Výběr z médií: konec letního času v pandemii, nedostatek řemeslníků v Česku a výzkum genů žita

Hovory o konci letního času zkomplikovala pandemie koronaviru. Všímá si toho Regionální deník. O jeho zrušení sice Evropská komise rozhodla už před třemi lety, na přesném postupu se ale státy zatím nedohodly. Páteční Mladá fronta Dnes popisuje nedostatek technických pracovníků v Česku. A podcast Vinohradská 12 se věnuje rodině, která jako jedna z mnoha přišla o blízkého člověka. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letní čas byl v Česku zaveden v roce 1979. | Zdroj: Pixnio

Mladá fronta Dnes

V českých podnicích chybí technicky zaměření pracovníci a řemeslníci. Tématu se věnuje páteční Mladá fronta Dnes. Přestože nezaměstnanost v tuzemsku roste, firmám se v některých oborech nedaří zaplnit volná místa. Aktuálně je jich podle Hospodářské komory až 450 tisíc. V Česku chybí třeba truhláři, tesaři, podlaháři nebo kovodělníci. Jak Mladé frontě Dnes řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro, řada lidí, kteří kvůli pandemii koronaviru přišli o práci, buď pro jiné zaměstnání nejsou kvalifikovaní, nebo věří, že se zase vrátí ke svému oboru. Zaměstnavatelé sice z velké většiny preferují pracovníky z Česka, podle Miroslava Dira jim ale kvůli nedostatku pracovní síly často nezbývá, než přijmout i zaměstnance ze zahraničí. Jejich cesty za prací ale v současnosti komplikují protipandemická opatření.

Ve stavebnictví chybí tisíce pracovníků, kvůli personálnímu nedostatku rostou ceny i čekací lhůty

Číst článek

Právo

Olomoučtí vědci se podíleli na čtyřletém mezinárodním výzkumu, ve kterém rozluštili genetickou informaci žita. Informuje o tom deník Právo. Kromě toho, že objev poslouží při budoucím šlechtění kvalitnější odrůdy žita, přispěje i ve farmacii. Jak deníku Právo popsal vedoucí olomouckého Ústavu experimentální botaniky Jaroslav Doležel, na poli se žito infikuje houbou, takzvanou paličkovicí nachovou. Ta se v obilkách žita vytvoří podhoubí a postupně ho mění v námel, což je tmavý tvrdý útvar, který je pak využitelný při výrobě důležitých léčiv. Přečtení genetické informace žita je přínosné i v tom, že šlechtitelé díky němu zajistí vyšší výnos, odolnost vůči chorobám a škůdcům i možnou odolnost proti suchu.

Zrušení střídání letního a zimního času? Evropská unie asi letos nerozhodne, mezi státy není shoda

Číst článek

Regionální deník

Pandemie koronaviru zkomplikovala mimo jiné i diskuse o konci letního času, píše Regionální deník. O jeho zrušení sice před třemi lety rozhodla Evropská komise, na tom, jak to vyřešit prakticky, se ale politici doposud nedohodli. V noci ze soboty na neděli si tak jako každý rok budeme muset ráno změnit čas ze dvou hodin na tři. Letní čas zavádí většina evropských států. Jak jeho zrušení bude fungovat v praxi, projedná všech 27 členských zemí Evropské unie. Jak ale Regionálnímu deníku řekla Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd, dojde k tomu nejdříve poté, co pandemie koronaviru ustane. Z dostupných průzkumů vyplývá, že obyvatelé – včetně Čechů – preferují držet se celoročně právě letního času.

zdopravy.cz

Německý rychlovlak do Česka přijede kvůli pandemii covidu-19 až v září, upozorňuje dopravní zpravodajský web zdopravy.cz. Původně měl přitom vlak dorazit už na jaře jako příspěvek Správy železnic k Evropskému roku železnice. O odkladu příjezdu německé vysokorychlostní jednotky ICE 4 na twitteru informoval šéf Správy železnic Jiří Svoboda, podle kterého vývoj pandemie koronaviru příjezd rychlovlaku neumožnil. Pokud to epidemická situace dovolí, nový termín by měl připadnout na 3. září – vlak bude možné vidět v Praze a v Ústí nad Labem.

Zuzana Machálková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme