Zdravotníci v liberecké nemocnici z únavy kolabují i na operačním sále. ‚Pomáhá kolegialita,’ říká sestra

Kvalita péče o pacienty je kvůli extrémnímu přetížení personálu nižší. V liberecké nemocnici se třeba běžně stává, že sestry odpadávají přímo na směně a hledá se náhrada. „Víme, že není a že je přetížený a stejně musím pořád shánět sestry do práce. To je zlé,“ popisuje Radiožurnálu situaci vrchní sestra Hana Šimonová. V nejbližších týdnech a spíše měsících se ale situace zdravotníků nezmění. Přitom nikdo z nich nemůže udělat chybu.

Reportáž Liberec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Dneska zkolabovala sestřička přímo na sále, musela jsem ji poslat domů. Včera totéž, sestra odpadla, nechali jsme jí udělat výtěr a byla pozitivní,“ popisuje situaci v polovině ledna na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení Krajské nemocnice v Liberci vrchní sestra Hana Šimonová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaká je situace během třetí vlny koronaviru v liberecké nemocnici? Dozvíte se v reportáži

„Někdo ale musí sestru zastoupit, takže se hned volá dalším, kdo má volno, kdo může přijít. Jenže oni taky mají svůj život, potřebují si odpočinout, dělat svoje věci.“

Na sesterně sedí sestry a svačí. Je polední pauza. V ochranném obleku přichází čerstvá posila. Sestřička Andrea Horáková jde do služby, odkládá na stolek mobil a chystá se k přesunu pacienta.

„Jestli tohle chceme přežít, tak to musíme dát společně. Je nám jasné, že to bude trvat ještě hodně dlouho. Pomáhá nám vzájemná kolegialita,“ vysvětluje. Sestra chce ještě něco dodat, ale už na ní volá z chodby ošetřovatel a tak rychle odchází.

Sestry čeká jen krátká pauza na oběd | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

‚Kvalita poklesla’

Přetížení personálu se projevuje nejen nemocností, ale má i přímý důsledek na kvalitu péče. Oddělení má devět lůžek a dřív tu pracovalo sedm sester. Teď jsou na to jen čtyři.

Některé kraje mají zásoby jehel pro očkování jen na čtyři dny. Stát to chce řešit zápůjčkou z nemocnic

Číst článek

„Je mi líto, že to musím říct, ale kvalita poklesla. A stresuje do především sestry, které byly zvyklé vzít pacienty za ruku, s těmi, co jsme propouštěli na jiná oddělení, mluvili. Na řadu věcí, které ulehčují pacientům pobyt na ARU, museli rezignovat,“ říká vrchní sestra Hana Šimonová.

Nejvíc ale na personál doléhají tragické konce a to se opět týká sester, které tráví s pacienty víc času než lékaři. Toho si je vědom primář ARO Dušan Morman. V intenzivní péči pracuje čtyřicet let a viděl leccos. Tohle už je podle něj ale příliš.

„Úmrtnost je vysoká, zvlášť u pacientů nad osmdesát let. Když je dáme na ventilátor, přežije z pěti jeden, dva. Navíc za normálních podmínek tu máme různé diagnózy, tohle je ale pořád stejné a bezvýchodné,“ popisuje.

Konec v nedohlednu

Primář Dušan Morman spoléhá na očkování, které by mělo neustálý přísun pacientů v těžkém stavu zastavit. Toho by se chtěla dočkat i vrchní sestra Hana Šimonová. „Mně hrozně chybí, že nevím, kdy to skončí. Ta nejistota. O Vánocích jsem si říkala, že třeba do konce ledna. Ale ono vůbec, to bude ještě dlouho,“ vzdychne vrchní sestra, kterou unavuje neustále shánět personál.

V Česku je podle údajů ministerstva zdravotnictví hospitalizováno přes sedm tisíc lidí a toto číslo se drží už dva týdny na stejné úrovni. Na intenzivních lůžkách leží zhruba jedenáct set pacientů.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme