Letní čas je zbytečný, víc ale lidem škodí práce v noci, říká neurolog
Noc dnes byla o hodinu kratší a lidé se znovu musí přizpůsobit změně času. O smyslu posunů času se ale stále více diskutuje – kritici zpochybňují energetické úspory a poukazují na možné zdravotní dopady. Podle neurologa Miroslava Moráně je změna času zbytečná a nepřirozená, mnohem více ale lidem škodí hektický způsob života nebo práce na směny a v noci.
„Člověk, který je v dobré kondici, zdravotně, somaticky, psychicky, by měl změnu času zvládnout dobře. Jsou ale lidi, kterým změna vadí. Více jim určitě vadí změna ze zimního na letní čas, protože zimní čas astronomický je nám normální,“ vysvětluje doktor Miroslav Moráň z neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně.
„Letní je nefyziologický, nepřirozený a vadí zejména lidem, kteří jsou labilnější, neurotikům, těm, kteří mají určité rituály a potřebují pravidelnost. Hodinové vykolejení může vadit třeba taky ‚sovám‘, lidem, kteří chodí spát později a ráno vstávají. Jsou studie, že po změně na letní čas se zvýšil počet lidí s kardiálním selháním, infarkty,“ upozorňuje neurolog.
Hostem Ranního interview byl Miroslav Moráň z neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně
Malé děti by prý změnu času nemusely ani postřehnout, větší problémy však může hodinový posun způsobit školním dětem. Podle doktora Moráně by bylo vhodné, kdyby je učitelé nechali po následující jeden až dva týdny první hodiny bez zkoušení a písemek.
Existují dokonce i léky, které usnadní přizpůsobení časové změně. „Teoreticky by byla možnost připravit se pár dní dopředu podáním melatoninu, spánkového hormonu, který je u nás k mání na předpis, ale v Rakousku, Polsku a na Slovensku jako potravinový doplněk,“ říká neurolog a pokračuje:
„Je to hormon, který je sice uměle vyroben, ale má strukturu toho přirozeného, který se poměrně běžně používá na rychlé změny při přeletu časových pásem mezi kontinenty. Ale nemyslím si, že by to bylo úplně rozumné. Celková kondice člověka je daleko důležitější.“
Hodinový posun na podzim je pro lidi velmi přirozený, ten jarní už méně. „Určitě ale škodí daleko méně než současný hektický způsob života, kdy lidé tráví noci u počítače nebo u televize. Větší problém určitě dělá trojsměnný a směnný provoz,“ upozorňuje.
Zpochybňuje také ekonomické důvody jako šetření elektřiny. „Je to nesmysl a nevidím důvod, proč by ke změnám času mělo docházet. Ve střední Evropě by zimní čas, který by byl trvale, byl fyziologičtější, normálnější, logičtější,“ míní Miroslav Moráň z neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně.
