Libanonské děti nemohou domů, odlétají na Kypr
Dvaadvacet libanonských dětí, které kvůli konfliktu na Blízkém východě uvízly v Klatovech, odlétá na Kypr. Děti a jejich doprovod přijely do České republiky na basketbalový turnaj. Do Libanonu se zatím vrátit nemohou, a tak poletí alespoň na Kypr, aby byly svým rodinám blíž.
Celý týden až do toho čtvrtka se dvaadvacet libanonských dětí na západě Čech zdokonalovalo v basketbalu. Vedl je zkušený libanonský trenér Michel Sfeir. Podle dětí nejlepší hráč basketbalu v Libanonu. Týdenní soustředění však nebylo jen o tvrdé dřině na hřišti, ale také o prohlídce Klatov.
Třináctiletý Mario Nakhlé z Libanonu říká, že Klatovy jsou velmi krásné město, jen se mu zdá, že je tu málo obchodů. Pravda, s jejich bazary se naše supermarkety nemohou měřit.
Pohoda na hřišti i při prohlídkách města se však změnila ve čtvrtek 13. července. Tehdy bylo celé třicetičlenné výpravě basketbalistů a trenérů jasné, že konflikt u nich doma, který ze začátku vypadal jako jeden z mnoha, je něco více.
Zástupce ředitele basketbalového kempu Jan Flax popisuje jejich první reakce: "Je to u nich na denním pořádku, takže tomu ze začátku nevěnovali moc velkou pozornost. Ale potom, co pronikly veškeré zprávy, co se tam opravdu děje, co se tam vyskytlo, tak přerušili i svůj basketbalový program a spíše se věnovali informacím a zprávám na CNN a na internetu, a hlavně telefony s rodinami, jak se to všechno vyvíjí a jak to tam probíhá. Takže to pro ně bylo asi velmi nemilé a velmi nepříjemná situace, která se vyskytla zrovna, když byli tak daleko od svých rodin, hlavně pro ty děti."
Část libanonské výpravy byla ubytována v jednom klatovském penzionu u Václava Jandoše, který všechny obavy sdílel s dětmi i vedoucími. "Zjistil jsem na nich, že jsou nervóznější. Jsou takoví jiní. Dřív, jako děti u nás, lítali. Teď jsou vážnější a jiní než před týdnem."
V momentě, když bylo jasné, že se děti i dospělí domů nedostanou, zvedla se vlna solidarity i u českých podnikatelů. Nehledě na výdělky nabídl jim Václav Jandoš ubytování na neomezeně dlouhou dobu za režijní náklady. "Vždyť js dovedete představit, kdybyste měl děti vy někde. Tak byste byl schopný pro ně udělat všechno. Já taky," vysvětlil.
Od včerejška se však situace měnila každou hodinu. Pozdě v noci bylo díky pochopení letecké společnosti, u které byly na dnešek zabukované letenky do Libanonu, rozhodnuto, že všichni letí na Kypr. Určitě to nebude ale dovolená u moře. Vždyť z Larnaky, kde budou ubytováni v křesťanské komunitě Libanonců, to mají domů půl hodiny letadlem nebo dvě hodiny lodí. Jsou tak na dosah domovu a svým rodinám.
Snad brzy se jim splní přání, které vyslovil třináctiletý Joey Karam, na kterého v západním Bejrútu čekají rodiče, sestra a také babička s dědečkem: "Chci jet domů."
