Lidé by měli mít víc informací o jídle, které kupují. Novelu zákona projedná vláda
Nový zákon o potravinách by měl umožnit lidem vědět více o jídle, které kupují. Dnes o normě, kterou předkládá ministerstvo zemědělství, bude rozhodovat vláda. Zákon zpřísňuje třeba označování nebalených potravin, například sýrů nebo salámů.
Největší změna potravinového práva za posledních 15 let. Tak se o zákoně mluví už dlouho.
„Spotřebitel by se na cedulkách v pultech opět měl dozvědět minimálně dvě základní informace – kdo to vyrobil a kolik to obsahuje hlavní složky,“ vysvětlil ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman, jak by se mělo značení nebalených výrobků zlepšit.
To se nelíbí Svazu obchodu a cestovního ruchu.
„Jestliže prodáváte 50 druhů uzenin a máte je na krájecím pultě, tak označovat na každé uzenině původ de facto ani nejde, protože uzenina je složená třeba ze čtyř druhů mas. Popíšete spoustu papírů a zákazníka spíše zahrnete nějakými informacemi, které třeba on ani nechce,“ vysvětluje prezident svazu Zdeněk Juračka.
Obchodníci se obávají také toho, že od výrobce třeba nebudou mít hlavní složku definovanou.
„My ji budeme uvádět, pokud ji někdo bude uvádět na tom výrobku. Pokud bude definovaná hlavní složka u salámu nebo paštiky, kde máte 30 procent jednoho druhu masa a 30 procent druhého masa, budeme ji uvádět. Samozřejmě pro spotřebitele je to v pořádku, ale tady chybí definice té hlavní složky,“ podotýká zástupce svazu pro oblast bezpečnosti a kvality potravin Petr Baudyš.
Zákazníci složení potravin příliš neřeší
Zákon by měl ale lidi také upozornit na to, aby se o složení jídla víc informovali. Řadu spotřebitelů to totiž stále dost nezajímá.
Tématu se věnovaly Ozvěny dne Radiožurnálu s Petrem Baudyšem ze Svazu obchodu a cestovního ruchu a agrárním analytikem Petrem Havlem
„Jsem zvyklý, že dříve obaly sloužily k tomu, že potraviny balily a chránily, a teď slouží k tomu, že potravinu prodávají a vlastně je to spíše reklama, než samotná potravina jako taková, takže mě každé údaje a každý další obal navíc trošku rozčilují,“ svěřil se jeden muž.
„Dříve, kdy lidé chodili do malých obchodů a nakupovali, to nebyl problém. Já bych to zas tak neřešila,“ přidává se oslovená žena.
Obchodní řetězce s tržbami přes pět miliard korun ročně by také musely informovat u vstupu do prodejen o pěti hlavních zemích, ze kterých pochází zboží v jejich nabídce. Například agrární analytik Petr Havel to považuje za nadstandardní.
„Skutečnost, že to zavedlo Slovensko, by neměla být inspirací pro Českou republiku, protože si myslím, že je to zejména v rozporu s pravidly Evropské unie a že nám to Brusel stejně nakonec zakáže,“ upozornil Havel.
