze země, mám možnost pracovat s dalšími týmy a to je pro mě zábavné. Mám neuvěřitelné štěstí na lidi, se kterými pracuji, a díky tomu je ta práce tak skvělá,“ říká lékař, který své postřehy z práce záchranáře publikuje pod svým jménem na twitteru.

Závěrečný týden roku 2021 stráví střídavě na vrtulníku a na urgentním příjmu, kde má i silvestrovskou čtyřiadvacetihodinovou službu. „Do nového roku bych vám chtěl popřát hlavně hodně zdraví, a abychom se v mé práci nepotkali.“

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme