Veřejné vysoké školy nezískají možnost vybírat školné za řádné studium. Navrhovali to pravicoví senátoři v novele vysokoškolského zákona. Návrh ale sněmovna odmítla hlasy poslanců ČSSD, KSČM a většiny lidovců. Vysoké školy se tak zatím nedočkají ani dalších změn, kterými chtěli autoři novely usnadnit jejich činnost.

Tento článek je více než rok starý.

11:03 24. února 2005 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle předlohy pravicových senátorů mělo školné činit maximálně 9000 korun ročně. Veřejné vysoké školy by tak při počtu asi 228.000 studentů mohly dostat až 1,87 miliardy korun. Škola by byla povinna 30 procent těchto peněz věnovat na sociální stipendia.

Odpůrci školného argumentovali hlavně tradiční tvrzením, podle něhož by zavedení poplatků za studium znamenalo úbytek studentů z chudších rodin ve prospěch movitějších. Pro zamítnutí novely hlasovalo 99 ze 148 přítomných poslanců, proti byla pouze ODS a US-DEU, tři lidovci se hlasování zdrželi.

Poslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová ale zamítnutí zákona lituje, protože přispíval také ke změnám, které měly činnost škol usnadnit. "Předložím technickou novelu zákona o vysokých školách, protože ke svému rozvoji nutně od roku 1998 potřebují změnit systém voleb akademických senátů, akreditace studijních programů a převod prostředků do dalších let, což zatím v hospodaření vysoké školy umožněno není," uvedla Šojdrová.

Návrh měl také například umožnit vysokým školám požadovat poplatky za bakalářské studium, které si objedná zahraniční firma, státní správa anebo veřejná správa. Veřejné vysoké školy měly být osvobozeny od daně z příjmů.

Martin Hromádka, Lucie Husárová 1 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít